Michalovice (hrad)
| Michalovice | |
|---|---|
 Michalovice na kresbě Karla Liebschera | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | 2. polovina 15. století |
| Stavebník | Jan z Michalovic |
| Poloha | |
| Adresa | Michalovice, Mladá Boleslav,  Česko |
| Souřadnice | 50°26′10,1″ s. š., 14°53′18,5″ v. d. |
  Michalovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22007/2-1530 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michalovice jsou zřícenina hradu nad řekou Jizerou 3 km severozápadně od města Mladá Boleslav. Hrad založený ve druhé polovině 13. století rozvětveným rodem Markvarticů stál na strmém trojúhelníkovém ostrohu v nadmořské výšce 250 metrů. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Páni z Michalovic[editovat | editovat zdroj]
Páni z Michalovic se v dobových listinách objevují poprvé v roce 1281 a jedná se o rod velmi významný. Jedním z prvních známých členů rodu je Jan z Michalovic, zdatný a slavný harcovník po rytířských turnajích, opěvovaný v oslavné básni Ulricha z Freiberga. Zúčastnil se celé řady rytířských turnajů a to nejen doma, na českém území, ale stanul ve šraňcích i v Porýní a ve Francii.
Janovi potomci byli převážně na straně panovníka a patřili mezi předáky české šlechty. V roce 1468 vymřel rod pánů z Michalovic po meči v osobě Jindřicha Kruhlaty z Michalovic v bitvě u Turnova.
Sestra posledního pána z Michalovic Magdaléna byla provdaná za Jana z Tovačovského z Cimburka mladšího. Tovačovští ale na hradě nesídlili, ani jej neudržovali, tudíž se o Michalovicích již v roce 1513 píše jako o opuštěném pustém hradě.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Předhradí Michalovic bylo čtverhranné a chránil ho příkop. Zástavbu neznáme, pouze v jihozápadním nároží se dochoval malý fragment zdiva. Přístupová cesta do hradního jádra překonala druhý příkop, prošla úzkým parkánem a vstoupila na hradní nádvoří. Jeho dominantou je dochovaná věž zvaná Putna, za kterou stál palác na půdorysu písmene L, v jehož jižní stěně se dochovaly pozůstatky dvou prevétů. Zadní a obě boční strany jádra obíhal široký parkán.[3]
Věž Putna měla původně dva vstupy. Jeden vedl do prvního patra, odkud bylo možné otvorem v podlaze vstoupit do přízemí. Druhý vstup vedl do druhého patra, odkud vedla chodbička v síle zdi do třetího patra. Místnosti v prvním a druhém patře byly zaklenuté kupolí. Náklon věže je způsoben podkopáním v 19. století. Věž se potom roztrhla a naklonila.[3] Říká se, že to zavinili hledači pokladu, který byl podle pověsti někde u věže zakopán. V roce 1935 pracovníci Československých drah spojovali oba díly roztržené věže a přímo pod ní našli váček se zhruba 470 stříbrnými mincemi z dob třicetileté války. Od roku 1911 slouží věž i jako rozhledna.[zdroj?]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hradní jádro -
Věž putna -
Zeď paláce se zbytky prevétů -
Zeď paláce se zbytky prevétů
_2.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-14]. Identifikátor záznamu 132932 : Hrad Michalovice, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Michalovice, s. 359–361.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Michalovice, s. 90–92.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Michalovice hrad, s. 212–220.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michalovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Michalovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Michalovice na stránkách Hrady.cz
