Vladimír Hučín

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Vladimír Hučín

Vladimír Hučín (* 25. května 1952 ve Zlíně, tehdy Gottwaldově) byl před rokem 1989 disidentem, v 90. letech důstojníkem BIS. Jde pravděpodobně o jediného představitele disentu, jenž se v době normalizace pokoušel rovněž o odboj, jenž se blížil odboji ozbrojenému.

Hučín na veřejnosti rovněž ostře kritizuje polistopadovou politickou reprezentaci Česka, zejména Jiřího Paroubka [1].

Je členem Klubu angažovaných nestraníků (KAN).

Činnost během komunistické diktatury

V 70. letech mj. ničil pomocí výbušnin vlastní výroby komunistické vývěsky. V roce 1973 vyhodil do povětří obrovský transparent „Se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, zapálil stánek s tiskovinami ze Sovětského svazu, podílel se na útoku proti klubovně SSM. Rozšiřoval (pomocí vodíkových balonů) protisovětské a protikomunistické letáky. Zorganizoval rovněž útok výbušninou na dům (vrata) agenta StB Antonína Mikeše (byl však podle Hučína organizován tak, aby nikdo nebyl zraněn). Slzným plynem narušoval komunistické demonstrace (např. oslavu Velké říjnové socialistické revoluce v roce 1975). Provedl sabotáž proti koloně sovětských okupačních vojsk. Plánoval rovněž útok slzným plynem na koncert amerického levicového zpěváka Deana Reeda (konal se v létě 1976) a útok na nově postavenou sochu Klementa Gottwalda. Byl čtyřikrát odsouzen, z toho dvakrát pro nedovolené ozbrojování, ve vězeních strávil celkem 40 měsíců. V roce 1987, když byl propuštěn z vězení, podepsal Chartu 77.

Podle Tomáše Vlacha začal v roce 1972 spolupracovat jako informátor SNB, ale brzy s ním byla spolupráce ukončena. Hučín a jeho příznivci to odmítají jako velmi nepřesné a v podrobnostech lživé vyjádření skutečnosti sloužící k Hučínově dehonestaci - podle nich mělo jít o to, že Hučín v roce 1971 upozornil policii na to, že opilí příslušníci lidových milicí rozstříleli 200 let starou sochu sv. Šebestiána.

Po roce 1989

Po roce 1989 usiloval o úplnou rehabilitaci, které postupně dosáhl. V letech 1990 - 1991 pracoval jako předseda Občanské komise v Přerově (tyto komise se vyjadřovaly k dalšímu působení příslušníků SNB ve funkcích, měly vliv např. i na vydání zbrojních povolení).

FBIS, BIS

1. září 1991 se stal na doporučení Konfederace politických vězňů příslušníkem FBIS (později BIS), zabýval se především monitorováním levicového extrémismu, pracoval také v týmu, který měl objasnit pumové útoky v Přerově. V době, kdy se dostala k moci ČSSD, se začaly objevovat spekulace, že na nich měl sám podíl, byl postupně zbaven pravomocí a nakonec z BIS i propuštěn. Byl obžalován mj. z toho, že sám podněcoval levicový extrémismus, aby mohl upozorňovat na jeho nebezpečí, z nedovoleného ozbrojování atd. Bylo mu rovněž vyčítáno, že nadřízeným odmítal prozradit své zdroje.

Proces

V únoru 2002 s ním začal soudní proces, který byl neveřejný s odůvodněním, že se projednávají utajované skutečnosti.

Body obžaloby: (Zpracováno podle [2] (Osvobozující rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 24. 11. 2005)

1. nedovolené ozbrojování

Vladimír Hučín měl nejmíň od konce roku 1998 do prosince 2000 v Přerově ve dvou případech získat (od Vlastimila Švédy) a mít v držení výbušninu na bázi HMTD (hexametylentriperoxidiamin). Rovněž měl protizákonně nabýt a vlastnit výbušku V 30-b a časovanou milisekundovou rozbušku stupeň 10,vlastnit. Podle Vladimíra Hučína i znaleckého posudku je však Švéda psychicky narušenou osobností, navíc Hučín by jeho pomoc při získávání výbušnin nepotřeboval.

(Rozsudek [3] [4] [5] a jeho odůvodnění [6] [7] [8] [9] [10] [11])

2. neuposlechnutí rozkazu podle par. 273, odst. 1 trestního zákona

Hučín odmítl uposlechnout své nadřízené a vydat své zdroje (informátory pracující uvnitř extrémně levicových organizací). Podle Hučína by je tím ohrozil, když 3 z jeho informátorů předtím zemřeli za ne zcela vyjasněných okolností. Podle soudu toto neuposlechnutí rozkazu vzhledem k okolnostem ani nebylo trestným činem.

(Rozsudek [12] a odůvodnění [13] [14] [15] [16] [17])

3. zneužití pravomoci veřejného činitele dle par. 158, trestního zákona

Hučín měl podle policie svého informátora a spolupracovníka Jiřího Metelku ponoukat k organizování extrémně levicových akcí (viz další bod) a dokonce k provedení výbuchu, čímž měly být ve veřejnosti vzbuzeny obavy z levicového extremizmu. Zároveň si tak měl pomoct ve své snaze o rehabilitaci. Podle soudu toto jednání nebylo prokázáno.

(Rozsudek [18] a odůvodnění [19] [20])

4. Šíření poplašné zprávy

Hučín měl nejmíň roku 1999 do roku 2001 šířit v Konfederaci politických vězňů a KAN i ve hromadných sdělovacích prostředcích informace o sílícím nebezpečí extrémní levice, což dokládal mj. články z novin Nové Bruntálsko, ačkoliv podle obžaloby musel vědět, že za nimi stojí jeho spolupracovník Metelka. Podle soudu obvinění nebylo prokázáno.

(Rozsudek [21] a jeho zdůvodnění [22] [23] [24])

5. ohrožení utajovaných skutečností

Hučín měl ohrozit utajované skutečnosti svým nakládáním s dokumenty BIS (stupeň utajení důvěrné a vyhrazené), které podle obžaloby neoprávněně shromažďoval, přechovával a šířil. Podle soudu však jmenované jednání Hučina vzhledem k okolnostem nebylo trestným činem, resp. trestný čin nebyl prokázán. Hučín navíc upozorňoval, že řadu materiálů měl v držení proto, že byl donucen po svém vyhazovu z BIS svou kancelář vyklidit za pouhou hodinu.

(Rozsudek [25] a jeho zdůvodnění [26] [27] [28])

6. neoprávněné nakládání s osobními údaji

Hučín měl neoprávněně shromažďovat osobní data občanů v souvislosti se svou prací v BIS. Šlo mimo jiné i o materiály o spolupracovnících StB, příslušníků pomocné stráže etc. Podle soudu ani toto nebylo trestným činem. Hučín část z těchto materiálů získal v době svého působení v občanských komisích.

(Rozsudek [29] [30] a jeho zdůvodnění [31] [32] [33] [34])

7. zneužití sociálních dávek

Hučín měl údajně ve spolupráci se svým lékařem připravit pojišťovnu o 7 600 Kč. (Údajně antedatovaná neschopenka).

Hučín se bránil, že obžaloba je vykonstruovaná a že měl být z BIS odstraněn kvůli tomu, že důrazně upozorňoval na pronikání komunistů do justice a státní správy. Řada okolností procesu, mj. to, že byl neveřejný a některé podezřelé okolnosti, vyvolala na veřejnosti pobouření. V listopadu 2005 Okresní soud v Přerově zprostil Vladimíra Hučína obžaloby v plném rozsahu. Státní zástupce se proti rozsudku odvolal, ale 21. dubna 2006 olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě osvobozující rozsudek potvrdila, pouze v bodě 2 (neuposlechnutí rozkazu) přerovský rozsudek změnila, ale rovněž ve prospěch Hučína.

Apel na věrohodné vyšetření tzv. aféry Jiřího Čunka

V únoru 2007 senátor Jaromír Štětina při jednání Senátu o vydání Jiřího Čunka uvedl, že státní zástupce Radim Obst, jenž má Čunkovo trestní stíhání na starosti, spolupracoval s agenty a důstojníky StB, Hučín podle Štětiny zachránil dokumenty, které toto dokazují, to mělo být zároveň důvodem, proč se ho Radim Obst snažil zbavit. Podle Hučína Obst rovněž neměl dostat bezpečnostní prověrku.. Vladimír Hučín v této souvislosti upozorňoval na skutečnost, že obvinění Jiřího Čunka vyšetřovali lidé, kteří se zdiskreditovali již styky s představiteli komunistického režimu a účastí v komplotu proti Vladimírovi Hučínovi na počátku nového tisíciletí. Vladimír Hučín i Jaromír Štětina nikdy neposuzovali případnou vinu nebo nevinu Jiřího Čunka, ale trvali na věrohodném šetření jeho případu s vyloučením zdiskreditovaných osob ve státní správě.

První kandidatura do Senátu

V srpnu 2006 oznámil svou kandidaturu ve volbách do Senátu ve volebním obvodě č. 62 (Prostějov) [35], [36]. Z četných nabídek, mj. KANu jehož je členem, si jako nezávislý vybral kandidátku Konzervativní strany v obvodě č. 62 - Prostějov [37]. Jeho volebním manažerem a tiskovým mluvčím byl zpěvák a aktivista Zbyněk Horváth. Ve volbách však neuspěl, nedostal se ani do druhého kola, v prvním dostal 4 838 hlasů 11.10 %.

Druhá kandidatura do Senátu

7. února 2007 byla senátorka za Senátní obvod č. 63 - Přerov Jitka Seitlová zvolena zástupkyní veřejného ochránce práv (ombudsmana) , 14. února 2007 se v souvislosti s tím vzdala funkce senátorky (její volební období by jinak skončilo až v roce 2008), prezident Václav Klaus v reakci na to vyhlásil doplňovací volby na 27. a 28. dubna 2007 , kterých se Hučín hodlal znova zúčastnit. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká však poté podala dovolání proti osvobozujícímu rozsudku soudu, Nejvyšší soud dovolání zamítl v pěti bodech, jeden bod ale olomouckému soudu vrátil (neuposlechnutí rozkazu), Hučín tak byl připraven o možnost kandidovat v doplňovacích volbách ve svém domovském obvodě . Poslední žaloby byl Vladimír Hučín zproštěn odvolacím soudem v Olomouci 2. května 2007.

Vladimír Hučín pak ve svém domovském volebním obvodě č. 63 Přerov jako nezávislý kandidát na kandidátní listině Klubu angažovaných nestraníků (KAN) kandidoval na senátora v řádných senátních volbách v říjnu 2008 a získal 3753, tj. 10,34% hlasů.

Citáty

Tato stránka nebo její část je kandidátem na přesunutí na Wikicitáty. Wikicitáty jsou projekt obsahující sbírku citátů a přísloví.

• „Jmenování současného ředitele BIS Jiřího Langa generálem, je naprostou degradací generálské hodnosti. Jiří Lang má značný podíl viny na tom, že jsem byl z BIS propuštěn, následně zatčen a uvězněn. Jiří Lang je mimo jiné také odpovědný za to, že nebyly na Přerovsku objasněny bombové útoky a to včetně teroristického útoku na kancelář Konfederace politických vězňů. Prezident Václav Klaus, který Jiřího Langa povýšil do generálské hodnosti tímto svým aktem prokázal, že zřejmě není o osobě Jiřího Langa dostatečně informován a nebo jedná se zlým úmyslem a informován je velice dobře. Jmenování Jiřího Langa do generálské hodnosti by jistě bylo spíše komickou záležitostí, pokud by se ale nejednalo o ředitele BIS a civilní rozvědky. Výslech Jiřího Langa jako svědka obžaloby u Okr. soudu v Přerově názorně ukázal, že tento člověk by v žádném případě neměl být na čelném místě BIS a civilní rozvědky. Když se např. Zdeňka Mašínová - dcera legendárního hrdiny, generála Josefa Mašína z medií dozvěděla, že Jiří Lang je stále ještě ředitelem BIS a dokonce že je prezidentem Václavem Klausem povýšen do generálské hodnosti, jen stěží uvěřila, že něco takového je možné. Ona totiž Jiřího Langa jako moje důvěrnice u neveřejného Okr. soudu v Přerově viděla a slyšela vypovídat a bylo by dobré, aby její názor na Jiřího Langa byl veřejně prezentován. Povýšení Jiřího Langa do generálské hodnosti není jenom plivnutí do tváře účastníkům protikomunistického odboje, ale i políčkem všem poctivým občanům.“
  –Vladimír HUČÍN, Přerov, 8.května 2007

• „Než jsem podepsal Chartu 77, tak jsem měl již za sebou čtyři rozsudky a léta věznění za protikomunistickou, dnes již soudně rehabilitovanou, odbojovou činnost. Podrobnosti … jsou popsány v knize „Vladimír Hučín, není to o mně, ale o nás“. Nepatřil jsem k žádným významným chartistům, ale když šlo o mé časté zadržování na 24 nebo 48 hod. tak se to většinou neobešlo bez tvrdých zákroků příslušníků StB - SNB při nichž tekla i krev. Po mém propuštění z věznice Minkovice v r. 1986 jsem viděl v Ch 77 i určitou naději pro svoji další činnost … o to větší bylo mé zklamání … po 17.listopadu 1989 … osobně jsem ve společenství Ch 77 poznal celou řadu kvalitních lidí, ale když už se řekne "A" tak by se mělo říci i "B". Je možné, že toto mé malé prohlášení ke 30. výročí CH 77 bude pro mnohé čtenáře málo konkrétní, ale já jsem ochoten v případě zájmu sdělit další podrobné informace a nést v tomto směru jak říkají právníci, důkazní břemeno !“
  –Vladimír Hučín, Přerov, 6.1.2007

• „Ten film („Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína“ Martina Vadase) názorně ukazuje zločinné spolčení postkomunistických bezpečnostních složek. Nejde o jedince, ale i o celou řadu významných osob v justici, státních zastupitelstvích a dalších. Je pochopitelné, že ti, kteří organizovali celý ten zločinný komplot nemají zájem na tom, aby se jejich podlé aktivity zveřejnili. Film je svou náplní výjimečný a může oslovit i ty, kteří rezignovali a netečně přihlížejí dosavadnímu politickému marasmu.“
  –Vladimír Hučín, Přerov, 19.11.2006 (šířeno mailem v diskuzi vyvolané odkládaným vysíláním filmu)

• „Komunistický režim byl protiprávní a zavrženíhodný a každý, kdo projevil odpor a k ochraně práv a svobody použil třeba i nepřiměřené prostředky, zaslouží velkou úctu,“ komentoval soudce-zpravodaj Jiří Nykodým výzvu Ústavního soudu nižším instancím, aby rehabilitovaly někdejšího důstojníka BIS Vladimíra Hučína, který v 70. a v 80. letech bojoval s komunisty a polistopadová justice nahlížela na jeho dobové útoky stále jako na trestný čin.“
  –Respekt 15/06

• „Spolu s Vámi [vážený pane Šinágle] si myslím, že by [pan Hučín] byl výborný šéf tajných služeb [NBÚ], už proto jen, že patří mezi nepodplatitelné.“
  –Jaromír Štětina, 20.2.2006, v mailu Janu Šináglovi, Edvardu Outratovi a dalším, šířeném po internetu

• „Hučín spáchal řadu trestných činů, a ti, kteří se jej zastávají, se budou divit."
  –Stanislav Gross, ministr vnitra, únor 2002
  "Všichni, kdo se Hučína dnes zastávají, se budou hodně stydět, až vyjde najevo, čeho všeho se dopustil.“
  –Stanislav Gross v pořadu Kotel, televize Nova

• „Hučín byl obviněn ze závažných trestných činů a od té doby působí v české společnosti hlasitá skupina občanů na jeho obranu. Neuvedli však, pokud vím, nikdy, že se Hučín těchto trestných činů nedopustil. Opakovali jen, že jeho jednání není trestné a že by neměl být souzen, protože je velkým bojovníkem proti komunismu.“
  –Petr Uhl, Právo, 25.11.2005

• „Vladimíra Hučína znám dobře dvacet let a většího gaunera jsem neviděl. ... Když na přelomu milénia došlo v mém okresním městě, v Přerově, kde on bydlí, k několika výbuchům a Hučín byl záhy zatčen, obával jsem se, že má ty výbuchy na svědomí. Abych rozptýlil své jisté pochybnosti o oprávněnosti jeho trestního stíhání, využil jsem osobních kontaktů a svého někdejšího politického postavení k získání nadstandardních informací, zejména z policejních zdrojů. Ty byly naprosto dostačující k tomu, aby se má obava, že Hučín je iniciátorem těchto výbuchů, změnila téměř v jistotu. ... Někdy ke konci Hučínovy vazby mi telefonoval bývalý ministr vnitra a někdejší senátor Jan Ruml. Ohledně celé kauzy jsme se prakticky shodli. Ruml prohlásil, že Hučín má ty výbuchy zřejmě na svědomí, neboť mu to na základě analýzy odposlechu potvrdil Honza Kubice. ... Ten narcis Hučín umně zneužívá demokracii ve svůj prospěch. Z některých médií si udělal svou služku. Je to psychologický terorista, který flašinetovou demagogií, věčným pomlouváním a špiněním těch, kteří ho mohou ohrozit, vytváří kolem sebe v součinnosti se svými příznivci atmosféru strachu. ... Nedávno byl soudně zcela zproštěn všech obvinění. Je to velká blamáž. Dokážu si představit, že právě obavy z pomluv a špinění, umocněné nenávistným napětím, jež při přelíčeních vytvářeli Hučínovi příznivci, mohly mít vliv na rozhodování soudců. Vycházím přitom z vlastních obav a zkušeností svých známých.“
  –Tomáš Hradílek, exministr a bývalý mluvčí Charty 77, Praha, Lidové noviny 23.7.2007

• „Obviněním V. Hučína jsem byl znepokojen. Šéf boje proti organizovanému zločinu pan Kubice mě ovšem neříkal, jak tvrdí T. Hradílek, že z analýz odposlechů vyplývá účast V. Hučína na výbuších v Přerově, za což byl obviněn a později postaven před soud, ale varoval mne před přílišnou aktivitou v celé věci, protože je velmi složitá. Přesto jsem jako senátor telefonoval ministru spravedlnosti Motejlovi a ministru vnitra Gossovi, aby vyšetřování V. Hučína přeložili jinam než do Přerova, kde jsem cítil podjatost orgánů činných v trestním řízení. Nevyslyšeli mne. V. Hučína jsem několikrát veřejně podpořil. Přerovský soud, jakož i odvolací instance V. Hučína osvobodily, a rovněž jej i rehabilitovaly za jeho údajnou kriminální činnost v době komunismu. Musím upřímně říci, že jsem tomu rád.“
  –Jan Ruml, exministr a bývalý mluvčí Charty 77, Lidové noviny, 24.7.2007

• „Včera jsem si přečetl Váš dopis v Lidových novinách o panu Hučínovi, za který Vám velmi děkuji. Jsem moc rád, že se to někdo takto odvážil říci nahlas, už to bylo více než zapotřebí. Aniž znám konkrétnosti, chápal jsem to přesně tak, jak jste to Vy popsal. Těmto věcem je třeba se umět postavit a Vy jste znovu dokázal, že to umíte. Ještě jednou Vám děkuji.“
  –Václav Klaus, president republiky v dopisu Tomáši Hradílkovi, Praha, 24.7.2007

• „Když jsem zjistil, že Hučín je stíhán oprávněně, tak jsem se rozhodl, a to znovu opakuji, že svůj názor nezveřejním, protože by to mělo jistou váhu a mohlo by to Hučínovi přitížit. ... Hučín za celou plejádu činů z doby normalizace, z nichž některé mají ryze kriminální charakter, je očištěn do podoby bílé lilie.“
  –Tomáš Hradílek, exministr a bývalý mluvčí Charty 77, Praha, Lidové noviny 2.8.2007

• „Ty výroky nejsou charakteru, že by překročovaly meze přístupné kritiky, a jsou vyjádřením demokracie a svobody projevu“
  –Petr Angyalossy, mluvčí VS Olomouc, 1.2.2010

• „Bez jakéhokoliv zanícení a patosu prohlašuji, že bych raději strávil zbytek života ve vězení, než abych se Hučínovi omluvil.“
  –Tomáš Hradílek, exministr a bývalý mluvčí Charty 77, Olomouc, 1.2.2010

Literatura, reference

Reference - knihy

• Vladimír Hučín (*1952), Signatář Charty 77 orientující se na ozbrojené formy protirežimního odporu., rozhovor Pavla Urbáška (Přerov, červen 2003) v I. dílu publikace Miroslava Vaňka a Pavla Urbáška (eds.): Vítězové? Poražení? Životopisná interview. I. díl: Disent v období tzv. normalizace. II. díl: Politické elity v období tzv. normalizace. Prostor, Praha 2005, ISBN 80-7260-142-3, EAN 9788072601424

• Nail Hassairi, Vladimír Hučín, David Navara: Vladimír Hučín – Není to o mně, ale o nás, Nuabi ([38], [39]), Praha/Jindřichův Hradec 2006, ISBN 80-239-7177-8, EAN 9788023971774 ([40], [41])

• Vlastimil Podracký: Hrdinům se neděkuje – Příběh Vladimíra Hučína, Nakladatelství Marek Belza, Krásná Lípa 2006, ISBN 80-903360-7-8, EAN 9788090336070

Reference - dokumentární film

• Martin Vadas:
  • OS Přerov 6.10.2004, Svatý Hostýn – srpen 2004 (dva z letopisů letopisů na téma Svoboda projevu, Letní filmová škola, Uherské Hradiště, 2005)
  • Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína (28 min., TS Brno © ČT, 2006)

Dokumentární pořad z cyklu V zajetí železné opony vysílaný 8. 2. 2008 - 11:10 - "[Výbuchy Vladimíra Hučína]http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10121085020-v-zajeti-zelezne-opony/408235100221005-08.02.2008-11:10.html"

Související články

• Jaromír Štětina
• Bratři Mašínové

Externí odkazy

Všeobecné externí odkazy

• http://vladimirhucin.cz – osobní stránky „Vladimír Hučín | Chci právo i pro vás“
• Byli to indiáni kmene Iguasú, tisková zpráva senátora Jaromíra Štětiny
• Volební noviny pro volby do Senátu v roce 2006, PDF
• http://www.kan.cz/dokumenty/vladimir_hucin.htm – na stránkách KANu
• http://www.cs-magazin.com/hucin – Kpt. Vladimír Hučín v dokumentech
• http://hucin.nuabi.com – Kauza Vladimír Hučín
• Zpravodaj KAN č. 63/2001, s popisem kauzy, komentáři, žádostí pro komisi OSN, dopisem nejvyšší státní zástupkyni, na stránkách KANu, www.kan.cz (RTF)
• Dokumenty ke kauze Vladimíra Hučína, na stránkách Spolku Šalamoun, spoleksalamoun.cz
• http://sweb.cz/vhucin – Vladimír Hučín
• František Rozhoň: Hon na Hučína odtrouben

Externí odkazy - petice

• http://hucin.sinagl.cz – Požadujeme veřejný soud s kapitánem Vladimírem Hučínem, Petičnímu výboru PS Parlamentu České republiky ze 17.3.2004
• http://petitiononline.com/vhucin/petition.html – For a Fair Public Trial of Vladimir Hucin, petice Českému parlamentu z 18.12.2003

Články, rozhovory

• Hovoří Vladimír Hučín, Brno 23.4.2003, ze záznamu upravil Jan Šinágl
• Případ Hučín, Jaroslav Jírů, BBCCzech.com, 23.5.2005
• Závěrečná řeč kpt. BIS Vladimíra Hučína, VS Olomouc, 14.9.2005, na stránkách virtually.cz
• Ex-agent a zámečník Hučín shání práci, iHNED.cz, 9.1.2006, na stránkách zrusmekomunisty.cz

chystaný film:

• Dokumentární film „Protestuji!“ od Martina Vadase, Kauza Vladimír Hučín, aneb hanebně ostudná kauza přerovská, na stránkách vjrott.com

Video

• Martin Vadas: Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína – ČT, 28 min., 2006, sestřih/ukázka (M.V.: „Je to jen malá ukázka, budou-li peníze na dlouhý film nevím, uvidíme.“) – Real video