Bezpečnostní informační služba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sídlo BIS v Nárožní ulici 1111/2 v Praze 5 - Stodůlkách
Bezpečnostní informační služba
České republiky
Sídlo P. O. BOX 1, 150 07 Praha 57
Webová stránka www.bis.cz

Bezpečnostní informační služba (BIS), je česká státní zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti (civilní kontrarozvědka). BIS získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení a významných ekonomických zájmů ČR. Za činnost BIS odpovídá vláda ČR, která zároveň koordinuje její činnost. Oprávnění ukládat úkoly BIS v mezích její působnosti náleží i prezidentu republiky s vědomím vlády. Ředitel BIS je jmenován a případně odvolán Vládou ČR. BIS nespadá pod žádné ministerstvo, je samostatným státním úřadem. Rozpočet BIS je přímou součástí státního rozpočtu a v roce 2013 dosahoval výše 1 186 111 tis. Kč.

Náplň činnosti[editovat | editovat zdroj]

BIS smí získávat pouze informace, které se týkají:

  • terorismu
  • bezpečnosti nebo významných ekonomických zájmů státu
  • činnosti cizích zpravodajských služeb na našem území
  • záměry nebo činy mířící proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR
  • extremismu
  • organizovaného zločinu a terorismu
  • ohrožení utajovaných informací
  • kybernetické bezpečnosti

BIS nemá žádné trestně-právní pravomoci. Spolupracuje s tuzemskými i zahraničními zpravodajskými službami, také s Policií ČR a dalšími státními úřady. Výjimečné postavení policejního orgánu má inspekce BIS, která vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS. BIS je vojensky organizovaná, ozbrojená zpravodajská služba. Její příslušníci jsou oprávnění držet a nosit služební zbraň. Použít ji mohou ale pouze v mezích nutné obrany a krajní nouze, stejně jako kterýkoliv jiný občan.

BIS získává informace z otevřených zdrojů, z agenturní sítě (osoby jednající ve prospěch BIS - HUMINT), od ostatních zpravodajských služeb nebo zpravodajskými prostředky:

Odposlechy telekomunikací smí BIS musí nejprve povolit předseda senátu Nejvyššího soudu ČR (maximálně na dobu 3 měsíců). Sledování musí nejprve odsouhlasit ředitel BIS nebo jím pověřená osoba. Sledování se považuje za nejnákladnější a nejnáročnější zpravodajský prostředek.

Fungování českých zpravodajských služeb se řídí zákonem č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR. BIS zřizuje zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě. Služební poměr příslušníků BIS se řídí zákonem č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Důležitým prvkem pro utajenou činnost zpravodajské služby je zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. K plnění svých úkolů je BIS oprávněna spolupracovat s ostatními zpravodajskými službami ČR (ÚZSI a VZ). Zákon č. 153/1994 Sb. tuto spolupráci v § 9 podmiňuje dohodami uzavíranými mezi zpravodajskými službami se souhlasem vlády. Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci může BIS podle § 10 zákona č. 153/1994 Sb. uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.

Zveřejňování výročních zpráv[editovat | editovat zdroj]

BIS zveřejňuje každoročně výroční zprávy za předchozí rok. Jedná se o vstřícné gesto směrem k veřejnosti, protože BIS nemá povinnost informovat veřejnost o jejích výsledcích práce. Zveřejňování výročních zpráv začalo v roce 1996 a pokračuje dodnes.

Terminologie zpravodajské služby[editovat | editovat zdroj]

  • příslušník zpravodajské služby je jakýkoliv pracovník zpravodajské služby ve služebním poměru
  • operativní důstojník, také „operativec“, je příslušník, který sbírá zpravodajské informace nebo řídí síť agentů
  • Osoba jednající ve prospěch BIS není ani zaměstnanec, ani příslušník, je pouze osobou jednající ve prospěch BIS, např. z finančních nebo ideových důvodů, často se nepřesně užívá terminologicky neexistující název agent.

Zejména v americkém prostředí termín agent označuje příslušníka zpravodajské služby. V evropském prostředí tomu tak není.

Historický vývoj služby[editovat | editovat zdroj]

  • od února 1990 ÚOÚD FMV (Úřad na ochranu ústavy a demokracie federálního ministerstva vnitra),
  • od prosince 1990 FIS FMV (Federální informační služba federálního ministerstva vnitra),
  • od července 1991 FBIS (Federální bezpečnostní informační služba),
  • od ledna 1993 BIS ČR (Bezpečnostní informační služba České republiky),
  • od srpna 1994 BIS (Bezpečnostní informační služba).


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan Churáň: Encyklopedie špionáže, Praha 2000
  • přednášky RNDr. Petra Zemana, bývalého ředitele ÚZSI

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]