AK-47
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
| AK-47 | |
| Typ | Útočná puška |
|---|---|
| Místo původu | |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1949-dosud |
| Používána | Východní blok, teroristické organizace |
| Války | Válka ve Vietnamu, Válka v Zálivu, Válka v Afghánistánu, Operace Lité olovo (Hamás) atd. |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Michail Kalašnikov |
| Navrženo | 1944-1947 |
| Počet vyrobených kusů | cca 100 mil. všech verzí |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 4,3 kg |
| Délka | 870 mm |
| Délka hlavně | 415 mm |
| Typ náboje | 7,62x39 mm |
| Kadence | 600 ran/min |
| Úsťová rychlost | 715 m/s |
| Maximální dostřel | 2800 m |
| Zásobování municí | schránkový zásobník na 30 nábojů |
Automat Kalašnikova obrazca 47 (Автомат Калашникова образца 1947 года, do češtiny přeložitelné jako Kalašnikovův automat vzor 1947), známý pod zkratkou AK-47, je nejpoužívanější a jedna z nejznámějších útočných pušek světa. Další názvy, pod kterými je také známá, jsou např. „Kalašnikov“, „Akáčko“ apod. Jak již název napovídá, byla sestrojena v roce 1947 mladým sovětským konstruktérem Michailem Kalašnikovem.
Tvarem i některými konstrukčními prvky (technologií lisovaných dílů, systém odběru plynů, nosič závorníku a plynový píst v jednom celku [1]) je zbraň podobná německé StG 44 konstruované Hugo Schmeisserem, který byl odvlečen Rudou armádou do SSSR v roce 1945, kde pracoval v Iževské zbrojovce „Motozavod“ až do roku 1952. V této zbrojovce vznikl AK-47. Tímto faktem je Kalašnikovovo autorství zpochybněno. [2] [3] [zdroj?] V komunistických totalitách bylo běžné, že politicky nepohodlní autoři nesměli být uváděni a autorství bylo připisováno politickým kádrům.
Obsah |
Konstrukce[editovat]
Puška používá náboj 7,62x39 mm vzor 43, poprvé využitý u samonabíjecí karabiny Simonov. Zbraň při střelbě využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně prostřednictvím plynového kanálku. Je poměrně snadno ovladatelná[zdroj?] a velmi odolná. Proto ji lze využít prakticky v jakýchkoli podmínkách, dokonce z AK ponořeného do bahna lze dostat výstřel což nelze říct o často srovnávané americké útočné pušce M16, která se dokáže zanést i s jediným zrnkem písku. Ovšem značnou nevýhodou je její hmotnost. Při hmotnosti 4,3 kg nejde o právě nejlehčí zbraň. Určitou nevýhodou konstrukce je, že závěr je těžký, takže zpětný ráz je mnohem větší než by mohl být. A mířidla jsou sice odolná a jednoduchá, ale neumožňují přesnou střelbu na větší vzdálenosti, čímž znemožňují plné využití potenciálu zbraně. Zbraň také nemá tzv. střeleckou pohotovost, kdy závěr zůstane po vyprázdnění zásobníku v zadní poloze. Tato funkce je užitečná k okamžitému rozlišení prázdného zásobníku (např. od případné poruchy/selhání) a pomáhá k rychlejšímu přebití po výměně zásobníku. Původní verze neobsahuje žádné lišty pro příslušenství, takže namontování kolimátorového zaměřovače a podobných doplňků je téměř nemožné. Zbraň bývá často zaměňována s českou útočnou puškou ("samopalem") Sa vz.58, ale to je veliký omyl. I když jsou si na první pohled podobné, konstrukce je odlišná. Zbraň je proslavená tím, že z ní lze střílet střelivem skutečně bídné kvality.[zdroj?] Tato zbraň "polyká" cokoliv, co má přibližně 7,62x39mm.[zdroj?]
Historie[editovat]
- V roce 1947 je M. T. Kalašnikov pověřen navržením nové zbraně pro Sovětskou armádu.
- O dva roky později, v roce 1949, je zahájena výroba AK-47.
- Za další dva roky (tzn. 1951) je po důkladném testování zařazena do výzbroje Sovětské armády a jednotek policie.
- Později vzniká řada licencovaných kopií vyráběných v zemích východního bloku. Československý Samopal vzor 58 sice zvnějšku připomíná AK-47, ale jeho vnitřní mechanismus je zcela odlišný.
- Izraelská puška Galil se inspirovala v AK-47.
Technické údaje[editovat]
| Délka hlavně | 415 mm | |
| Délka zbraně: | AK-47 | 870 mm |
| AK-47 se sklopenou opěrkou | 651 mm | |
| Hmotnost zbraně: | s prázdným zásobníkem | 4,30 kg |
| s plným zásobníkem | 4,88 kg | |
| Ran za s. | 10 | |
Verze[editovat]
- AK-47 verze s pevnou pažbou
- AKN-47 verze AK-47 s lištou na levé straně zbraně pro noční zaměřovače
- AKS-47 verze se sklopnou ramenní opěrkou
- AKSN-47 verze AKS-47 s lištou na levé straně zbraně pro noční zaměřovače
Modernizace[editovat]
- AKM, 7,62 x 39 mm – Odlehčená, modernější a levnější série AK-47
- RPK, 7,62 x 39 mm – Kulometná verze odvozená od AKM
- AK-74 5,45 x 39 mm – Předělaná verze AKM na moderní střelivo
- RPK-74 Modernizace RPK na moderní střelivo
- AK-101 Modernizace AK-74
- AK-103/AK-104 Modernizace AK-74
- AK-107/AK-108 Modernizace AK-74
- AK-12
Současnost[editovat]
V současnosti je v Ruské armádě a policii zbraň částečně nahrazena nástupkyní AK-74. Přesto je to stále nejrozšířenější zbraň světa, a to i mezi teroristy.
Kalašnikov & kultura[editovat]
AK-47 se díky své popularitě a exaktnímu vzhledu stal i často používaným kulturním prvkem. Ve filmech a videohrách (jako například GTA: San Andreas) bývá často vyobrazen jako zbraň používaná gangstery. Dále se jedná o nejčastěji vídanou zbraň při airsoftových hrátkách[zdroj?], a dokonce se dostal i na vlajku Mosambiku, státu v jižní Africe, jako odkaz na fakt, že tamější revoluce proti portugalským kolonizátorům byla z velké části podporována Východním blokem.
Galerie[editovat]
-
Afghánský člen armády při výcviku.
-
RPK – kulomet pracující na principu AK-47.
-
Bajonet určený pro použití na samopalech typu Kalašnikov.
-
Typ 56 a AKS-47
Externí odkazy[editovat]
- (anglicky) The AK-47 Kalashnikov Museum Virtual Tour
- (anglicky) AK-47 na Modern Firearms
- (anglicky) Video na serveru YouTube stručně seznamující s původem a atributy zbraně
- (česky) AK-47
- (česky) Kalašnikov slaví 60 let. Rozebrali jsme nejslavnější samopal na světě
Reference[editovat]
- ↑ (rusky) | Srovnání AK 47 a MP 44 (předchůdce StG 44)
- ↑ | Pod Kalašnikovem pracoval po válce Hugo Schmeisser
- ↑ (německy) | Hugo Schmeisser v SSSR