AK-47

	AK-47
Typ	Útočná puška
Místo původu	SSSR
Historie služby
Ve službě	1949-dosud
Používána	Východní blok, teroristické organizace
Války	Válka ve Vietnamu, Válka v Zálivu, Válka v Afghánistánu, Operace Lité olovo (Hamás) atd.
Historie výroby
Konstruktér	Michail Kalašnikov
Navrženo	1944-1947
Počet vyrobených kusů	cca 100 mil. všech verzí
Základní údaje
Hmotnost	4,3 kg
Délka	870 mm
Délka hlavně	415 mm
Typ náboje	7,62x39 mm
Kadence	600 ran/min
Úsťová rychlost	715 m/s
Maximální dostřel	2800 m
Zásobování municí	schránkový zásobník na 30 nábojů

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Na tento článek je přesměrováno heslo Kalašnikov. Tento článek pojednává o útočné pušce. O jejím konstruktérovi pojednává článek Michail Kalašnikov.

Automat Kalašnikova obrazca 47 (Автомат Калашникова образца 1947 года, do češtiny přeložitelné jako Kalašnikovův automat vzor 1947), známý pod zkratkou AK-47, je nejpoužívanější a jedna z nejznámějších útočných pušek světa. Další názvy, pod kterými je také známá, jsou např. „Kalašnikov“, „Akáčko“ apod. Jak již název napovídá, byla sestrojena v roce 1947 mladým sovětským konstruktérem Michailem Kalašnikovem.

Tvarem i některými konstrukčními prvky (technologií lisovaných dílů, systém odběru plynů, nosič závorníku a plynový píst v jednom celku ^[1]) je zbraň podobná německé StG 44 konstruované Hugo Schmeisserem, který byl odvlečen Rudou armádou do SSSR v roce 1945, kde pracoval v Iževské zbrojovce „Motozavod“ až do roku 1952. V této zbrojovce vznikl AK-47. Tímto faktem je Kalašnikovovo autorství zpochybněno. ^[2] ^[3] ^[zdroj?] V komunistických totalitách bylo běžné, že politicky nepohodlní autoři nesměli být uváděni a autorství bylo připisováno politickým kádrům.

Konstrukce[editovat]

Systém AK-47

Puška používá náboj 7,62x39 mm vzor 43, poprvé využitý u samonabíjecí karabiny Simonov. Zbraň při střelbě využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně prostřednictvím plynového kanálku. Je poměrně snadno ovladatelná^[zdroj?] a velmi odolná. Proto ji lze využít prakticky v jakýchkoli podmínkách, dokonce z AK ponořeného do bahna lze dostat výstřel což nelze říct o často srovnávané americké útočné pušce M16, která se dokáže zanést i s jediným zrnkem písku. Ovšem značnou nevýhodou je její hmotnost. Při hmotnosti 4,3 kg nejde o právě nejlehčí zbraň. Určitou nevýhodou konstrukce je, že závěr je těžký, takže zpětný ráz je mnohem větší než by mohl být. A mířidla jsou sice odolná a jednoduchá, ale neumožňují přesnou střelbu na větší vzdálenosti, čímž znemožňují plné využití potenciálu zbraně. Zbraň také nemá tzv. střeleckou pohotovost, kdy závěr zůstane po vyprázdnění zásobníku v zadní poloze. Tato funkce je užitečná k okamžitému rozlišení prázdného zásobníku (např. od případné poruchy/selhání) a pomáhá k rychlejšímu přebití po výměně zásobníku. Původní verze neobsahuje žádné lišty pro příslušenství, takže namontování kolimátorového zaměřovače a podobných doplňků je téměř nemožné. Zbraň bývá často zaměňována s českou útočnou puškou ("samopalem") Sa vz.58, ale to je veliký omyl. I když jsou si na první pohled podobné, konstrukce je odlišná. Zbraň je proslavená tím, že z ní lze střílet střelivem skutečně bídné kvality.^[zdroj?] Tato zbraň "polyká" cokoliv, co má přibližně 7,62x39mm.^[zdroj?]

Historie[editovat]

V roce 1947 je M. T. Kalašnikov pověřen navržením nové zbraně pro Sovětskou armádu.
O dva roky později, v roce 1949, je zahájena výroba AK-47.
Za další dva roky (tzn. 1951) je po důkladném testování zařazena do výzbroje Sovětské armády a jednotek policie.
Později vzniká řada licencovaných kopií vyráběných v zemích východního bloku. Československý Samopal vzor 58 sice zvnějšku připomíná AK-47, ale jeho vnitřní mechanismus je zcela odlišný.
Izraelská puška Galil se inspirovala v AK-47.

Technické údaje[editovat]

Délka hlavně		415 mm
Délka zbraně:	AK-47	870 mm
Délka zbraně:	AK-47 se sklopenou opěrkou	651 mm
Hmotnost zbraně:	s prázdným zásobníkem	4,30 kg
Hmotnost zbraně:	s plným zásobníkem	4,88 kg
Ran za s.		10

Verze[editovat]

AK-47 v provedení se sklopnou ramenní opěrkou.

AK-47 - verze vyráběná v 50. letech minulého století.

AK-47 verze s pevnou pažbou
AKN-47 verze AK-47 s lištou na levé straně zbraně pro noční zaměřovače
AKS-47 verze se sklopnou ramenní opěrkou
AKSN-47 verze AKS-47 s lištou na levé straně zbraně pro noční zaměřovače

Modernizace[editovat]

AKM, 7,62 x 39 mm – Odlehčená, modernější a levnější série AK-47
RPK, 7,62 x 39 mm – Kulometná verze odvozená od AKM
AK-74 5,45 x 39 mm – Předělaná verze AKM na moderní střelivo
RPK-74 Modernizace RPK na moderní střelivo
AK-101 Modernizace AK-74
AK-103/AK-104 Modernizace AK-74
AK-107/AK-108 Modernizace AK-74
AK-12

Současnost[editovat]

V současnosti je v Ruské armádě a policii zbraň částečně nahrazena nástupkyní AK-74. Přesto je to stále nejrozšířenější zbraň světa, a to i mezi teroristy.

Kalašnikov & kultura[editovat]

AK-47 se díky své popularitě a exaktnímu vzhledu stal i často používaným kulturním prvkem. Ve filmech a videohrách (jako například GTA: San Andreas) bývá často vyobrazen jako zbraň používaná gangstery. Dále se jedná o nejčastěji vídanou zbraň při airsoftových hrátkách^[zdroj?], a dokonce se dostal i na vlajku Mosambiku, státu v jižní Africe, jako odkaz na fakt, že tamější revoluce proti portugalským kolonizátorům byla z velké části podporována Východním blokem.