Kędzierzyn-Koźle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kędzierzyn-Koźle
Radnice
Radnice
Kędzierzyn-Koźle – znak
znak
Kędzierzyn-Koźle – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Opolské vojvodství Opolské
okres: Kędzierzyn-Koźle
Kędzierzyn-Koźle
Red pog.png
Kędzierzyn-Koźle
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 123,42 km²
počet obyvatel: 65 161 (2007)
hustota zalidnění: 528 obyv. / km²
správa
starosta: Tomasz Wantuła
oficiální web: http://www.kedzierzynkozle.pl
adresa obecního úřadu: ul. Piramowicza 32
47-200 Kędzierzyn-Koźle
PSČ: 47-200, 47-220, 47-232
označení vozidel: OK

Kędzierzyn-Koźle (česky Kandřín-Kozlí) je město v Polsku, v oblasti Horního Slezska v Opolském vojvodství. Město má přes šedesát tisíc obyvatel, je hlavním městem stejnojmenného okresu.

Koźelské nádraží

Město vzniklo v roce 1975 spojením obcí Kędzierzyn, Koźle a Sławięcice. Z nich Koźle mělo městská práva už v roce 1281 a jeho název pochází pravděpodobně od výrazů pro kozu či kůzle, o čemž svědčí i městský znak. Kędzierzyn byl vesnicí od svého založení ve třináctém století až do roku 1951.

Město je významným železničním uzlem, jezdí přes něj vlaky obstarávající západní část Hornoslezského metropolitního svazku. Tratě z Kędzierzyna-Koźle do Polske Cerekwe a Strzelců Opolskich jsou v rámci celkového úpadku železniční dopravy v Polsku v posledních letech nepoužívané. Řeka Odra je splavná od polského přístavu Koźle.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží v jihovýchodní části Opolského vojvodství, uprostřed Ratibořské kotliny. Tento geomorfologický celek je nejjižnější výspou Slezské nížiny. Povrch města činí dle dat z 1.1.2011 123,4 km²[1].

Zeměpisné poměry[editovat | editovat zdroj]

Celkově se povrch města vyznačuje nevelkými výškovými rozdíly. Nejníže položené části města se nacházejí na březích řeky Odry a jejího pravobřežního přítoku Kłodnice. Východní břeh řeky Odry náleží k Nisským říčním terasám. Severovýchodní část města zaujímají lesní porosty zdvíhajícího se hřbetu Hor svaté Anny (Góry św. Anny)

Své místo v hydrologii města mají i uměle zbudované vodní kanály. Kanál kłodnický a Kanál gliwický využily přirozený spád řeky Kłodnice. Třetím vodním kanálem je Kanál kędzierzyńský, který je větví Kanálu gliwického spojující jej s areálem společnosti ZAK s. a. Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, jenž by spojil město s Vídní zůstává prozatím na úrovni plánů.

Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Město je sídlem samosprávy okresu Kędzierzyn-Koźle.

Město není tvořeno jedním celkem, jde o odlišné městské částí od sebe oddělenými lukami, lesy a zemědělskými plochami. Město vzniklo r. 1975 sloučením do té doby samosprávných čtyř celků: Kędzierzyna, Koźle, Kłodnice a Sławięcic. Administrativně se dnes město dělí do 16 částí.[2].

  1. Śródmieście (Kędzierzyn-Koźle)
  2. Pogorzelec (Kędzierzyn-Koźle)
  3. Piastów (Kędzierzyn-Koźle)
  4. Zachód (Kędzierzyn-Koźle)
  5. Kłodnica (Kędzierzyn-Koźle)
  6. Stare Miasto (Kędzierzyn-Koźle)
  7. Blachownia (Kędzierzyn-Koźle)
  8. Sławięcice (Kędzierzyn-Koźle)
  9. Azoty (Kędzierzyn-Koźle)
  10. Cisowa (Kędzierzyn-Koźle)
  11. Rogi (Kędzierzyn-Koźle)
  12. Kuźniczka (Kędzierzyn-Koźle)
  13. Południe (Kędzierzyn-Koźle)
  14. Przyjaźni (Kędzierzyn-Koźle)
  15. Lenartowice (Kędzierzyn-Koźle)
  16. Miejsce Kłodnickie (Kędzierzyn-Koźle)

Název[editovat | editovat zdroj]

Dnešní název města pochází ze sloučení jmen dvou dřívějších obcí - Kędzierzyna a Koźle. První písemné zmínky o hrazené obci Kosel pochází z latinsky psané Kroniky polské Galla Anonyma z let 11121116. Z roku 1283 pochází první zmínka o Kędzierzynu ve latinské formě jako Kandersino, později r. 1410 jako Candirsyn. Český název města zní Kandřín-Kozlí.

Během nacistického režimu (1933–1945) neslo město název Heydebreck O. S. podle velitele německého dobrovolnického oddílu Petera von Heydebrecka, který v době Třetího slezského povstání bojoval v Bitvě pod Horou sv. Anny a Kędzierzyn tehdy dobyl.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Historie[editovat | editovat zdroj]

První historické zmínky o městské částí Koźle (Kozlí) pocházejí z roku 1104. Městských práv nabyla osada až roku 1281. Území dnešního města náleželo ke knížectví kozelsko-bytomskému. Od roku 1283 jako léno českého krále sdílelo osudy Zemí koruny české, až do roku 1741 kdy stalo součástí Pruska. R. 1743 bylo započato se stavbou pevnosti Kozlí, která byla o šedesát let později obležena Napoleonovými vojsky. Značným impulsem k rozvoji celého regionu byla výstavba Kłodnického kanálu v letech 1792–1812. Roku 1845 byl zahájen provoz na železnici na trati Opole-Gliwice. Tento rok lze považovat za začátek rozvoje obce Kędzierzyna, neboť železniční stanice byla umístěna právě zde. Kędzierzyn rostl na úkor Koźle, které bylo omezeno postavením pevnosti. Tento trend již nedokázalo zvrátit ani zrušení statutu pevnosti (1873), ani výstavba říčního přístavu Koźle (1891–1908). Po první světové válce území na základě plebiscitu zůstalo Německu. V letech 1934–1938 byl vybudován Gliwický kanál. Po dobytí města Rudou armádou v roce 1945 přešlo pod vládu Polské lidové republiky. Roku 1951 se Kędzierzyn stal městem. Roku 1975 byla sjednocena čtyři města Koźle, Kędzierzyn, Kłodnice a Sławięcice a další 3 vsi v město Kędzierzyn-Koźle

Památky[editovat | editovat zdroj]

[3]:

Kędzierzyn-Koźle - Kędzierzyn[editovat | editovat zdroj]

  • farní kostel sv. Mikuláše z let 1901-2
  • luteránský kostel z roku 1902
  • "nevolnická" kaple a zvonice z roku 1814
  • Měšťanské domy převážně z 19. stol.
  • Justiční palác z r. 1930
  • Budovy městských vodáren a vodovodů z let 1900–1902

Kędzierzyn-Koźle - Koźle[editovat | editovat zdroj]

  • Kozelské staré město
  • farní kostel sv. Zikmunda a sv. Hedviky Slezské z roku 1489 s goticko-renesanční věží
  • františkánský klášter z 18. století
  • Kozelský zámek, původem z přelomu 13. a 14. století, se sýpkou z 15. století, s předzámčím z 15. století a špitálem ze 16. století. Trvají rekonstrukční práce v předzámčí
  • Fragmenty středověkého opevnění Koźle ze 14. století se zbytky bašt z 16. století
  • Barokní opevnění pevnosti Koźle
  • Kasárna z dob výstavby barokní pevnosti

Kędzierzyn-Koźle - Sławięcice[editovat | editovat zdroj]

  • Farní kostel sv. Kateřiny z let 1864–1869 spolu s budovami fary drobnou architekturou v zahradě z téhož období
  • Zámecký areál budovaný v 18. a 19. století, zámecký park je jedním z největších v Opolském vojvodství
  • Vodní elektrárna z poloviny 19. století

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Židovský hřbitov v Dębowej, založen r. 1814

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází 15 základních škol, 8 škol středních a 8 vyšších odborných škol. Již delší dobů ve městě existuje snaha o otevření vysoké školy nebo alespoň pobočy již existující, která by se stala impulsem k rozvoji vysokého školství v Kędzierzynie-Koźlu

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní vyžití obyvatel města organizuje a řídí Odbor kultury, sportu a rekreace úřadu města (Wydział Kultury, Sportu i Rekreacji Urzędu Miasta). Spolupracuje s Městským střediskem sportu a rekreace (Miejskim Ośrodkiem Sportu i Rekreacji).

Ve městě se nachází 5 sportovních hřišť, 2 kryté sportovní haly, 3 tenisové kurty, 1 krytý a dva nekryté plavecké bazény a zimní kluziště

Fotbal prezentuje Sportovní klub Chemik Kędzierzyn-Koźle, obnovený 26.7. 2006

Úspěšným je košíkářský tým ZAKSA Kędzierzyn-Koźle

Rovněž v městě působí ženský softballový a mužský baseballový tým Caper Kędzierzyn-Koźle

Rodáci a osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kędzierzyn-Koźle na polské Wikipedii.

  1. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2011 r., Główny Urząd Statystyczny Warszawa
  2. Rady Osiedla – dyżury – www.kedzierzynkozle.pl.
  3. url=http://www.nid.pl/pl/Informacje_ogolne/Zabytki_w_Polsce/rejestr-zabytkow/zestawienia-zabytkow-nieruchomych/OPO-rej.pdf%7Ctytuł=Rejestr zabytków nieruchomych woj. opolskiego|opublikowany=Narodowy Instytut Dziedzictwa|data dostępu=1.12.2012|strony=30-32
  4. Uchwała Nr XXXIV/435/05 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 31 maja 2005 r. ws. nawiązania współpracy.
  5. Uchwała Nr XLIII/571/06 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 26 stycznia 2006 r. ws. nawiązania współpracy.
  6. Uchwała Nr XXXIX/504/05 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 27 października 2005 r. ws. nawiązania współpracy.
  7. Uchwała Nr XLIII/570/06 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 26 stycznia 2006 r. ws. nawiązania współpracy.
  8. Uchwała Nr X/106/07 Rady Miasta Kędzierzyn-Koźle z dnia 29 maja 2007 r. ws. nawiązania współpracy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Janusz Bogdanowski: Twierdza Koźle. Problem planu w świetle systemu kleszczowego szkoły staropruskiej i szkoły Arad. W: Studia i materiały do historii sztuki wojennej, T. 12, Cz.1, Warszawa 1966, strony 153–162.
  • Grzegorz Bukal: Gerhard Cornelius Walrave i holendersko-pruska fortyfikacja na ziemiach polskich. W: Niderlandyzm w sztuce polskiej. PWN, Warszawa 1995, strony 351–363.
  • Karol Jonca: Wielka Armia Napoleona w kampanii 1807 roku pod Koźlem. Instytut Śląski w Opolu. Opole 1997.
  • Ryszard Pacułt: Twierdza Kozielska. Biuro Promocji Urzędu Miasta Kędzierzyn-Koźle. Kędzierzyn-Koźle 1997.
  • Państwowy Instytut Naukowy Instytut Śląski w Opolu, praca zbiorowa pod redakcją Edwarda Nycza i Stanisława Senfta Kędzierzyn-Koźle. Monografia Miasta”. Opole 2001.