Jan Blahoslav
| Jan Blahoslav | |
|---|---|
 |
|
| Narození | 20. února 1523 Přerov |
| Úmrtí | 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov |
| Povolání | spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské |
| Literární žánr | humanismus |
| Významná díla | Filipika proti misomusům Ivančický kancionál Gramatika česká |
 multimediální obsah na Commons |
|
 původní texty na Wikizdrojích |
|
 citáty na Wikicitátech. |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny |
|
Jan Blahoslav (20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov) byl český humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské. Někdy se podepisoval Apteryx (podle jména své matky Kateřiny, rozené Bezperové).
Obsah |
Život [editovat]
Pocházel z velmi bohaté bratrské měšťanské rodiny z Přerova. Základní vzdělání získal ve svém rodišti u Jana Wolfa, od roku 1540 studoval v Prostějově na latinském gymnáziu, odkud byl poslán do Goldbergu ve Slezsku (1543), poté na univerzitu do Wittenbergu (1544), kde se uprostřed reformačního kvasu seznámil též s Martinem Lutherem a Filipem Melanchtonem.
Od roku 1546 žil opět v Prostějově, ale už o dva roky později se stěhuje do Mladé Boleslavi, kde pod vedením Jana Černého pořádal bratrský archiv. Krátce pak studoval ještě v Královci (1549) a Basileji. Do Mladé Boleslavi se vrací v roce 1552. Příštího roku je vysvěcen na kněze a roku 1557 na biskupa Jednoty bratrské. V padesátých letech uplatnil svůj rozhled získaný na studiích v zahraničí na několika diplomatických misích v zájmu své církve (Německo, Rakousy). Čtyřikrát se vypravil do Vídně (1555-1557), aby u samého císaře vymohl uvězněnému (na Křivoklátě) Janu Augustovi ulehčení a nakonec propuštění. A právě Augusta mu připravil mnohé nepříjemné chvíle, zejména svým odporem k vyššímu vzdělání pro příslušníky Jednoty bratrské.
Přátelské seznámení s Melanchtonem a dalšími humanisty utvrdilo totiž Blahoslava v přesvědčení, že vzdělání kazatelů je nutným předpokladem dalšího rozvoje Jednoty. V možnosti stále zdokonalovaného bratrského školství (sám vychovával otce Karla st. ze Žerotína) viděl účinnou obranu Jednoty. Proto vystupuje proti „misomusům“ ostrou Filipikou (1567).
Jako biskup žil většinou v Ivančicích, kde se věnoval svým církevním povinnostem (mj. vedl bratrský archiv) a kde je též pohřben.
Jan Blahoslav bývá často zobrazován s brýlemi, které v 16. století zdaleka nebyly běžnou pomůckou. Bratrem Jana Blahoslava byl rovněž významný moravský humanista Martin Abdon.
Dílo [editovat]
Blahoslava lze považovat za předchůdce J. A. Komenského. Zejména jeho Gramatika česká patří k nejvýznamnějším dílům naší země v 16. století. Vlivný byl též Blahoslavův překlad Nového zákona (1564).
- O původu Jednoty a řádu v ní (Summa quaedam brevissima, 1547 či 1550) – historicko-apologetické dílo o dějinách Jednoty, obranná tendence díla má dokázat apoštolské poslání této církve
- Spis o zraku, jak člověk zrakem, to jest viděním a hleděním sobě nebo jiným škoditi může (1550) – psáno v Přerově
- Historie hrozného zahřmění Božího, anobrž hromobití strašlivého, vykonaného skrze Antikrista, 1555
- Stručná úhrnná zpráva o původu a činech bratří, kteří jsou nesprávně nazýváni valdenští nebo pikardi (Summa libeli cuiusdam nuper editi a Fratribus, qui a nonnulis per errorem vel per odium Piccardi sei Valdenses vocantur, 1555; Summa quaedam brevissima, collecta ex variis scriptis Fratrum, qui falso Valdenses vel Piccardi vocantur, de eorumdem Fratrum origine et actis, 1556) – druhý historický spis Blahoslava zaznamenává dějiny Jednoty na základě písemných pramenů i ústních svědectví až do roku 1555.
- Sepsání o rozdíle Jednoty bratrské od luteriánské, 1558
- Anvolimator, to jest o rotě milovné, 1558
- Musica, t.j. knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě obsahující (1558) – hudební trilogie, psána česky, měla nahradit latinské spisy o hudební teorii; druhé dva svazky jsou určeny zpěvákům a skladatelům; dílo bylo psáno během pobytu v Olomouci a je ovlivněno knihou Musica libriquator od Václava Philomata
- Šamotulský kancionál (1561, též znám jako Písně chval božských) – sborník sebraných i původních náboženských písní, vyšel v Šamotulích u Poznaně
- Nový zákon vnově do češtiny přeložený (1564), stěžejní Blahoslavovo překladatelské dílo, jeho překlad Nového zákona z řečtiny se stal později součástí Bible kralické
- Filipika proti misomusům (Corrolarium additum anno 1567 die 17. Februari) – Ivančice, únor 1567, je obrana proti nepřátelům vzdělanosti.
Tímto spisem se pokoušel zapojit Jednotu bratrskou do společenského dění a vytrhnout ji z její dobrovolné izolace, zastávané mimo jiné biskupem Janem Augustou. Vzdělání a znalosti vůbec považuje Blahoslav za cestu k lepšímu životu, které pomáhají vyhnout se hříchům. Jan Augusta účelově užíval myšlenky Lukáše Pražského o tom, že „nic nepsal, čehož by v Jednotě nevzal etc.” Blahoslav v díle odmítá a vyvrací názory Augustovy a ostatních „misomusů“ (nepřátel Múz, vzdělání a umění) a dokazuje význam vzdělání pro Jednotu bratrskou. Spis je dochován jako autograf z 15.–18. února 1567. - Naučení potřebná těm, kteříž písně skládati chtějí, 1569
- Vitia concionatorum, to jest Vady kazatelů, 1570–71 – jde o doplnění Gramatiky o poznatky z praktické rétoriky, Psáno v Ivančicích, spis koloval pouze v opisech
- Evangelia anebo Čtení svatá, kteráž slovou Pašije (1571) – vyšlo v Náměšti nad Oslavou
- Gramatika česká (1571) – velmi rozsáhlá kniha, vlastně opis starší gramatiky češtiny od Beneše Optáta a Václava Filomatesa, bohatě doplněná Blahoslavem.
Původně to snad měla být učebnice pro bratrské vysoké školy. Je zaměřena především na sloh (resp. mluvený projev), obsahuje též stati o nářečích a vlastivědné poznatky o Blahoslavově rodišti. Tiskem vyšla ale až roku 1857, kritické vydání je z roku 1991. - Naučení mládencům k službě Kristu a církvi jeho se oddávajícím v Jednotě bratrské – moralizující spis vyšel tiskem až posmrtně roku 1585
- Pochodně zažžená – výbor z díla vydaný ve 20. století, ed. P. Váša, 1949
Význam Blahoslava spočívá též v pořádání Bratrského archivu (Acta unitatis fratrum), pramenné sbírky nahrazující starý, roku 1546 shořelý archiv, který nakonec obsáhl 15 knih. Chtěl písemně zpracovat celé dějiny Jednoty bratrské, ale stihl jen 15 knih. Blahoslav dal rovněž podnět k sepsání Knih úmrtí, nekrologií bratří sahajících k roku 1467. Vlastní práce je ale až dílem Vavřince Orlíka.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1959. 531 s. s. 363–379.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. s. 39–40.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha : Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. s. 537–538.
