Vladimír Vůjtek (1972)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o synovi. O jeho otci pojednává článek Vladimír Vůjtek (1947).
Přehled medailí
Vladimír Vůjtek
Vladimír Vůjtek
Calderův pohár
zlato 1992/1993 Cape Breton Oilers
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronz MS 1997 Česká republika
Česká extraliga ledního hokeje
zlato 1999/2000 HC Sparta Praha
stříbro 2000/2001 HC Sparta Praha

Vladimír Vůjtek (* 17. února 1972, Ostrava) je český lední hokejista.

Neustálé zdravotní problémy mu komplikovaly život. Záhadné virové onemocnění jej připravilo i o účast na olympijském turnaji na ZOH 1998 v Naganu.[zdroj?]

Talent v Kanadě[editovat | editovat zdroj]

S hokejem začal pod vedením svého otce v mateřských Vítkovicích. Premiéru v nejvyšší soutěži si odbyl během sezóny 1988-1989, kdy dostal důvěru ve třech zápasech. O rok později si do svých statistik připsal nejen dalších 29 utkání, ale také 7 branek a stejný počet asistencí. Poté se Vůjtek junior se trvale zabydlel do seniorského mužstva. Do reprezentačních výběrů do osmnácti a do dvaceti let se však neprosadil.[1] Během své třetí sezóny se však rozhodl zkusit štěstí za oceánem. S vidinou startu v NHL odešel do Tri City Americans, do záložního celku Montrealu Canadiens.

Finsko a reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Poměrně brzy se aklimatizoval a patřil k nejlepším hráčům týmu.[zdroj?] Druhý ročník v týmu patřil k jeho nejúspěšnějším. V 53 zápasech si připsal 102 bodů a dostal povel k nástupu do A-mužstva, ale nastoupil pouze ke dvěma utkáním. V srpnu 1992 byl vyměněn Edmontonu Oilers. V novém působišti sice zpočátku pendloval mezi farmou a hlavním týmem, ale po dvou sezónách měl odehráno 70 zápasů.

Ročník 1994-1995 byl ve znamení stávky NHL, ptoto se vydal zpět do vlasti a v 18 střetnutích vypomáhal Vítkovicím. Překvapivě doma zahájil i další sezónu, ale zranění mu dovolila nastoupit pouze do 26 duelů. Křídelního útočníka nalákalo úspěšně Finsko. Letní přípravu již absolvoval s tamním celkem Ässät Pori. Severská země mu evidentně svědčila a dostavila se i herní pohoda. SM-Liiga měla novou hvězdu.[zdroj?] V konečném součtu bodování ligy skončil pouhý bod za Petri Varisem. Jeho statistiky čítaly 58 bodů v 50 zápasech. Kvalitní výkony v sezóně nemohly uniknout pozornosti reprezentačních trenérů a ti ho nominovali do reprezentačního mužstva. Nasazen byl ve formaci s kladenskými útočníky Pavlem Paterou a Martinem Procházkou.

Na Mistrovství světa v ledním hokeji 1997 postoupil celek České republiky ze skupiny z prvního místa, když nestačil pouze na Rusko. V zápase finálové části s Kanadou (který tým ČR vyhrál hlavně díky hattricku Vůjtka) inkasoval Vůjtek schytal několik krosčeků, při kterých byl sražen na led a turnaj pro něj skončil s diagnózou otřesu mozku. Sudí navíc Vůjtka vyloučil. Satisfakcí byl kromě bronzové medaile i trojnásobný triumf při vyhlašování nejlepších hráčů. Společně s Martinem Procházkou vyhráli produktivitu a střeleckou tabulku turnaje a rovněž byli zařazeni do All Star týmu turnaje.

Období problémů[editovat | editovat zdroj]

Vystoupení nového českého hráče neuniklo zámořským pozorovatelům a nejkonkrétnější nabídku tehdy předložilo vedení Tampy Bay Lightning. Smlouva byla podepsána na rok s roční opcí. V dresu Blesků odehrál pouhých 30 zápasů, důvodem byly další zdravotní komplikace, které mu značně oslabily tělo. Původcem byl přechozený zánět ucha, který lékaři sice začali léčit antibiotiky, ale zároveň situaci podcenili.[zdroj?] Vedení navíc na hráče tlačilo, aby hrál, jenže to se stalo pro něj osudným.[zdroj?] Zhoršené dýchání s velkou bolestí v hrudníku předznamenaly problémy vážnějšího charakteru. To v podstatě znamenalo konec nadějím na olympijské hry, kde měl mít jistou pozici v týmu.[zdroj?]

Ročník 1998-1999 zahájil opět v nejvyšší soutěži v ČR a vrátil se opět na výsluní s 55 body v 47 zápasech. V létě jej zlákal do zámoří tým Atlanty Thrashers. Po střetu s bruslí Rusa Valerije Kamenského mu zůstala deseticentimetrová tržná rána, kterou bylo nutné sešít téměř dvěma sty stehy. Po třech zápasech se vrátil zpět do Evropy a zamířil do pražské Sparty, se kterou získal mistrovský titul.

Po dvou sezónách se vrátil Finska a upsal se týmu HPK Hämeenlinna. Bylo znát, že zdejší herní styl mu vyhovuje[zdroj?] a to větším překvapením bylo, že po roce kývnul na nabídku Pittsburghu Penguins. Týmu z Pennsylvánie, v čele s Mariem Lemieuxem, však nevyšel nástup do sezóny a zásah do sestavy na sebe nenechal dlouho čekat. Jedním z nich, kteří byli posláni na tribunu byl i Vůjtek. Vedení řešilo složení mužstva po svém a po vyčkávané se nakonec s útočníkem dohodlo na ukončení smlouvy. Zklamaný Vůjtek se vrátil do Vítkovic. Během dalších let vystřídal několik zahraničních angažmá, Rusko, ověřené Finsko a Švýcarsko, ale potřebná chuť k hokeji jakoby se vytratila.[zdroj?] V roce 2006, kdy s ním Vítkovice již nepočítaly se rozhodl ukončit hráčskou kariéru. Zlom nastal o rok později, kdy jej k návratu na ledovou plochu přesvědčil třinecký klub, konkrétně pak údajně útočníci Jan Peterek s Jaroslavem Kudrnou.[zdroj?]

Celkově vystřídal devatenáct klubů. Vůjtkova technika dělala vždy soupeřům nemalé problémy a z toho často právě vyplynuly zákroky za hranicí pravidel.[zdroj?] V současnosti plní roli hráčského agenta.

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

  • bronzový medailista 1997;
  • nejproduktivnější hráč a nejlepší střelec MS 1997;
  • člen All Star týmu šampionátu 1997;
  • první All-Star Team (WHL Západ 1992).


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JÁCHIM, Václav. Těžká jsou rána Šimíčkova. Gól. 8. leden 1998, roč. 31, čís. 2, s. 2, 3. ISSN 0323-0686.