Skutky apoštolů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
El Greco: Seslání Ducha sv. Kolem 1610

Skutky apoštolů (zkratka Sk) je pátá kniha Nového zákona, která popisuje období vzniku a šíření prvotní křesťanské církve, zejména činnost apoštolů Petra a Pavla ve 30. a 40. letech 1. století.

Charakteristika knihy[editovat | editovat zdroj]

Kniha začíná věnováním Teofilovi, podobně jako Evangelium podle Lukáše, k němuž se autor výslovně hlásí.

  • První část knihy (Sk 1 – 7) se odehrává v Jeruzalémě a líčí Ježíšovo nanebevstoupení, seslání Ducha svatého a vystoupení Štěpánovo.
  • Druhá část (Sk 8 – 12) popisuje činnost apoštola Petra v Samaří, Cesareji a Antiochii.
  • Další části popisují působení apoštola Pavla, a to jeho první (Sk 13 – 14), druhou (Sk 15 – 18) a třetí misijní cestu (Sk 19 – 21,26). Sk 15,1-35 líčí apoštolský koncil v Jeruzalémě.
  • Poslední část knihy líčí Pavlovo zatčení v Jeruzalémě (Sk 21 - 23), soudní řízení v Cesareji (Sk 24 – 26) a konečně cestu do Říma (Sk 27 – 28).
Seslání Ducha sv. Ingeborg psalter, kolem 1200

Kniha obsahuje velký počet rozsáhlejších přímých řečí, které jsou ale pravděpodobně dílem autorovým, a některé části kapitol 16, 20, 21 a 27-28 jsou psány v první osobě množného čísla. Jedna skupina řeckých rukopisů obsahuje text knihy Skutků s poměrně významnými odchylkami v několika verších, tzv. západní text, který se však většinou pokládá za mladší. V názorech na jednotnost knihy se odborníci neshodují, shodují se však většinou v tom, že Sk vznikla až po Evangeliu Lukášově, že obě napsal tentýž autor, který Pavlovy listy sice nečetl, jeho učení však znal.[1]

Vznik a autorství[editovat | editovat zdroj]

Název Skutky apoštolů se poprvé objevuje u Irenea (před 200) a knihu uvádějí všechny seznamy Nového zákona, počínaje zlomkem Muratoriho. Nejstarší zachovaný zlomek (papyrus P 48) je ze 3. století.

Seslání Ducha sv. Bamberská Apokalypsa

Starší tradice předpokládala, že kniha vznikla bezprostředně po událostech, které popisuje, tj. někdy kolem roku 65, a že ji napsal Lukáš, lékař a spolupracovník Pavlův, o němž se zmiňuje v Ko 4,14 aj. Protože je však závislá na Lukášově evangeliu, které patrně vzniklo až po zboření chrámu roku 70, protože se její líčení řady událostí neshoduje s líčením Pavlovým v jeho listech, kloní se moderní autoři spíše k pozdějšímu datu, někdy v letech 70 – 90.

Pro ztotožnění autora L a Sk s Lukášem z Ko 4,14 hovoří, že autor používá několik odborných lékařských termínů a snad i to, že v některých pasážích užívá autorský plurál. Proti tomu hovoří naukové rozdíly mezi Sk a Pavlem, odlišné líčení některých důležitých událostí i legendární líčení Pavlových činů na cestách. Autor nicméně nikdy Pavla neoznačuje jako apoštola.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acts of the Apostles na anglické Wikipedii.

  1. P. Pokorný, Úvod do Nového zákona. Praha 1993, str. 122 nn.
  2. P. Pokorný, Úvod do Nového zákona. Praha 1993, str. 125 n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CARSON, D. A; MOO, Douglas J. Úvod do Nového zákona. Praha : Návrat domů, 2008. 700 s. ISBN 978-80-7255-165-1.  
  • DOUGLAS, J. D, a kol. Nový biblický slovník. 2. vyd. Praha : Návrat domů, 2009. 1243 s. ISBN 978-80-7255-193-4.  
  • POKORNÝ, Petr. Literární a teologický úvod do Nového zákona. Praha : Vyšehrad, 1993. 333 s. ISBN 80-7021-052-4.  
  • G. Hörster, Úvod do Nového zákona. Praha 1994
  • J. Merell, Úvod do Nového zákona. Praha 1991
  • L. Tichý, Úvod do Nového zákona. Svitavy 2003
  • Klaus Kliesch, Skutky apoštolů. Praha 1999
  • G. Hörster, Úvod do Nového zákona. Praha 1994

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky)