Vývoj židovské populace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Židovská populační centra se během časů velmi měnila a to především kvůli neustálému proudu židovských uprchlíků, který byl tvořen vyhnáními, perzekucemi a oficiálně schválenými vraždami Židů na různých místech v různých obdobích. 20. století zaznamenalo velký posun židovské populace především kvůli perzekuci ve východní Evropě následované Holocaustem, migrací do Spojených států Amerických, vytvořením Izraele a následným vyhnáním Sefardských a Mizraškých Židů z arabského světa.

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Tóra obsahuje mnoho tvrzení o počtu Židů, kteří opustili Egypt. Celkem se jednalo o potomky sedmdesáti synů a vnuků Jákobových, jichž, včetně Levitů bylo 611 730, kteří znovunavázali na jejich život v zemi Izraelské. Počet Židů nepocházející z kmene Lévi reprezentuje počet mužů vhodných pro vojenskou službu, tj. mezi dvaceti a šedesáti lety; počet Levitů zobrazuje počet mužů zavázaných k chrámové službě (muži mezi dvaceti a padesáti lety). To by znamenalo populaci zhruba 3 000 000 Židů. Cenzus za krále Davida tvrdí, že je 1 300 000 mužů starších dvaceti let, což by znamenalo populaci nad 5 000 000. Počet Židů navrátivších se z Babylonského exilu je 42 360. Tacitus prohlašuje, že v Jeruzalému v době jeho pádu bylo 600 000 lidí; Josefus, že se tam nacházelo 1 100 000, z čehož 97 000 bylo prodáno do otroctví. Toto jsou všechna čísla dostupná z dob starověku a jejich důvěryhodnost je diskutabilní.

Podle Diona Cassiuse (lxix. 14), bylo během hadriánských válek zavražděno 580 000 Židů. Podle Theodora Mommsena se v 1. století n. l. nenacházelo v Egyptě méně než 1 milion Židů z celkového počtu 8 milionů obyvatel. Z čehož 200 000 žilo v Alexandrii, jejíž celková populace byla 500 000.

Adolf Harnack (Ausbreitung des Christentums, Lipsko, 1902) se domnívá, že v časech císaře Nerona se v Sýrii nacházelo zhruba 1 milion Židů a 700 tisíc jich bylo v Palestině a na dalších místech zhruba 1,5 milionu, což by celkem činilo v 4,2 milionu Židů na celém světě v 1.století n.l.

Pokud jde o Židy ve středověku, tak Benjamin z Tudely kolem roku 1170 vypočítal celkový počet na 1 049 565. Z tohoto čísla připadá 100 tisíc na Persii a Indii, 100 tisíc na Arábii a 300 tisíc na oblast zvanou „Tanajm“. V zemích, které navštívil v tu dobu nebylo více než 500 tisíc Židů a celkem jich nebylo zřejmě více než 750 tisíc. Jediná reálná data z období středověku pocházejí od židovských obcí.[1]

Středověk byl převážně obdobím vyhnanství. V roce 1290 bylo 16 tisíc Židů vyhnáno z Anglie, roku 1306 100 tisíc Židů z Francie a roku 1492 zhruba 200 tisíc Židů ze Španělska. Menší, avšak pravidelná, vyhnání se děla v Německu a to tak, že začátkem 16. století zbyla pouze čtyři hlavní židovské komunity. Patřil mezi ně Frankfurt s 2000 Židy, Worms s 1400, Praha s 10 tisíci a Vídeň s 3000 (Heinrich Grätz, Geschichte der Juden x. 29). Odhaduje se, že během pěti století od roku 1000 do roku 1500 zahynulo 380 tisíc Židů během perzekucí, což zredukovalo celkový počet světového židovstva na 1 milion. V 16. a 17. století byly hlavními centra židovské populace Polsko a země při středozemním moři (hlavně Španělsko).

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

Jacques Basnage počátkem 18. století odhadl celkový počet evropských Židů na 1 360 000, ale podle cenzu při prvním dělení Polska z roku 1772 se v Republice obou národů nacházelo 308 500 Židů. Tato polská populace tvořila velkou část evropského židovstva a spolu s Židy z muslimských zemí nemohl být celkový počet všech Židů větší než 1 milion.

Za předpokladu, že jsou tato čísla správná byl růst židovské populace v následujících několika století rapidní. Tento předpoklad byl přezkoumán v Německu a konfrontován se zákony limitující počet Židů v určitých městech. Podle Jacobse bylo roku 1786 v Praze 7951 Židů a v roce 1843 celkem 5646. Ve Frankfurtu pak 2214 Židů v roce 1811.

Chubinsky oznámil, že v roce 1840 byli Židé v jižním Rusku zvyklí bydlet po třinácti v jednom domě, zatímco mezi běžnou populací bylo zvykem, že v domě žily 4-5 osob (Globus, 1880, p. 340). Prudký vzrůst židovské populace měl bezesporu příčinu v sňatcích v raném věku a nízké kojenecké úmrtnosti ve stálých obcích. Hlavní data známá po nejdelší údobí pocházejí z Nizozemska, Maďarska, Polska a Württembergu. Více informací v tabulce napravo.

Jacobs v Židovské encyklopedii představuje důkazy, že židovský přirozený přírůstek v tomto období může překročit všeobecný přirozený přírůstek, ale zároveň dodává, že tato čísla mohou být velmi často zkreslena, jelikož nemusí zahrnovat pouze přirozený přírůstek spočívající ve více narozených než zemřelých, ale že může být ovlivněn imigrací. Toto se vztahuje zejména Německo během počátečního období 19. století, kdy Židé z Haliče a Polska využili každou příležitost v migraci na západ. Arthur Ruppin, myslitel konce 19. století, v období, kdy bylo využito velkých tlaků, aby se zabránilo v usidlování ruských Židů v Německu, ukazuje, že se růst židovské populace v Německu téměř úplně zastavil, kvůli poklesu porodnosti a emigraci. Podobně, během tohoto období, Anglie a Spojené státy uvádějí znatelnou židovskou imigraci.

Růst evropské židovské populace před rokem 1900
Datum Populace
Nizozemsko
1829 46 408
1839 52 245
1849 58 626
1859 63 790
1869 68 003
1879 81 693
Maďarsko
1720 12 656
1785 75 089
1786 77 647
1804 124 128
1805 127 816
1829 202 328
1842 241 632
1850 352 400
1857 413 118
1869 516 658
1880 624 737
1890 725 222
Polsko
16. století 200 000
1659 100 000
1764 315 298
1816 212 000
1825 341 125
1826 368 773
1828 384 263
1856 563 000
1868 764 947
1875 860 327
1882 1 045 000
1893 1 229 000
1897 1 333 000
Württemberg
1832 10 670
1846 12 356
1858 11 088
1864 11 610
1871 12 245
1880 13 331
1890 12 639
1900 11 916
Zdroj: The Jewish Encyclopedia (1901-1906).

Tento růst však byl ve reálných číslech vyvažován konverzí mimo judaismus. Zatímco Halacha říká, že Žid, ačkoliv konvertuje, zůstává stále Židem, v atmosféře perzekucí, které během tohoto období zasahovaly Evropu, mělo sklony konverzi doprovázet zřeknutí se židovské identity a konvertováním ke křesťanství přestal být konvertita považován za součást židovské komunity. Židovská encyklopedie uvádí statistiky konvertování Židů k protestanství, katolictví, pravoslaví a řecko-katolicismu.[2] Závěr je, že během 19. století konvertovalo ke křesťanství přibližně 2000 Židů, nicméně ke v 90. letech 19. století to již bylo 3000 Židů za rok (1000 z Rakouska-Uherska, 1000 z Ruska, 500 z Německa a zbytek z anglosaského světa). Tuto skutečnost mírně vyvažovalo 500 konvertitů k judaismu každý rok, zejména pak bývalé křesťanky, které se provdaly za Žida. Konverze v Rusku, Haliči a Rumunsku převážili nad emigracemi: v poslední čtvrtině 19. století z této oblasti Evropy emigroval přibližně 1 milion Židů, zejména do Spojených států, ale mnoho také do Spojeného království.

Před koncem 19. století se odhady počtů Židů ve světě pohybovali od 6,2 milionů[3] po 10 932 777.[4] To kontrastuje se zhruba polovičním číslem, které bylo před pouhými 60 lety.[5]

Populace v roce 1900[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka je založena na datech z tabulky[6] pocházející z Židovské encyklopedie z let 1901-1906.

přibližně roku 1900
Oblast Populace Procent % b
Svět 11 206 849 100,00
Amerika, celkem 1 549 621 13,8
Severní Amerika c 1 522 500 13,50
Střední Amerika 1 000 0,00
Jižní Amerika 26 121 0,20
Evropa, celkem 8 966 781 80,0
Rusko (1897) 3 872 625 34,60
Polsko (ruská část) (1897) 1 316 776 11,70
Rakousko (Předlitavsko, včetně Haliče) 1 224 899 10,00
Uhry 851 378 7,50
Německo (1901) 586 948 7,50
Turecko a a Rumelie 282 277 2,50
Rumunsko (1900) 269 015 2,40
Spojené království 250 000 2,20
zbylá Evropa 312 863 2,70
Asie, celkem 300 948 2,6
Arabský poloostrov a Malá Asie f 95 000 0,80
Palestinská autonomie 78 000 0,60
Kavkaz 58 471 0,05
Persie 35 000 0,30
Sibiř 34 477 0,30
ostatní 51 392 0,40
Afrika, celkem 372 659 3,3
Severní Afrika e 322 659 2,80
Subsaharská Afrika 50 000 0,40
Oceánie g 16 840 0,01
Poznámky
  • a Asijská oblast Turecka včetně jeho evropské části. Turecko v tomto období zahrnovalo i Mezopotámii, kde žilo v Bagdádu zhruba 35 tisíc Židů a Adrianople, kde žilo přibližně 17 tisíc Židů.
  • b Malé nepřesnosti mohou vzniknout vinou zaokrouhlování.
  • c USA a Kanada.
  • e Včetně cca. 50 tisíc Židů z Etiopie
  • f Mimo Mezopotámii, která byla počítána pod evropské Turecko a Rumelii.

Srovnání roku 1900 a 2005[editovat | editovat zdroj]

Data o židovské populaci jednotlivých zemí z roku 1900 z Židovské encyklopedie[7] jsou porovnána s daty o židovské populaci k roku 2005. Jméně některých států byla změněna (Habeš byla změněna na Etiopii, Palestina na Izrael, Britské ostrovy na Spojené království, Persie na Írán, Srbsko na Srbsko a Černou horu). V případě, že název státu neodpovídá, objeví se v buňce sloupce pro rok 2005 „nezjištěno“. Jiné údaje jsou také problematické: například dnešní Německo neleží na stejném území jako Německo roku 1900. Rakousko-uherskému soustátí odpovídají státy Rakousko, Maďarsko a Polsko (ne celé dnešní Polsko), zahrnovalo by také současné Česko, Slovensko, Transylvánii, atp.

Poznámka: Celkový součet židovské světové populace k roku 1900 na konci zobrazuje celé židovstvo, ne pouze vyjmenované země.

Podle států[editovat | editovat zdroj]

Stát Židé (cca.1900)  % (1900) Židé (cca.2005)  % (2005) Populační změna  % změna
Alžír 51 044 1,07% 100 0,0003% -50 944 -1,07
Arabský poloostrov 30 000 0,42% n/a n/a n/a n/a
Argentina 20 000 0,42% 395 379 1% 375 379 0,58
Austrálie 15 122 0,49% 90 406 0,45% 75 284 -0,04
Belgie 12 000 0,18% 51 821 0,5% 39 821 0,32
Bosna a Hercegovina 8 213 0,58% 1 006 0,025% -7 207 -0,555
Brazílie 2 000 0,01% 95 125 0,051% 93 125 0,041
Bulharsko 33 663 0,9% 2 300 0,031% -31 363 -0,869
Čína a Japonsko 2 000 0,0004% 2 002 0,0001% 2 -0,0003
Dánsko 5 000 0,2% 7 062 0,13% 2 062 -0,07
Ekvádor, Bolívie, Peru, Chile,Uruguay 1 000 0,01% 55 870 0,08% 54 870 0,07
Egypt 30 678 0 31% 100 0,0001% -30 578 -0,31
Etiopie 50 000 1% 20 000 0,027% -30 000 -0,973
Francie 86 885 0,22% 606 561 1% 519 676 0,78
Guinea, Venezuela a Kolumbie 2 000 0,03% 28 810 0,042% 26 810 0,012
Indie 18 228 0,06% 5 401 0,0005% -12 827 -0,06
Írán 35 000 0,39% 20 405 0,03% -14 595 -0,36
Izrael 78 000 12% 5 021 506 80% 4 943 506 68
Itálie 34 653 0,1% 30 213 0,052% -4 440 -0,048
Jižní Afrika 50 000 4,54% 88 688 0,2% 38 688 -4,34
Kanada 22 500 0,42% 393 660 1,2% 371 160 0,78
Kavkaz 58 471 0,77% n/a n/a n/a n/a
Kréta 728 0,24% n/a n/a n/a n/a
Kypr a Malta 130 0,03% n/a n/a n/a n/a
Lucembursko 1 200 0,5% 655 0,14% -545 -0,36
Maďarsko, Polsko, Rakousko 3 393 053 6,36% 93 224 0,164% -3 299 829 -6,196
Malá Asie a Sýrie 65 000 0,55% n/a n/a n/a n/a
Maroko 109 712 2,11% 5 236 0,016% -104 476 -2,094
Mexiko 1 000 0,008% 53 101 0,05% 52 101 0,042
Německo 586 948 1,04% 107 160 0,13% -479 788 -0,91
Nizozemsko 103 988 2% n/a n/a n/a n/a
Nový Zéland 1 611 0,2% 5 447 0,135% 3 836 -0,065
Norsko a Švédsko 5 000 0,07% 19 243 0,142% 14 243 0,072
Portugalsko 1 200 0,02% 739 0,007% -461 -0,013
Rumunsko 269 015 4,99% 6 029 0,027% -262 986 -4,963
Rusko 3 872 625 3,29% 717 101 0,5% -3 155 524 -2,79
Řecko 8 350 0,34% 5 334 0,05% -3 016 -0,29
Sibiř 34 477 0,6% n/a n/a n/a n/a
Srbsko a Černá Hora 5 102 0,2% 1 732 0,016% -3 370 -0,184
Střední Amerika 4 035 0,12% 14 798 0,035% 10 763 -0,085
Střední Asie 12 729 0,16% n/a n/a n/a n/a
Surinam 1 121 1,97% 200 0,046% -921 -1,924
Španělsko 5 000 0,02% 48 409 0,12% 43 409 0,1
Švýcarsko 12 551 0,38% 14 978 0,2% 2 427 -0,18
Tasmánie 107 0,07% n/a n/a n/a n/a
Tripolis 18 680 2,33% n/a n/a n/a n/a
Tunisko 62 545 4,16% 1 813 0,018% -60 732 -4,142
Turkmenistán a Afghánistán 18 435 0,22% n/a n/a n/a n/a
Turecko a východní Rumelie 282 277 4,91% n/a n/a n/a n/a
Spojené království 250 000 0,57% 302 207 0,5% 52 207 -0,07
Spojené státy americké 1 500 000 1,97% 5 914 682 2% 4 414 682 0,03
Celkem 11,273,076 0.683% 14,596,017 0.227% 3,322,941 -0.456

Podle oblastí[editovat | editovat zdroj]

Zdroj dat těchto tabulek pochází z roku 1900. Srovnání se současností lze zhlédnutím tabulek ve článku Židé podle země. Čtvrtý sloupec představuje procentuální podíl židovské populace v daném regionu (Židé v regionu * 100 / celkovou populací regionu). Poslední sloupec představuje procentuální podíl židovské populace s celosvětovou židovskou populací (Židé v regionu * 100 / celková židovská světová populace).

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Uvedená čísla platí pro rok 1900.

Region Celková populace  % Židé (region)  % židovské populace (region)  % všech Židů
Střední Afrika 16 280 556 0,000 0,000 0,000
Východní Afrika 30 803 074 50 000 0,162 0,444
Severní Afrika 21 763 736 272 659 1,253 2,419
Jižní Afrika 16 708 557 50 000 0,299 0,444
Západní Afrika 49 526 638 0 0 0
Celkem 135 082 561 372 659 0,276 3,306

Asie[editovat | editovat zdroj]

Uvedená čísla platí pro rok 1900.

Region Celková populace Židé (region)  % židovské populace (region)  % všech Židů
Střední Asie 23 519 135 89 635 0,3810 0,7950
Východní Asie 458 411 367 2 000 0,0004 0,0180
Blízký východ 34 573 593 490 407 1,4180 4,3500
Jižní Asie 246 899 507 18 228 0,0070 0,1620
Jihovýchodní Asie 177 148 927 0 0 0
Celkem 940 552 529 600 270 0,064% 5,325%

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Uvedená čísla platí pro rok 1900.

Region Celková populace Židé (region)  % židovské populace (region)  % všech Židů
Balkán 10 358 957 56 056 0,541 0,497
střední Evropa 53 357 811 3 393 053 6,359 30,099
východní Evropa 123 334 659 3 907 102 3,168 34,659
západní Evropa 224 603 981 1 373 440 0,611 12,183
Celkem 411 655 408 8 729 651 2,121% 77,438%

Amerika[editovat | editovat zdroj]

Uvedená čísla platí pro rok 1900.

Židé v Americe, 1900
Region Celková populace Židé (region)  % židovská populace (region)  % všech Židů
Karibik 5 923 844 0 0 0
střední Amerika 13 143 968 4 035 0,031 0,036
severní Amerika 93 098 180 1 523 500 1,636 13,515
jižní Amerika 44 382 509 26 121 0,059 0,232
Celkem 156 548 501 1 553 656 0,992% 13,782%

Austrálie a Oceánie[editovat | editovat zdroj]

Uvedená čísla platí pro rok 1900.

Region Celková populace Židé (region)  % židovská populace (region)  % všech Židů
Oceánie 5 955 956 16 840 0,283 0,149

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Srovnání zemí v letech 1900 a 2005 podle celkové židovská populace.

Pořadí Stát Židé (1900)  % židovská populace (1900) Stát Židé (2005)  % židovská populace (2005)
1 Rusko 3 872 625 3,29% USA 5 914 682 2%
2 Rakousko, Maďarsko a Polsko 3 393 053 6,36% Izrael 5 021 506 80%
3 USA 1 500 000 1,97% Rusko 800 000 0,5%
4 Německo 586 948 1,04% Francie 606 561 1%
5 Turecko a Východní Rumelie 282 277 4,91% Argentina 395 379 1%
6 Rumunsko 269 015 4,99% Kanada 393 660 1,2%
7 Spojené království 250 000 0,57% Spojené království 350 207 0,5%
8 Maroko 109 712 2,11% Ukrajina 142 276 0,3%
9 Nizozemsko 103 988 2% Německo 107 160 0,13%
10 Francie 86 885 0,22% Brazílie 95 125 0,051%
11 Palestinská autonomie 78 000 12% Austrálie 90 406 0,45%
12 Malá Asie a Sýrie 65 000 0,55% Jihoafrická republika 88 688 0,2%
13 Tunisko 62 545 4,16% Bělorusko 72 103 0,7%
14 Kavkaz 58 471 0,77% Maďarsko 60 041 0,6%
15 Alžírsko 51 044 1,07% Mexiko 53 101 0,05%
16 Jihoafrická republika 50 000 4,54% Belgie 51 821 0,5%
17 Etiopie 50 000 1% Španělsko 48 409 0,12%
18 Írán 35 000 0,39% Nizozemsko 32 814 0,2%
19 Itálie 34 653 0,1% Moldavsko 31 187 0,7%
20 Sibiř 34 477 0,6% Uruguay 30 743 0,9%
21 Bulharsko 33 663 0,9% Itálie 30 213 0,052%
22 Egypt 30 678 0,31% Venezuela 25 375 0,1%
23 Arabský poloostrov 30 000 0,42% Polsko 24 999 0,065%
24 Kanada 22 500 0,42% Chile 20 900 0,131%
25 Argentina 20 000 0,42% Írán 20 405 0,03%
26 Tripolis 18 680 2,33% Etiopie 20 000 0,027%
27 Turkmenistán a Afghánistán 18 435 0,22% Švédsko 18 003 0,2%
28 Indie 18 228 0,06% Uzbekistán 17 453 0,065%
29 Austrálie 15 122 0,49% Turecko 17 415 0,025%
30 ruská střední Asie 12 729 0,16% Švýcarsko 14 978 0,2%
31 Švýcarsko 12 551 0,38% Panama 10 029 0,33%
32 Belgie 12 000 0,18% Lotyšsko 9 092 0,397%
33 Řecko 8 350 0,34% Rakousko 8 184 0,1%
34 Bosna a Hercegovina 8 213 0,58% Gruzie 7 951 0,17%
35 Srbsko a Černá Hora 5 102 0,2% Ázerbájdžán 7 911 0,1%
36 Španělsko 5 000 0,02% Dánsko 7 062 0,13%
37 Norsko a Švédsko 5 000 0,07% Rumunsko 6 029 0,027%
38 Dánsko 5 000 0,2% Nový Zéland 5 447 0,135%
39 střední Amerika 4 035 0,12% Indie 5 401 0,0005%
40 Guinea, Venezuela a Kolumbie 2 000 0,03% Řecko 5 334 0,05%
41 Čína a Japonsko 2 000 0,0004% Maroko 5 236 0,016%
42 Brazílie 2 000 0,01% Kazachstán 4 100 0,027%
43 Nový Zéland 1 611 0,2% Litva 3 596 0,1%
44 Portugalsko 1 200 0,02% Kolumbie 3 436 0,008%
45 Lucembursko 1 200 0,5% Česko 3 072 0,03%
46 Surinam 1 121 1,97% Slovensko 3 041 0,056%
47 Mexiko 1 000 0,008% Peru 2 792 0,01%
48 Ekvádor, Bolívie, Peru, Chile,Uruguay 1 000 0,01% Kostarika 2 409 0,06%
49 Kréta 728 0,24% Bulharsko 2 300 0,031%
50 Kypr a Malta 130 0,03% Estonsko 1 818 0,136%
51 Tasmánie 107 0,07% Tunisko 1 813 0,018%

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historical Jewish population comparisons na anglické Wikipedii.

  1. Židovská encyklopedie - Židovská populace ve středověkých městech
  2. Židovská encyklopedie - Konverze Židů k jiným náboženstvím
  3. Encyclopædia Britannica, 1881
  4. American Jewish Year-Book, 1904-1905
  5. Židovská encyklopedie - odhady velikosti židovské populace během 19. století
  6. Židovská encyklopedie - Tabulka poměru židovské populace v hlavních státech a městech
  7. Židovská encyklopedie - Tabulka poměru židovské populace v hlavních státech a městech

Související články[editovat | editovat zdroj]