Haskala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Součást série

Davidova hvězda                
Judaismus

Portál | Kategorie
Židé · Judaismus · Kdo je Žid
Ortodoxní · Konzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální) · Ultraortodoxní
Samaritáni · Falašové · Karaité
Etnické skupiny a jazyky
Aškenazim · Sfaradim · Mizrachi
Hebrejština · Jidiš · Ladino · Ge'ez · Buchori
Náboženství
Bůh · Principy víry v judaismu · Boží jména
613 micvot · Halacha · Noemovy zákony
Mesiáš · Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
Cdaka · Musar · Vyvolenost
Chasidismus · Kabala · Haskala
Náboženské texty
Tóra · Tanach · Mišna · Talmud · Midraš
Tosefta · Mišne Tora · Šulchan aruch
Sidur · Machzor · Pijut · Zohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
Obřízka · Pidjon ha-ben · Simchat Bat · Bar micva
Šiduch · Svatba · Rozvod (Get) · Pohřeb
Kašrut · Židovský kalendář · Židovské svátky
Talit · Tfilin · Cicit · Kipa
Mezuza · Menora · Šofar · Sefer Tora
Významné postavy židovství
Abrahám · Izák · Jákob · Mojžíš
Šalamoun · David · Elijáš · Áron
Maimonides · Nachmanides · Raši
Ba'al Šem Tov · Gaon z Vilna · Maharal
Náboženské budovy a instituce
Chrám · Synagoga · Ješiva · Bejt midraš
Rabín · Chazan · Dajan · Gaon
Kohen (kněz) · Mašgiach · Gabaj · Šochet
Mohel · Bejt din · Roš ješiva
Židovská liturgie
Šema · Amida · Kadiš
Minhag · Minjan · Nosach
Šacharit · Mincha · Ma’ariv · Ne’ila
Dějiny Židů
Starověké dějiny Izraele
Dějiny Židů ve středověku
Dějiny Židů v novověku
Blízká témata
Antisemitismus · Holocaust · Izrael
Filosemitismus · Sionismus
Abrahámovská náboženství

Haskala (hebrejsky: השכלה) neboli židovské osvícenství je ideologický směr rozšířený mezi židovskými obyvateli Evropy v 18. a 19. století. Cílem bylo přetvoření židovského kulturního a náboženského života v duchu moderních idejí, integrace do evropské společnosti a vzrůst míry sekulárního vzdělání a výuky hebrejštiny a židovské historie.

Za hlavního představitele haskaly je považován Moses Mendelssohn (1729-1786), pruský Žid žijící v Berlíně a autor řady závažných filosofických prací. Mezi hlasately této myšlenky se řadí především emancipované židovské vrstvy. V oblasti, kde dominovala němčina, patřili osvícenci k odpůrcům jazyka jidiš a požadovali výuku v němčině a v hebrejštině. Ve východněji položených oblastech (Polsko, Rusko) však byla situace jiná.

Za stěžejní prvek haskaly bylo osvícenci považováno školství a vzdělání. Kladli důraz na vznik nových židovských škol ve střední Evropě s výukou v němčině v osvíceneckém duchu. Ve vztahu k náboženství byl zachováván umírněný postoj (tzn. uznání základních náboženských hodnot), ale ve výkladu preferování rozumového přístupu a moderních vědeckých poznatků.

[editovat] Bibliografie

Související články obsahuje
Portál Hebraistika
  • BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha : Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7.
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha : Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.