Židé v evropských zemích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozmístění židovského obyvatelstva v Evropě (2005)

Židovské osídlení v Evropě se datuje zhruba dva tisíce let zpět. Podle židovské tradice je Izrael (židé) Bohem vyvolený národ, který je předurčen k utrpení a lásce. Židovský národ byl v minulosti tvrdě utlačován a protižidovské nálady vyvrcholily holocaustem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Židé jsou malý, rozptýlený národ. Až na jednu výjimku jsou Židé v každé zemi, ve které žijí, nevelkou menšinou a skoro všude tvoří většinu z nich přistěhovalci či děti a vnukové přistěhovalců. Abychom porozuměli současnému rozmístění Židů v Evropě, je nezbytné, abychom měli hlubší přehled židovských dějin. Zásadní protnutí židovských a evropských dějin nastalo v roce 63 př. n. l., kdy byla Judea pod římskou správou. Římské impérium bylo taktéž jedna z prvních evropských diaspor na jejímž území žilo po zničení Jeruzaléma v r. 70 přibližně 4 miliony židů. Velmi neblahý vliv na vývoj židovské společnosti mělo přijetí křesťanství za státní náboženství římského císařství ve 4. století. Judaismus se spolu s pohanskými kulty stal obětí represí a útlaku. Situace se zhoršila na počátku 5. století, kdy byli Židé vykázání z veřejných úřadů a armády, byla zrušena pravomoc židovských soudů, zákaz vlastnit otroky, aj. Na počátku 7. století bylo v některých království nařízeno pokřtění všech Židů (Byzanc, Francie, Španělsko). Život Židů v Evropě tehdy dosáhl nejnižší úrovně. Židé byli vyháněni z některých evropských zemí (Anglie – 1290, Francie – 1394, Španělska – 1492). Útoků nebylo židovské obyvatelstvo uchráněno ani v době křížových výprav (Porýní), přestože se je v některých případech panovníci snažili chránit. Toto vše mělo za následek neustálou migraci Židů, zejména všeobecný pohyb na východ do Maďarska a Polska nebo na jih do Itálie. Reformační hnutí v 16. století poskytlo naději na zlepšení situace, ovšem později protestantští panovníci pod vlivem Martina Luthera začali Židy vyhánět a zavádět nejrůznější omezení. V některých zemích probíhaly procesy s Židy až do konce 18. století – zejména ve Španělsku, kde byla inkvizice zrušena teprve roku 1834.

Moderní doba[editovat | editovat zdroj]

Pohled na jeruzalémské Staré město

V polovině 18. století bylo Židům zakázáno vykonávat většinu profesí a byli nuceni žít na vyhrazených místech (ghettech). Zákonodárství, veřejná správa a vzdělání v ghettech podléhaly autoritě rabínů. Milníkem emancipace Židů se stala Francouzská revoluce. Další klíčovou událostí bylo přijetí Lionela Rothschilda do britského parlamentu roku 1858. Tento proces se však zdaleka netýkal všech evropských zemí. Například v habsburském císařství židé nemohli mít podíl na politické moci, byly jim upřeny i sociální výhody a byli nuceni nosit označení, že jsou Židé.[zdroj?] Stále rozrůstající se antisemitismus byl jedním z prvotních impulsů pro vznik sionismu – kulturní a politické hnutí usilující po návratu do zaslíbené země. Systematické pokusy o židovské osídlení Palestiny vyvolaly zejména pogromy v Rusku a agresivní antisemitismus 19. stol. v Západní Evropě, jehož vrcholem byla Dreyfusova aféra ve Francii. Značný dopad měla taktéž první světová válka v které zahynulo přes 140 000 Židů. Během války došlo několika význačným událostem. K revoluci v Rusku, jež smetla carský režim, který svými opatřeními židovské obyvatelstvo značně sužoval; britské dobytí Palestiny a vzestup USA. Antisemitismus v Evropě však probíhal i nadále a neustále se jeho intenzita zvyšovala. Největší pohromu v historii Židů v Evropě přinesl holokaust. V roce 1935 byli Židé Norimberskými zákony zbaveni občanství. Následovalo několik pogromů, z nichž nejznámějším je Křišťálová noc. Během holocaustu přišlo o život 6 milionů Židů, což představovalo více než jednu třetinu celosvětového židovského obyvatelstva. Tři roky po konci druhé světové války došlo 14. května 1948 ke vzniku samostatného židovského státu, Izraele, který se stal cílem mnoha přeživších holocaustu a Židů z celého světa.

Sefardská a Aškenázská diaspora[editovat | editovat zdroj]

Sefardská rodina, Bosna

Sefardská diaspora[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Sfaradim.

Pojmenování této diaspory vychází z biblického pojmenování pro Španělsko – Sefarad. Vyhnání Židů ze Španělska r. 1492 se v paměti Židů uchovalo jako přelomová událost jejich historie. Španělsko byla jednou z posledních křesťanských zemí, kde Židé žili v hojném počtu (zhruba 200 000) a prosperovali. Množství židovského obyvatelstvo odešlo po vyhnání do Portugalska, kde je však osud dostihl. Další odešli do oblasti severní Afriky a značná část se odebrala do Osmanské říše. Osmané neměli žádné z křesťanských či muslimských předsudků vůči Židům a tak se židovskému obyvatelstvu v této říši dařilo a v této oblasti se později vyskytlo několik významných židovských učenců.

Modlící se aškenázové

Aškenázská diaspora[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Aškenazim.

Pojmenování této diaspory vychází ze středověkého hebrejského označení pro Německo – Aškenáz. Po vyhnání z měst, byli Židé nuceni přesídlit se do malých městeček a vesnic. Hlavní migrační proud byl východním směrem do Polska, kde se od 13. století udělovala zvláštní privilegia. Aškenázští imigranti v Polsku byli natolik početní, že rodilým Židům vnutili svůj jazyk a kulturu. Zastávali významnou hospodářskou úlohu jako střední třída a v jejich rukou byla většina zahraničního a vnitřního obchodu. Tento rozkvět však skončil kozáckým povstáním r. 1648. Obrovské množství Židů bylo usmrceno či pokřtěno. Následovala zpětná migrace zbylých Židů, ovšem někteří i zůstali a počátkem 19. století tvořila populace ažkenázské diaspory více než polovinu celkového počtu Židů na světě. Specifickým znakem Aškenázů je směsice hebrejštiny a němčiny – jidiš.

Přehled židovských komunit v evropských zemích[editovat | editovat zdroj]

stát region celková populace[pozn. 1] ‰ židovské populace[pozn. 2] absolutní počet Židů
Albánie Židé v Albánii Jihovýchodní Evropa 3 600 000 nezjištěno nezjištěno
Andorra Židé v Andoře Střední Evropa 70 600 nezjištěno nezjištěno
Belgie Židé v Belgii Západní Evropa 10 400 000 3‰ 31 200
Bělorusko Židé v Bělorusku Východní Evropa 9 800 000 2,5‰ 25 000
Bosna a Hercegovina Židé v Bosně a Hercegovině Jihovýchodní Evropa 3 900 000 0,1‰ 500
Bulharsko Židé v Bulharsku Jihovýchodní Evropa 7 800 000 0,3‰ 2 100
Černá Hora Židé v Černé Hoře Jihovýchodní Evropa 684 000 nezjištěno nezjištěno
Česko Židé v Česku Střední Evropa 10 200 000 0,4‰ 4 000
Dánsko Židé v Dánsku Severní Evropa 5 400 000 1,2‰ 6 400
Estonsko Židé v Estonsku Severní Evropa 1 300 000 1,5‰ 1 900
Finsko Židé ve Finsku Severní Evropa 5 200 000 0,2‰ 1 110
Francie Židé ve Francii Západní Evropa 60 000 000 8,2‰ 494 000
Chorvatsko Židé v Chorvatsku Jihovýchodní Evropa 4 400 000 0.4‰ 1 700
Island Židé na Islandu Severní Evropa 297 000 0,03‰ 10
Irsko Židé v Irsku Západní Evropa 4 100 000 0,3‰ 1 200
Itálie Židé v Itálii Jižní Evropa 57 800 000 0,5‰ 28 700
Lotyšsko Židé v Lotyšsku Severní Evropa 2 300 000 4,1‰ 9 500
Litva Židé v Litvě Severní Evropa 3 400 000 1‰ 3 300
Lichtenštejnsko Židé v Lichtenštejnsku Střední Evropa 35 000 0,5‰ 18
Lucembursko Židé v Lucembursku Západní Evropa 500 000 1,2‰ 600
Maďarsko Židé v Maďarsku Střední Evropa 10 100 000 4,9‰ 49 900
Malta Židé na Maltě Jižní Evropa 404 500 nezjištěno nezjištěno
Moldavsko Židé v Moldavsku Východní Evropa 4 200 000 1,4‰ 6 000
Monako Židé v Monaku Jižní Evropa 32 400 nezjištěno nezjištěno
Německo Židé v Německu Střední Evropa 82 600 000 1,4‰ 115 000
Nizozemsko Židé v Nizozemsku Západní Evropa 16 300 000 1,8‰ 30 000
Norsko Židé v Norsku Severní Evropa 4 600 000 0.3‰ 1 200
Polsko Židé v Polsku Střední Evropa 38 200 000 0.1‰ 3 500
Portugalsko Židé v Portugalsku Jižní Evropa 10 500 000 0,047‰ 500
Rakousko Židé v Rakousku Střední Evropa 8 100 000 1,1‰ 9 000
Rumunsko Židé v Rumunsku Jihovýchodní Evropa 21 700 000 0.5‰ 10 300
Rusko Židé v Rusku Východní Evropa 144 100 000 1,9‰ 275 000
Řecko Židé v Řecku Jižní Evropa 11 000 000 0,4‰ 4 500
Severní Makedonie Židé v Severní Makedonii Jihovýchodní Evropa 2 000 000 0.1‰ 100
Slovensko Židé na Slovensku Střední Evropa 5 400 000 0.5‰ 2 700
Slovinsko Židé ve Slovinsku Střední Evropa 2 000 000 0.1‰ 100
Spojené království Židé ve Spojeném království Západní Evropa 59 900 000 5‰ 297 000
Srbsko Židé v Srbsku Jihovýchodní Evropa 9 000 000 0,24‰ 2 200
Španělsko Židé ve Španělsku Jižní Evropa 42 500 000 0,3‰ 12 000
Švédsko Židé ve Švédsku Severní Evropa 9 000 000 1,7‰ 15 000
Švýcarsko Židé ve Švýcarsku Střední Evropa 7 400 000 2,4‰ 17 900
Turecko Židé v Turecku Jihovýchodní Evropa 71 300 000 0.3‰ 17 900
Ukrajina Židé na Ukrajině Východní Evropa 47 400 000 2,3‰ 110 000
Evropská unie Evropská unie (27) 486 104 500 2,33‰ 1 133 500
Celkem 789 922 600 2,01‰ 1 591 028

Zdroj dat: American Jewish Committee Archives Archivováno 4. 8. 2019 na Wayback Machine. (rok 2005)

  1. přibližná hodnota
  2. uváděno v promilích (počet Židů na 1000 obyvatel)

Uvedená data jsou přibližná a liší se v závislosti na jednotlivých průzkumech. Na těchto stránkách jsou k naleznutí demografické populační tabulky týkající se židovské populace:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7. 
  • DE LANGE, Nicolas. Svět Židů. Praha: Knižní klub, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]