Numeri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Numeri, hebrejsky בַּמִּדְבָּר‎‎ Ba-midbar nebo בְּמִדְבָּר‎‎ Be-midbar („Na poušti“) (někdy též nazývána 4. kniha Mojžíšova) je čtvrtou knihou Starého zákona. Řadí se do Tóry čili do Pentateuchu. Hebrejský název במדבר vychází ze slov, kterými začíná: Hospodin promluvil k Mojžíšovi na poušti Sinaj. Název Numeri (latinsky „čísla“) pochází z řeckého názvu knihy v Septuagintě Ἀριθμοί (arithmoi, čísla), protože tento spis uvádí rozličné výpisy počtu lidí na Sinajské poušti (1-4) a na planině Moábské (26).

Obsah knihy[editovat | editovat zdroj]

Kniha navazuje dějově na události Exodu, právní kodexy též na Leviticus. Kniha je pramenem cenných historických informací o vybavení jeruzalémského Chrámu, stejně tak jako některých zvyklostí Izraelitů na poušti.

Knihu lze dělit na tyto tři části:

zeměpisné dělení:

  1. Sčítání lidu na Sinaji a přípravy na další pochod (1 – 10,10)
  2. Vyprávění o cestě ze Sinaje do Moábu, vyslání zvědů a jejich zpráva, osmero brblání lidu a potíže během cesty (10,11 – 21,20).
  3. Přechod Moábské planiny před překročením řeky Jordánu (21,21 – 36).

generační dělení (sčítání lidu v 1. a 26. kapitole):

  1. První generace Božího lidu po vyjití z Egypta: příprava a počátek pochodu pouští (1,1 - 10,36)
  2. Období vzpoury první generace: střídání vzpoury, trestu a smíření (11,1 - 25,18)
  3. Druhá generace Božího lidu (26,1 - 36,13)

Historicita a datace knihy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Teorie vzniku Pentateuchu.

Teologie knihy[editovat | editovat zdroj]

Teologicky představuje v knize Izrael ideální komunitu, kterou stmelují jasně definované náboženské a sociální struktury. Na knihu měl vliv poexilní kněžský pramen, neboť kniha zdůrazňuje teokratické principy – Boží zásahy do života společenství, kterou Boží přítomnost provází, hierarchické uspořádání, v jehož čele jsou kněží jako členové Áronova domu. Lid spojuje touha žít podle Hospodinových příkazů, a Izrael je tak připravován na vítězné tažení do země, kterou mu Hospodin přislíbil. Izrael jako komunita je prezentován, v následnosti na Leviticus, jako kultovní společenství seskupené kolem Božího stánku, který zde zastupuje chrám. Tím kniha Numeri legitimuje pozdější poexilní politicko-náboženskou situaci v Judsku, kde se Izrael stal teokratickou (či hierokratickou) společností. Vůdci lidu jsou zde kněží vedení Mojžíšem a Áronem, kteří jsou výhradními prostředníky mezi Bohem a národem.

Po cestě se lid musí vypořádat s nepřátelstvím okolních národů (Edom, Moáb, Amorejci) a s pouští samotnou (hlad a žízeň) – obojí se stává pro Izrael pokušením vrátit se zpět do Egypta. Tato neustálá pochybnost Izraele je příčinou, že odmítne vstoupit do zaslíbené země, když už stojí na jejích hranicích, a dovede k pochybnosti ve víře i Mojžíše, který je proto potrestán tím, že mu nebude dovoleno vstoupit do zaslíbené země.

Tento poexilní kněžský vliv je patrný především ve výpravných sekcích, které často oscilují mezi výpravnou a zákonnou formou a snaží se vymezit, upravit a dodatečně interpretovat některé zákony, vyhlášené dříve na jiných místech Pentateuchu. Jedná se například o dědictví dcer, sbírání dříví v sobotu apod. Velkou část kapitol 15 – 19, považovaných snad za nejmladší část Pentateuchu vůbec, zabírá také polemika o náležité a právoplatné vedení lidu a prostřednictví mezi ním a Bohem. Postupně je některými rebely zpochybňováno vedení Mojžíšovo a velekněžství Áronovo. Bůh se ve při staví na stranu Mojžíše a Árona a dokazuje, že právě tyto si vyvolil. Tyto polemiky odráží a výpravnou formou řeší spory a pře o vedení židovské komunity po návratu z exilu a vybudování druhého chrámu (515 př. n. l.).

Věrnost lidu Hospodinu je odpovědí na absolutní věrnost Hospodina vůči lidu – Bůh se v knize ukazuje jako trestající, ale zároveň nanejvýš milosrdně odpouštějící, jako Bůh, který svůj lid bezpečně vede pouští, dává mu vyhrávat jeho bitvy, živí ho, který je přítomný uprostřed něj, ale který současně vyžaduje od lidu svatost - úplnou důvěru a oddanost ze strany lidu.

Ohlasy na knihu[editovat | editovat zdroj]

Ohlasy knihy Numeri nalezneme v historických reminiscencích v žalmech (např. žalm 106) a v pozdních mudroslovných knihách – Sírachovci a knize Moudrosti. V současné době je kniha v zájmu velké pozornosti biblistických odborníků a exegetů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]