Belfegor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: rakouskou black-death metalovou kapelu, viz Belphegor (hudební skupina).
Belphegor. Ilustrace Louise Le Bretona z Dictionnaire Infernal („Pekelný slovník“) francouzského okultisty Collina de Plancyho; vydání z roku 1863

Belfegor je démon, který dle démonologické nauky pomáhá lidem činit objevy. Svádí lidi navrhováním chytrých nápadů, díky kterým mají zbohatnout. Podle některých démonologů 16. století se jeho síla zvyšuje v dubnu. Biskup, náboženský fanatik a lovec čarodějnic Peter Binsfeld věřil, že Belfegor láká lidi na jejich lenost.

Byl zobrazován dvěma odlišnými způsoby: jako nádherná nahá žena nebo jako obrovský vousatý démon s otevřenými ústy, rohy a zašpičatělými nehty.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jméno Belfegor je řeckou formou jména Baal-Peor, což byl moabská místní varianta boha Baala, k jehož uctívání byli Izraelité svedeni v Šittimu.[1] Tento bůh byl spojován s prostopášností a orgiemi a byl tudíž uctíván v podobě falu. Coby démon je v kabalistických spisech popisován jako „zpochybňovač“, odpůrce šesté sefiry (božského rysu) – krásy. Pokud je přivolán, umí poskytnout bohatství a moc objevovat důmyslné vynálezy. Jeho úloha jako démona spočívala v zasévání sporů mezi lidmi a ve svádění ke zlu skrze rozdělování bohatství.

Podle pověsti byl Belfegor poslán z pekla Luciferem, aby zjistil, zda na zemi opravdu existuje něco takového jako manželské štěstí; tato zvěst se totiž dostala k démonům, kteří ale věděli, že lidé nebyli stvořeni k životu v harmonii. Belfegorovy zkušenosti na zemi jej brzy přesvědčily, že zvěst byla nepodložená. Tento příběh můžeme najít v mnoha raných dílech moderní literatury, odtud užití jména pro označení misantropa nebo prostopášníka.

V křesťanské tradici je Belfegor také označován za hlavního démona smrtelného hříchu lenosti, alespoň podle Binsfeldovy klasifikace démonů.

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Postava Belfegora vystupuje např. v Miltonově eposu Ztraceném ráji, v románu Dělníci moře od Victora Huga či ve hře Ladislava Stroupežnického Černé duše (tam vystupuje postava lékaře, astrologa a alchymisty Belfegoriho, který je zlý a intrikánský, což se mu nakonec stane osudným).[2]

Kromě toho se toto jméno objevuje i v dalších souvislostech:

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. místo v propadlině Araba na jižním pomezí dnešního Izraele a Jordánska
  2. Černé duše. Kramerius : Národní knihovna ČR [online].  [cit. 2013-03-19]. Dostupné online.  
  3. profil – na wiki Gamepedia