Pinchas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pinchas (hebrejsky פִּינְחָס, v Bibli kralické Fínes) je biblická postava. Samotné jméno se vykládá nejednotně, a sice od „Černoch“, „Černohlavec“ či „Ústa hada“[1] až po „Ústa, která dala podnět“[2]. Pinchasův příběh je obsažen především v 25. kapitole knihy Numeri, okrajově je zmíněn i v jiných pasážích.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Pinchas byl kněz, syn Eleazarův, proslul především svou horlivostí v boji proti modlářskému uctívání Baal-peóra.

V Numeri 25 zabije oštěpem izraelského předáka Zimrího i vysoce postavenou Midjánku Kozbí, kterou si přivedl za manželku. Podle Písma tak „dal průchod Hospodinově žárlivosti a odvrátil od Izraele pohromu, takže Hospodin ve své žárlivosti s Izraelci neskoncoval“[3]. Za odměnu mu Hospodin daroval svou „smlouvu pokoje“ a zaručil Pinchasovi i jeho potomkům trvalé kněžství, měl za Izraelce vykonávat smírčí obřady.

Pinchas se následně jako kněz účastní válečné výpravy proti Midjánu[4]. V Jozue 22 je s deseti jinými knězi poslán ke členům kmene Manasesova, kteří se dopouští modlářství. Manasesovci se po jeho kázání obrátí zpět k Hospodinu.

Pinchas je zmiňován také v žalmu 108 a v deuterokanonické knize Sírachovec, kde je chválen pro svou horlivost ve službě Bohu a vytrvalosti v boji proti modlářskému lidu.

Od Pinchase odvozovali svůj původ někteří kněží z pozdějšího období (Ezdráš 8), slovo „otec“ je zde třeba chápat šířeji jako „předek, původce“.

Jmenovec[editovat | editovat zdroj]

Jiný Pinchas je kněz, syn Elího, který zahyne v bitvě s Pelištejci ve čtvrté kapitole 1. Samuelovy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha : Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 377.  
  2. Časopis Šavua tov 37/5767, str. 1
  3. Nu 25, 11 (Kral, ČEP)
  4. Nu 31, 6 (Kral, ČEP)