Saccharomyces cerevisiae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Saccharomyces cerevisiae

Saccharomyces cerevisiae
Saccharomyces cerevisiae
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Pododdělení: Saccharomycotina
Řád: kvasinkotvaré (Saccharomycetales)
Čeleď: kvasinkovité (Saccharomycetaceae)
Rod: Saccharomyces (kvasinka)
Binomické jméno
Saccharomyces cerevisiae
Meyen ex E.C. Hansen 1883

Saccharomyces cerevisiae (pivní, pekařská nebo vinná kvasinka) je druh kvasinky z oddělení vřeckovýtrusných hub, která je člověkem v kvasných procesech používána už od neolitu.[1] Pro kvašení byly nejdříve využívány kvasinky přirozeně se vyskytující na povrchu ovoce nebo na slupkách hroznového vína a není jasné kdy došlo k "domestikaci" těchto kvasinek.[2] Kvasinky saccharomyces cerevisiae je možné rozdělit do geneticky spřízněných kmenů podle toho, jaký substrát kvasí, přičemž hlavní jsou pivní, pekařské a vinné kvasinky; samotné vinné kvasinky mají podle analýzy genetické příbuznosti až na několik výjimek společný původ a byly domestikovány 8000-10000 př. n. l.[3]

Buňky S. cerevisiae jsou oválné až kulovité, velké 5-10 mikrometrů. Pivní kvasinka se rozmnožuje speciálním typem dělení, které je typické pro kvasinky – tzv. pučení.

Pivní kvasinka je jedním z nejstudovanějších eukaryotních organismů z hlediska molekulární a buněčné biologie, významná je především pro studium buněčného cyklu, vnitrobuněčné signalizace a protein-proteinových interakcí.[4]

Modelový organismus[editovat | editovat zdroj]

Saccharomyces cerevisiae se v molekulární biologii využívá jako modelový organismus pro studium eukaryotní buňky. Představuje jeden z nejjednodušších eukaryotní organismů, což umožňuje její snadnou a levnou kultivaci v laboratorních podmínkách. Přitom velká podobnost mezi proteiny i buněčnými pochody vyšších eukaryot umožňuje výsledky získané studiem Saccharomyces cerevisiae zobecnit i pro složitější organismy.

Mezi hlavní příčiny oblíbenosti Saccharomyces cerevisiae jako modelového organismu patří schopnost žít jako haploid, což usnadňuje tvorbu delečních kmenů, aktivní homologní rekombinace umožňující efektivní přípravu geneticky modifikovaných kmenů a nízká komplexita genomu obsahující malé množství nekódující DNA. Díky tomu byla pro Saccharomyces cerevisiae vypracována celá řada postupů a stala se tak prvním prvním eukaryotním organismem, jehož sekvence DNA byla zjištěna sekvenováním. Genom kvasinky je stále v centru pozornosti vědců, kteří zkoumají základní principy genetiky a fyziologie. Genom S. cerevisiae se skládá z přibližně 13 000 000 párů bází a z 6275 genů, přestože jen okolo 5 800 z nich se považuje za opravdu funkční geny.[5] Až 31 % genů kvasinky saccharomyces cerevisiae může být homologní s lidskými geny.[6]

Využití Saccharomyces cerevisiae:

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku kvasinky.

Existují dvě základní životní formy buněk kvasinky, haploidní a diploidní. Haploidní buňky prochází prostým životním cyklem (mitóza, růst, smrt). Diploidní buňky (typická pro kvasinky) procházejí podobným životním cyklem, ale v zhoršených životních podmínkách (stres) začnou sporulovat – vytvářet haploidní spory. Dvě spory posléze splynou (konjugují) v novou buňku.

Kvasný proces[editovat | editovat zdroj]

Saccharomyces cerevisiae je jednou z hlavních druhů kvasinek, které se používají v pivovarnictví (společně s Saccharomyces carlsbergensis a Brettanomyces) především u rychle kvašených piv. Tyto kvasinky vytvářejí poněkud sladší druhy piv.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saccharomyces cerevisiae na anglické Wikipedii.

  1. MCGOVERN, PE.; ZHANG, J.; TANG, J., et al. Fermented beverages of pre- and proto-historic China.. Proc Natl Acad Sci U S A. Dec 2004, roč. 101, čís. 51, s. 17593-8. DOI:10.1073/pnas.0407921102. PMID 15590771.  
  2. SICARD, D.; LEGRAS, JL.. Bread, beer and wine: yeast domestication in the Saccharomyces sensu stricto complex.. C R Biol. Mar 2011, roč. 334, čís. 3, s. 229-36. DOI:10.1016/j.crvi.2010.12.016. PMID 21377618.  
  3. LEGRAS, JL.; MERDINOGLU, D.; CORNUET, JM., et al. Bread, beer and wine: Saccharomyces cerevisiae diversity reflects human history.. Mol Ecol. May 2007, roč. 16, čís. 10, s. 2091-102. DOI:10.1111/j.1365-294X.2007.03266.x. PMID 17498234.  
  4. Yeast Protocol [Elektronische Ressource]. Totowa, NJ : Humana Press, 2006. ISBN 978-1-59259-958-5.  
  5. GOFFEAU, A., Barrell, B. G.; Bussey, H.; Davis, R. W.; Dujon, B.; Feldmann, H.; Galibert, F.; Hoheisel, J. D.; Jacq, C.; Johnston, M.; Louis, E. J.; Mewes, H. W.; Murakami, Y.; Philippsen, P.; Tettelin, H.; Oliver, S. G. Life with 6000 Genes. Science. 1996-10-25, roč. 274, čís. 5287, s. 546–567. DOI:10.1126/science.274.5287.546.  
  6. BOTSTEIN, D.. GENETICS: Yeast as a Model Organism. Science. NaN-NaN-NaN, roč. 277, čís. 5330, s. 1259–1260. DOI:10.1126/science.277.5330.1259.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1]