Saccharomyces cerevisiae
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Saccharomyces cerevisiae
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Saccharomyces cerevisiae Meyen ex E.C. Hansen 1883 |
Saccharomyces cerevisiae (pivní, pekařská nebo vinná kvasinka) je druh kvasinky z oddělení vřeckovýtrusných hub, která je člověkem v kvasných procesech používána pravděpodobně už od neolitu [zdroj?]. Předpokládá se, že byla izolována z tenkého biofilmu na slupkách hroznového vína, na kterých se přirozeně vyskytuje.[zdroj?]
Buňky S. cerevisiae jsou oválné až kulovité, velké 5-10 mikrometrů. Pivní kvasinka se rozmnožuje speciálním typem dělení, které je typické pro kvasinky - tzv. pučení.
Pivní kvasinka je jedním z nejstudovanějších eukaryotních organismů z hlediska molekulární a buněčné biologie, významná je především pro studium buněčného cyklu, vnitrobuněčné signalizace a protein-proteinových interakcí.[zdroj?]
Obsah |
Modelový organismus [editovat]
Saccharomyces cerevisiae se v molekulární biologii využívá jako modelový organismus pro studium eukaryotní buňky. Představuje jeden z nejjednodušších eukaryotní organismů, což umožňuje její snadnou a levnou kultivaci v laboratorních podmínkách. Přitom velká podobnost mezi proteiny i buněčnými pochody vyšších eukaryot umožňuje výsledky získané studiem Saccharomyces cerevisiae zobecnit i pro složitější organismy.
Mezi hlavní příčiny oblíbenosti Saccharomyces cerevisiae jako modelového organismu patří schopnost žít jako haploid, což usnadňuje tvorbu delečních kmenů, aktivní homologní rekombinace umožňující efektivní přípravu geneticky modifikovaných kmenů a nízká komplexita genomu obsahující malé množství nekódující DNA. Díky tomu byla pro Saccharomyces cerevisiae vypracována celá řada postupů a stala se tak prvním prvním eukaryotním organismem, jehož sekvence DNA byla zjištěna sekvenováním. Genom kvasinky je stále v centru pozornosti vědců, kteří zkoumají základní principy genetiky a fyziologie. Genom S. cerevisiae se skládá z přibližně 13 000 000 párů bází a z 6275 genů, přestože jen okolo 5 800 z nich se považuje za opravdu funkční geny. Saccharomyces cerevisiae sdílí s člověkem asi 23% genomu.[zdroj?]
Využití Saccharomyces cerevisiae:
- klasické genetické postupy, například tetrádová analýza
- studium buněčného a životního cyklu kvasinek
- zkoumání interakcí mezi proteiny pomocí kvasinkového dvouhybridového systému a jeho modifikací
- modelový organismus pro studium lidských nemocí
Životní cyklus [editovat]
- Související informace naleznete v článku kvasinky.
Existují dvě základní životní formy buněk kvasinky, haploidní a diploidní. Haploidní buňky prochází prostým životním cyklem (mitóza, růst, smrt). Diploidní buňky (typická pro kvasinky) procházejí podobným životním cyklem, ale v zhoršených životních podmínkách (stres) začnou sporulovat - vytvářet haploidní spory. Dvě spory posléze splynou (konjugují) v novou buňku.
Kvasný proces [editovat]
Saccharomyces cerevisiae je jednou z hlavních druhů kvasinek, které se používají v pivovarnictví (společně s Saccharomyces carlsbergensis a Brettanomyces) především u rychle kvašených piv. Tyto kvasinky vytvářejí poněkud sladší druhy piv.
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saccharomyces cerevisiae na anglické Wikipedii.
