Houby vřeckovýtrusné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vřeckovýtrusné houby

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třídy

Vřeckovýtrusné houby (Ascomycota) jsou druhově nejpočetnějším oddělením hub obsahující cca 60 tisíc druhů. S výjimkou kvasinek mají téměř všichni zástupci dobře vyvinuté článkované podhoubí. V přehrádkách mezi jednotlivými buňkami podhoubí jsou otvory umožňující přechod cytoplazmy i buněčných jader. Charakteristickým znakem vřeckovýtrusných hub je tvorba pohlavních orgánů a specializovaných jednobuněčných sporangií, nejčastěji kyjovitého tvaru - vřecek.

Vřecko (ascus) obvykle obsahuje osm výtrusů zvaných askospory a otvírá se nejčastěji víčkem nebo štěrbinou. U vývojově starších druhů vznikají vřecka na konci hyf, u vývojově novějších vytváří výtrusorodou vrstvu na povrchu nebo uvnitř plodnic.

Vřeckovýtrusné houby se rozmnožují převážně nepohlavními výtrusy konidiemi. U některých druhů (například štětičkovec) nebyl pohlavní způsob rozmnožování zjištěn vůbec.

Nepohlavní rozmnožování: Z podhoubí se tvoří se zvláštní vlákna - nosiče výtrusnic konidiofory. Na nich vznikají odškrcením výtrusy - konidie.

Pohlavní rozmnožování: Tvoří se pohlavní orgány - samčí mnohojaderná anteridia a samičí mnohojaderná askogonia. Ta mohou mít výrůstek - trichogyn. Anteridium se přiloží k askogoniu , je-li vytvořen trichogyn, v místě dotyku vzniká otvor a obsah anteridia přejde do askogonia. Nastane plazmogamie a dojde k párování jader. Dvojice jader přejdou do zvláštních vláken - askogenních hyf. Na jejich koncích vznikají háky. V nich dojde ke karyogamii a z háků vyrůstají vřecka (ascus). V nich dojde k meióze a pak mitóze. Výsledkem je osm jader a pak osm výtrusů (askospóry). Vřecko se otevírá štěrbinou nebo víčkem.