Candida albicans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Candida albicans

Mikroskopický snímek kvasinky Candida albicans
Mikroskopický snímek kvasinky Candida albicans
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Řád: kvasinkotvaré (Saccharomycetales)
Čeleď: kvasinkovité (Saccharomycetaceae)
Rod: kandida (Candida)
Binomické jméno
Candida albicans

Candida albicans je druh kvasinky, jenž někdy u lidí způsobuje ústní a genitální houbové infekce. Tato mykóza je zejména častou příčinou nemocí a úmrtí u osob se sníženou imunitou (vlivem AIDS, chemoterapie, transplantace orgánů).

Patogenita[editovat | editovat zdroj]

Candida albicans je typickým druhem střevní a ústní mikroflóry. Za normálních okolností u 80 % populace neškodí. Když se však nadmíru přemnoží, způsobuje kandidózu. Kandidóza je často diagnostikována u osob se sníženou imunitou. C. albicans se však může přemnožit i v krvi a v genitálním traktu. U dětí způsobuje rovněž nemoc zvanou moučnice či moučnivka. Při infekci se do těla dostává obvyklá jednobuněčná kvasinková forma. Ta se však vlivem prostředí může změnit v invazivní mnohobuněčnou vláknitou formu.

Moučnivka[editovat | editovat zdroj]

Moučnivka neboli orální kandidóza se může vyskytovat ve formě akutní jako tak zvaný soor (moučnivka) – bělavé povláčky na bukální sliznici, jazyku a patře s možností dalšího šíření na hltan a jícen, a nebo chronické. Často se objevuje i u lidí se zubní náhradou, přičemž může docházet současně k postižení koutků. Moučnivka se objevuje i u novorozených dětí (asi tak desátý den po porodu). Přenáší se z těla matky, která byla postižena před porodem nevyléčenou vaginální mykózou. Riziko onemocnění moučnivkou se zvyšuje u předčasně narozených dětí, které mají nedostatečně rozvinutý imunitní systém. [1]

Genom[editovat | editovat zdroj]

Zajímavou vlastností Candida albicans je nepravidelná délka a struktura jejích chromozomů. Příčinou je polymorfismus délky chromozomů, translokace některých částí, chybějící nebo naopak přebývající chromozomy (např. trizomie). Tyto změny chromatinu vedou k odchylkám v celkovém vzhledu, což je výhodnou evoluční strategií těchto patogenních hub (brání se tak proti imunitní odpovědi organismu).

Sekvenování genomu C. albicans významně změnilo způsob jejího současného výzkumu. Dále byly díky němu identifikovány nové taxony s odchylkami v genetickém kódu: Candida glabrata, C. dubliniensis, C. parapsilosis, C. guilliermondii, C. lusitaniae a C. tropicalis. Genom Candida albicans se rovněž srovnává s nepatogenními vřeckovýtrusými houbami, čímž se zjišťuje, proč C. albicans přechází z komenzalického na parazitický způsob života.

Dimorfismus[editovat | editovat zdroj]

V procesu, který na první pohled připomíná fenotypický dimorfismus, C. albicans střídá fenotypy včetně změny vzhledu buněk. Výzkum části DNA zvané WO-1 ukázal, že existují dva fenotypy. První forma roste jako bílá hladká kolonie, druhá je šlahounovitá a vytváří ploché šedé kolonie. Rovněž část 3153A vytváří nejméně sedm různých typů, které se liší vzhledem. U obou se přepínání fenotypů děje vratně a poměrně zřídka. Fenotypy jsou z generace na generaci dědičné.

V části 3153A byl nalezen gen SIR2 (Silent Information Regulator), který je pravděpodobně zodpovědný za přepínání fenotypů. SIR2 byl původně nalezen u Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinka), u níž je zodpovědný za utlumování exprese okolních genů. U kvasinek (a pravděpodobně i u Candida albicans) se tyto geny nachází právě nedaleko genů, které jsou zodpovědné za rozmnožování.

Další rozhodujícím faktorem je molekula Efg1p, která se podílí na střídání fenotypů. Efg1p je aktivní pouze u bílého buněčného cyklu, nikoliv u šedého. Nadmíru vysoká exprese tohoto genu způsobuje rychlou změnu šedého fenotypu na bílý. Ještě není zcela jasno, zda se dimorfismus neděje jako reakce na změnu v prostředí.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Bílý, syrovitý výtok z pohlavních orgánů, svědění, opakující se záněty dělohy a záněty močového měchýře, poruchy menstruace, menstruační křeče.[zdroj?]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Kandidóza se léčí nystatinem, fluconazolem či itraconazolem.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moučnivka - článek
  2. Gaby Guzeková, Elisabeth Langeová: Plísňová onemocnění, Ikar Praha 2000, ISBN 80-7202-653-4

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GUSTAFSON, Helen. Candida základní kniha + kuchařka. Praha : Pragma, 1997.  
  • LANGEOVÁ, Elisabeth. Plísňová onemocnění. Praha : Ikar Praha, 2000.