Smrž
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Smrž obecný (Morchella esculenta)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Druhy | ||||||||||||||
|
Není jasné, viz text |
Smrž (Morchella) je rod jedlých vřeckovýtrusých hub z čeledi smržovitých. Výrazným znakem smržů je zvláštní klobouk se sítí žeber připomínající včelí plástev.
Obsah |
Klasifikace [editovat]
Taxonomie [editovat]
Plodnice smržů nabývají různých tvarů, barev i velikostí, což značně stěžuje jejich klasifikaci. Jejich taxonomické zařazení je navíc ztíženo nejasnostmi ohledně toho, které druhy jsou skutečně biologicky odlišné. V anglofonním prostředí houbaři nazývají smrže jednoduše podle jejich barev, případně tvaru. Rozlišují hlavně „žlutého smrže“ (yellow morel; Morchella esculenta, smrž obecný), „bílého smrže“ (white morel; Morchella deliciosa) a „černého smrže“ (black morel; Morchella elata).
Fylogeneze [editovat]
Podle některých autorů rod smrž zahrnuje pouze 3–6 druhů.[1][2] Jiní autoři však umisťují do rodu smrž až 50 jednotlivých druhů.[3][4] Fylogenetické analýzy založené na polymorfismu délky restrikčních fragmentů[5] a analýzách 28S rRNA pomocí restrikčních enzymů[6] podporují původní hypotézu o tom, že rod smrž zahrnuje jen několik druhů s množstvím fenotypových variací. Z jiné analýzy DNA rodu vyplynulo, že jen v Severní Americe je více jak 12 geneticky odlišných smržů.[7]
Nežádoucí účinky [editovat]
Smrž úzkohlavý (Morchella angusticeps PECK), vřeckovýtrusá jarní houba z příbuzenstva smrže špičatého, vykazuje inkompatibilitu s alkoholem, projevující se zvracením, průjmem a zrychleným tepem (GROVES 1964).
Literatura [editovat]
- SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha : Academia, 1986. 180 s.
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morchella na anglické Wikipedii.
- ↑ Overholts, L.O. (1934). The morels of Pennsylvania. Proc. Penn. Acad. Sci. 8:108-114.
- ↑ Weber, N.S. (1988). In A Morel Hunter's Companion, pp. 111-67. Two Peninsula Press: Lansing.
- ↑ Korf, R.P. (1973). Discomycetes and Tuberales. In The Fungi (G.C. Ainsworth, F.K. Sparrow, and A.S. Sussman, Eds.), Vol. IVA, pp.249-318. Academic Press: New York.
- ↑ Kimbrough, J.W. (1970). Current trends in the classification of discomycetes. Bot. Rev. 36:91-161.
- ↑ Bunyard, B.A., Nicholson, M.S., Royse, D.J. (1994). A systematic assessment of Morchella using RFLP analysis of the 28S ribosomal gene. Mycologia 86:762-72.
- ↑ Bunyard B.A., Nicholson M.S., Royse D.J. (1995). Phylogenetic resolution of Morchella, Verpa, andDisciotis (Pezizales: Morchellaceae) based on restriction enzyme analysis of the 28S ribosomal RNA gene. Experimental Mycology 19(3):223-33.
- ↑ KUO, M.. Morel Data Collection Project: Preliminary results [online]. [cit. 2009-05-26]. Dostupné online.
