Smrž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o rodu vřeckovýtrusých hub. Další významy jsou uvedeny v článku Smrž (rozcestník).

Wikipedie:Jak číst taxobox Smrž

Smrž obecný (Morchella esculenta)
Smrž obecný (Morchella esculenta)
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: Vřeckovýtrusé (Ascomycetes)
Podtřída: Pezizomycetidae
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: smržovité (Morchellaceae)
Rod: smrž (Morchella)
Druhy

Není jasné, viz text

Smrž (Morchella) je rod jedlých vřeckovýtrusých hub z čeledi smržovitých. Výrazným znakem smržů je zvláštní klobouk se sítí žeber připomínající včelí plástev.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Plodnice smržů nabývají různých tvarů, barev i velikostí, což značně stěžuje jejich klasifikaci. Jejich taxonomické zařazení je navíc ztíženo nejasnostmi ohledně toho, které druhy jsou skutečně biologicky odlišné. V anglofonním prostředí houbaři nazývají smrže jednoduše podle jejich barev, případně tvaru. Rozlišují hlavně „žlutého smrže“ (yellow morel; Morchella esculenta, smrž obecný), „bílého smrže“ (white morel; Morchella deliciosa) a „černého smrže“ (black morel; Morchella elata).

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Podle některých autorů rod smrž zahrnuje pouze 3–6 druhů.[1][2] Jiní autoři však umisťují do rodu smrž až 50 jednotlivých druhů.[3][4] Fylogenetické analýzy založené na polymorfismu délky restrikčních fragmentů[5] a analýzách 28S rRNA pomocí restrikčních enzymů[6] podporují původní hypotézu o tom, že rod smrž zahrnuje jen několik druhů s množstvím fenotypových variací. Z jiné analýzy DNA rodu vyplynulo, že jen v Severní Americe je více jak 12 geneticky odlišných smržů.[7]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy smržů jsou vynikajícími jedlými houbami, velmi oblíbenými a vyhledávanými pro široké kuchyňské využití. V mnoha státech, např. ve Francii, USA, Itálii aj. jde o houby vysoce ceněné na trzích. Díky stejné upotřebitelnosti všech smržů není nutno v případě praktického sběru rozlišovat jednotlivé druhy.

Možné nežádoucí účinky[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v případě dalších jedlých ascomycetů i mnoha jiných jedlých hub není radno požívat smrže syrové, je žádoucí tepelně je upravit. U smrže úzkohlavého (Morchella angusticeps Peck), z příbuzenstva smrže špičatého, byl v 60. letech podle J. W. Grovese zaznamenán případ mírné inkompatibility s alkoholem, projevivší se zvracením, průjmem a zrychleným tepem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morchella na anglické Wikipedii.

  1. Overholts, L.O. (1934). The morels of Pennsylvania. Proc. Penn. Acad. Sci. 8:108-114.
  2. Weber, N.S. (1988). In A Morel Hunter's Companion, pp. 111-67. Two Peninsula Press: Lansing.
  3. Korf, R.P. (1973). Discomycetes and Tuberales. In The Fungi (G.C. Ainsworth, F.K. Sparrow, and A.S. Sussman, Eds.), Vol. IVA, pp.249-318. Academic Press: New York.
  4. Kimbrough, J.W. (1970). Current trends in the classification of discomycetes. Bot. Rev. 36:91-161.
  5. Bunyard, B.A., Nicholson, M.S., Royse, D.J. (1994). A systematic assessment of Morchella using RFLP analysis of the 28S ribosomal gene. Mycologia 86:762-72.
  6. Bunyard B.A., Nicholson M.S., Royse D.J. (1995). Phylogenetic resolution of Morchella, Verpa, andDisciotis (Pezizales: Morchellaceae) based on restriction enzyme analysis of the 28S ribosomal RNA gene. Experimental Mycology 19(3):223-33.
  7. KUO, M.. Morel Data Collection Project: Preliminary results [online]. [cit. 2009-05-26]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha : Academia, 1986. 180 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]