ČKD Blansko
| ČKD Blansko | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 11. října 2006 |
| Adresa sídla | Gellhornova 2228/1, Blansko, 678 01, Česko |
| Klíčoví lidé | Sergej Trifonov[1] |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | strojírenský průmysl |
| Obrat | 618,5 mil. Kč (2019)[2] 628,1 mil. Kč (2018)[2] |
| Provozní zisk | −6,2 mil. Kč (2019)[2] 16,6 mil. Kč (2018)[2] |
| Výsledek hospodaření | −10,4 mil. Kč (2019)[2] 5,9 mil. Kč (2018)[2] |
| Celková aktiva | 824,6 mil. Kč (2019)[2] 818,7 mil. Kč (2018)[2] |
| Vlastní kapitál | 45,4 mil. Kč (2019)[2] 80 mil. Kč (2018)[2] |
| Zaměstnanci | 164 (2022) |
| Mateřská společnost | Ťažmaš |
| Majitel | Ťažmaš (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| IČO | 27704271 |
| LEI | 31570010000000107086 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ČKD Blansko, od roku 2006[1] ČKD Blansko Holding, a.s., je firma v Blansku zabývající se strojírenskou výrobou.
V květnu 2022 Finanční analytický úřad ministerstva financí předběžným opatřením zmrazil akcie firmy, které vlastní poslanec ruské Státní dumy Andrej Fedorovič Trifonov, neboť figuruje na sankčním seznamu Evropské unie vydaný v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.[3] V dubnu 2024 na sebe společnost podala insolvenční návrh.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie železářství v regionu spadá prakticky až do pravěku, kdy zde byla využívána lehce tavitelná železná ruda. Těžba a zpracování železné rudy od středověku jsou spjaty zejména s lokalitami v Josefovském údolí či v okolí vsí Olomučany a Rudice. K zpracování železa na blanenském panství došlo roku 1698, kdy majitelé panství Gellhornové založili po vzoru sousedního Lichtenštejnského Pozořického panství první železný hamr. Ten ležel v Arnoštově údolí a vyráběl kujné železo a litinové výrobky. V roce 1766 koupil blanenské panství včetně železáren šlechtický rod Salmů. Největší rozvoj strojíren zahájil hrabě Hugo František Salm, za něhož se blanenské strojírny staly na dlouhou dobu největší továrnou v Rakouském císařství. V Blansku byla postavena kuplovací pec, válcovna, slévárna, modelárna, strojírna, následovaly provozy destilační uhelné peci, prachárny, byly postaveny hamry, papírna, v údolí Svitavy a Punkvy vyrůstaly nesčetné milíře. K Salmovým továrnám patřila i Hugova huť v Jedovnicích a továrny na stroje v Brně a v Doubravici. O rozvoj výroby se zasloužil i Karel Reichenbach, který byl ředitelem Salmových průmyslových podniků. Blanenské strojírny se staly zejména významným výrobcem užitkové i umělecké litiny, která se vyvážela do celého Rakouského císařství i do německých států. Roku 1896 prodali Salmové železárny a strojírny Akciové společnosti pro stavbu strojů Breitfeld-Daněk. Došlo k dalšímu rozvoji podniku, byly zbudovány nové slévárenské a strojírenské provozy.
Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s.[editovat | editovat zdroj]
V druhé polovině 20. let 20. století se akciová společnost Breitfeld-Daněk dostala do závislosti Živnobanky, která ji svou politikou donutila v roce 1927 k fúzi s českým koncernem Českomoravská-Kolben a vznikla tak velká strojírenská skupina Českomoravská, Kolben & Daněk.[5] Firma se začala soustřeďovat na výrobu vodních, mlýnských, potravinářských a dřevoobráběcích strojů. Za druhé světové války byla továrna Německem donucena přejít na válečnou výrobu. Po válce továrna vyráběla především kanalizační litinu, odpadové trouby a tvarovky.
ČKD Blansko[editovat | editovat zdroj]
V roce 1950 se továrna oddělila a vznikl samostatný národní podnik ČKD Blansko. Postupem času došlo k výstavbě nových hal, rozšiřovaly se strojírenské i metalurgické provozy. Firma pokračovala jak v tradiční výrobě výrobků z litiny, včetně umělecké tak se začala specializovat na výrobu turbín do vodních elektráren, těžkých obráběcích strojů a strojírenské metalurgie. Produkcí vodních turbín si získalo ČKD Blansko dobré postavení, zařízení se vyvážela prakticky do celého světa. Po roce 1989 došlo k úpadku výroby, firma vyklidila pozice na trzích a došlo ke snižování počtu zaměstnanců. V roce 1991 byla v důsledku politických změn založena akciová společnost ČKD Blansko, a.s., později došlo v rámci další transformace i k nestandardním finančním a majetkovým přesunům, které skončily trestním stíháním ředitele.[6] Jednotlivé provozy byly postupně privatizovány, na půdě bývalého podniku vznikaly další společnosti. Z jádra podniku vznikla v roce 2001 nová společnost ČKD Blansko Strojírny, a. s., v roce 2007 vznikla společnost ČKD Blansko Holding, a.s., která sdružuje divize Hydro, Karusely, Wind a výrobní divizi Strojírny. V březnu roku 2010 koupil ČKD Blansko Holding od skupiny J&T přední ruský průmyslový podnik Syzraňy Ťažmaš.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j výroční zpráva. Dostupné online.
- ↑ DOLEJŠÍ, Milan. Stát zmrazil akcie ruského poslance v ČKD Blansko Holdingu. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-17 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ ČT24. ČKD Blansko míří do insolvence. Část zaměstnanců by mohla najít práci v ostatních provozech. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ CRHONKOVÁ, Jaroslava. Turbo, firemní časopis společnosti ČKD Blansko Holding. Turbo. 2017-06-16, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2018-06-19].
- ↑ Bývalý šéf ČKD Blansko je ve vězení. Na pět let. iDNES.cz [online]. 2008-05-14 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Skupina J&T prodala Rusům strojírenskou společnost ČKD Blansko. iDNES.cz [online]. 2010-03-24 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kreps Miloš, Dějiny blanenských železáren, 1978
- Kreps Miloš, Dějiny strojíren ČKD Blansko, 1983
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ČKD Blansko na Wikimedia Commons
