Dambořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dambořice
Centrum obce

Centrum obce

znak obce Dambořicevlajka obce Dambořiceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0645 586129
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec: Ždánice
historická země: Morava
katastrální výměra: 23,21 km²
počet obyvatel: 1 354 (1. 1. 2012)
nadmořská výška: 224 m
PSČ: 696 35
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Dambořice 69
696 35 Dambořice
starosta / starostka: Josef Kratochvil
Oficiální web: http://www.damborice.cz
E-mail: starosta@damborice.cz

Dambořice
Red pog.png
Dambořice
Dambořice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Dambořice (německy Damborschitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 28 km jihovýchodně od Brna. V roce 2010 zde žilo 1 356 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Dambořicích pochází již z roku 1141. Roku 1322 se Dambořice staly velkou osadou s rozšířenou návsí. Šlo o trhovou a řemeslnickou osadu, ze kterých se dochovaly archeologické nálezy a to především keramika z 15. století. V roce 1500 byla obec rozšířena o Novou ulici. Zemský hejtman z Kunštátu, který roku 1531 Dambořice získal, zde nechal vystavět farní kostel a podpořil zemědělství (obnovil pivovar, zakládal rybníky, velmi výnosné bylo i je vinařství). V roce 1534 povýšil na jeho žádost Ferdinand I. Habsburský Dambořice na městečko, kterým jsou dodnes. Založením židovské obce koncem 16. století (ve 20. století zanikla) byl podpořen obchodní rozmach. V roce 1617 byli židé v obci usazeni v 6 domcích, obklopeni byli obcí křesťanskou. Třicetiletá válka, která dolehla i na městečko, vedla k hospodářskému úbytku, k poklesu počtu obyvatel až na polovinu (roku 1658 bylo v obci pouze 382, roku 1667 již počet vzrostl na 410 obyvatel). Židovská obec se začala rozvíjet v době pobělohorské, kdy počet židovských domků vzrostl na 18 (jeden z nich byla židovská škola). Díky Židům se v obci držel obchodní ruch, a v roce 1836 počet jejich domků stoupl na 56.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V Dambořicích najdeme tři kulturní památky chráněné státem:

Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina z Tours

První zmínka o římskokatolickém kostele se váže již k roku 1326. Současný kostel pochází z 18. století. Roku 1909 byl přistavěn presbytář a sakristie. Kolem kostela je ohradní zeď z 18. století. Kostelní věž má čtyři velké zvony a jeden malý umíráček. Kvůli vlhkosti a opadané omítce byl kostel nedávno nově zrekonstruován. Místním farářem je zde v současnosti P. Jaroslav Horák.

Židovský hřbitov

Zdejší židovský hřbitov byl založený asi na přelomu 16. a 17. století. Obsahuje asi 300 až 400 náhrobků. Poslední pohřeb se konal nejspíš r. 1940. Náhrobky jsou z pískovce, žuly a vápence a jsou nadepsané hebrejským písmem; některé jsou však psané i česky.

Mohyly z halštatského období v lokalitě Skřípov

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Mezi zdejší kulturní akce patří například Letní folklórní festival, zábava pořádané místním SDH nebo Motokros bike, pořádaný místními motorkáři. Pořádá se zde také mnoho koncertů, kde je možné slyšet hrát či zpívat žáky zdejších škol, místní dětský, ženský i mužský sbor nebo zdejší dechovou kapelu Dambořanka a mnoho dalších, často je pořádání uměleckých výstav.

Dambořice, mimo jiné, proslavil taneční folklórní soubor Salajka, který má nyní asi 50 členů a sklízí úspěchy ve spoustě měst a zemí. Zdejší Martinské hody se konají od 9. 11. – 11. 11. Dambořské kroje svou bohatou výzdobou odrážejí zdejší bohatost a úrodnost kraje.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se těží ropa, místní ložisko je hlavním zdrojem ropy v ČR. Svou produkcí představuje téměř 55 % denní těžby ropy na území České republiky.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Krajina okolo obce

V obci Dambořice se ve velkém množství pěstuje vinná réva, již zde zpracovává firma Vinoda a drobní pěstitelé.

Pěstují se zde také obiloviny (např. pšenice, ječmen), kukuřice, slunečnice, brambory a řepa.

V zemědělské výrobě je významný chov prasat, krav, slepic a králíků. Jediným zemědělským družstvem v Dambořicích je Agro D. U. Dambořice, zemědělstvím se také zabývají někteří místní obyvatelé.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Dambořicemi protéká potok Salajka, který je pravostranným přítokem Spáleného potoka. Pod obcí prochází Salajka přes místní čističku odpadních vod. Podle potoka je pojmenovaný i zdejší folklórní soubor Salajka.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Z Dambořic je přímé autobusové spojení do Kyjova a Ždánic provozované společností ČSAD Kyjov a.s. Od 1. 7. 2008 je linka Dambořice – Kyjov zaintegrována do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského Kraje jako linka 660. Dále zde v rámci IDSJMK jezdí linka 610 Dambořice – Sokolnice, která zajišťuje spojení s Brnem resp. Slavkovem s přestupem v Sokolnicích resp. v Otnicích.

Úřady[editovat | editovat zdroj]

V Dambořicích se nachází obecní úřad s Místní lidovou knihovnou a matrikou.

  • Starosta: Josef Kratochvil,
  • Místostarosta: Ing. Zbyněk Pastyřík,
  • Členové rady: Pavel Kramář, Ivana Matulová, Pavel Mička
  • Zastupitelstvo (15 členů): PhDr. Mikuláš Bek, Zvonař Josef, Kratochvil Jiří, Pavel Mička, Pavel Kramář, Matulová Ivana, Martiňák Radek, Mokrý Josef, Luskačová Miluše, Kratochvil Josef, Hroudná Marie, Bukovský Jaroslav, Kratochvil Václav, Pastyřík Zbyněk, Poláčková Jiřina

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Doc. PhDr. Jaroslav Bartošek CSc. (nar. 1933), vysokoškolský pedagog, vydal na dvě desítky vědeckých a odborných publikací, téměř 40 vědeckých a odborných článků a stovku popularizačních článků a jazykových koutků
  • MUDr. Adolf Huber (1869-1962), lékař. Dr. Hubrovi se podařilo snížit kojeneckou úmrtnost z 27 % na 11 %. Dále musel během zdejší praxe několikrát bojovat s různými epidemiemibřišního tyfu, trachomu, neštovic aj.
  • František Černý (1901 – ?), učitel a ředitel ZŠ Dambořice
  • Prof. Dr. Viktor Miroslav Fic (nar. 1922), česko-kanadský politolog a orientalista
  • ThDr. PhDr. P. František Hochmann (1920-1992), kněz a spisovatel
  • Dr. Petr Levíček (1905 – ?), úředník
  • P. Zdislav Maria Petr Luskač (1884-1927), kněz
  • Kamila Planerová (nar. 1942), výtvarnice
  • František Procházka (1817-1884), učitel a hudební skladatel
  • Josef Michlíček (1915 – 1990), učitel
  • P. Josef Julius Vejchodský (1863-1901), kněz, básník a překladatel
  • Jaroslav Zbořil (1900-1985), kronikář obce
  • Miloslav Maršálek (nar. 9. 11. 1945), herec, v současné době člen hereckého souboru HaDivadla

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Toulavá kamera 1, str. 32, ISBN 80-7316-228-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu