Kostelec (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Hodonín. O dalších místech se stejným názvem pojednává článek Kostelec.
Kostelec
Kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava

znak obce Kostelecvlajka obce Kostelecznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0645 586277
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 5,08 km²
počet obyvatel: 860 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 220 m
PSČ: 696 51
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Kostelec 260
69651 Kostelec u Kyjova
starosta / starostka: Ing. Vlasta Lochmanová
Oficiální web: http://obec-kostelec.cz
E-mail: obec.kostelec@wo.cz

Kostelec
Red pog.png
Kostelec
Kostelec, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kostelec (německy Kosteletz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 3 km severovýchodně od Kyjova na potoku Malšínka. V roce 2013 zde žilo kolem 860 obyvatel. Od roku 1999 je členem mikroregionu Moštěnka

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kdy náležela spytihněvskému kostelu. Později se stala majetkem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který ji pak zastavoval nižší šlechtě. Ve 13. století se zde zmiňuje tvrz, na které se konaly soudy. Tvrz na návrší byla před koncem 17. století opuštěna a později zanikla. Kardinál Ditrichštejn přestal Kostelec zastavovat jako léno a prodal jej za 5000 zlatých Antonu Görczovi z Asteinu, který se roku 1637 uvádí jako nový majitel. Rod Görczů na zámečku sídlil do roku 1731. Kostelecký statek koupil 13. května 1873 JUDr. Hubert Klein (1848-1911)[2] z podnikatelské rodiny Kleinů a naposled jej vlastnila rodina Seidlů ze Ždánic. V roce 1945 byl velkostatek zkonfiskován jako německý majetek.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 9 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 475 (tj. 89,96 %) voličů.[3] Ve volbách zvítězila ODS, která získala 32,01 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále místní uskupení Sdružení nestraníků (23,33 %, 2 mandáty), Sdružení občanů Kostelce (13,38 %, 1 mandát), KSČM (12,75 %, 1 mandát), Za rozvoj a prosperitu obce (12,22 %, 1 mandát) a Sdružení SNK ED, NK (6,31 %, bez mandátu). Starostkou byla zvolena Ing. Vlasta Lochmanová (ODS) a místostarostou Mgr. Břetislav Junášek (Sdružení občanů Kostelce).

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 - Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel [4]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 711 150
1880 769 165
1890 795 174
1900 911 185
1910 982 191
1921 964 194
1930 907 218
1950 829 233
1961 861 229
1970 808 230
1980 754 218
1991 762 255
2001 750 265

Při sčítání lidu v roce 2001 se 82,3 % obyvatel přihlásilo k české národnosti, 15,6 % k moravské a 0,8 % ke slovenské. 62,8 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 30 % bylo bez vyznání a 4,4 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 38,4 let.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kostelcem prochází autobusová linka č. 729668 z Kyjova do Čeložnic a č. 729667 z Kyjova do Moravan. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Přes Kostelec vede silnice III/42213 z Kyjova do Vřesovic. Z obce vychází krátké silnice místního významu III/42214 do Čeložnic, III/42215 do Moravan a do rekreační oblasti Kameňák a spojovací silnice III/42212 jihovýchodním směrem v délce 1,8 km k silnici III/422. Po východní okraji katastru obce vede žlutě značená turistická trasa z Kyjova do Chřibů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Václava postavený asi v letech 1030-1050 patří mezi nejstarší církevní stavby v okolí. Velká část kostela je dodnes z pálených cihel z románského období a jedná se tak o jednu z nejstarších cihlových staveb v takové celistvosti v Česku. V roce 1729 proběhla přestavba a kostel byl podstatně rozšířen o západní část.
  • Tis v bývalé zámecké zahradě starý asi 500 let
  • Budova bývalého zámečku. Stará tvrz, poprvé vzpomínaná v roce 1552, byla roku 1719 barokně přestavěna na zámeček. V roce 1946 bylo rozhodnuto, že budova nemá památková charakter a sloužila pak zemědělskému družstvu.[6] K zámečku kdysi patřila terasovitá zahrada.[7]
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války z roku 1938 se sochou T.G. Masaryka od sochaře Juliuse Pelikána.[8] V roce 2007 byl opraven.[9]
  • Kříž v polích západně od obce z roku 1829[10]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad. Dostupné online.  
  2. JUDr. Hubert II. Klein, Encyklopedie dějin města Brna
  3. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2013-07-16]. Dostupné online.  
  4. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  5. Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
  6. Diskotéka po šlechticích. Hodonínský deník.cz [online]. 2007-04-04 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  
  7. Kostelec obnoví poslední terasu kdysi unikátní zahrady Hodonínský deník 14.5.2009
  8. Hana Sýkorová. Pelikán měl štěstí. Masaryk mu stál modelem. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-10-28 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  
  9. Kostelecký Masaryk bez noh přežil i komunismus. Hodonínský deník.cz [online]. 2007-10-23 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  
  10. Zdeněk Šmýd. Ves byla tam, co končí Jasná Hora. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-05-12 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec (Hodonín District) ve Wikimedia Commons