Ježov (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Hodonín. O dalších místech se stejným názvem pojednává článek Ježov.
Ježov
Kostel svatého Jakuba

Kostel svatého Jakuba

znak obce Ježovvlajka obce Ježovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0645 586226
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 5,91 km²
počet obyvatel: 710 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 238 m
PSČ: 696 48
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Ježov 75
69648 Ježov
starosta / starostka: Mgr. Ladislav Pantlík
Oficiální web: http://www.jezov.cz
E-mail: objezov@tiscali.cz

Ježov
Red pog.png
Ježov
Ježov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ježov (německy Jeschow) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 7 km severovýchodně od Kyjova. V roce 2014 zde žilo přes 700 obyvatel obyvatel. Od roku 2000 je členem Mikroregionu Podchřibí. Centrem obce protéká potok Hruškovice s vodní nádrží Horní Ježov a ve východní části katastru Skalecký potok s nádrží Dolní Ježov. Oba potoky se jižně od obce spojují.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320, kdy se píše o faráři Gerhardovi z Ježova. V letech 1570–1618 patřila ves k panství Dolní Moštěnice (nyní součást Hýsel). V roce 1652 byla v obci zřízena škola, roku 1880 byla postavena nová škola a současná pochází z let 1957–1960. Roku 1928 byl založen Sbor dobrovolných hasičů.[2] Před 2. světovou válkou zde byl lignitový důl Prokop, poslední štola Pokrok byla uzavřena v roce 1964.[3]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 7 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 408 (tj. 69,27 %) voličů.[4]. Starostou byl zvolen Mgr. Ladislav Pantlík (Sdružení nezávislých kandidátů), místostarostou Ing. Evžen Hajdaj (KSČM).

Vývoj počtu obyvatel [5]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 695 150
1880 781 162
1890 778 178
1900 842 190
1910 903 194
1921 861 187
1930 850 204
1950 781 218
1961 884 210
1970 835 203
1980 834 218
1991 731 238
2001 718 239
2011 695 245

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 695 obyvatel, z nichž se 306 (44 %) přihlásilo k české národnosti, 199 (29,6 %) k moravské a 3 ke slovenské. 158 (22,7 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 249 (35,8 %) obyvatel označilo za věřící, 168 (24,2 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi a 1 k Církvi československé husitské. 124 (17,8 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 322 (46,3 %) na otázku víry neodpovědělo.[6] Místní farnost s kostelem sv. Jakuba staršího je součástí kyjovského děkanátu.

V obci bylo 245 domů, z toho 233 rodinných.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

S okolím má obec autobusové spojení linkou z Kyjova do Osvětiman. V Ježově jsou tři autobusové zastávky (zdravotní středisko, u Šupalového a škola). Prochází jím silnice II/422, do sousední Skalky III/4227 a Žeravic III/4225. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 v průměru 1 134 vozidel denně (z toho 855 osobních, 270 těžkých nákladních a 9 jednostopých motorových vozidel). [7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jakuba Staršího na kopci Kříb (246 m n.m.) postaven asi v letech 1677–1681. Nad hlavním vchodem je zasazena deska s rodovými znaky Jiřího Bedřicha Forgače a jeho manželky Kateřiny Barbory z roku 1681.[8] Uvnitř kostela jsou pánů z Dolní Moštěnice z let 1590–1846. Pod kostelem je krypta, ve které byli páni z Moštěnice pochováváni. Náhrobní kameny z pískovce byly původně v podlaze kostela, ale protože rychle chátraly, byly zasazeny do stěny kostela. Náhrobek zde má Mikuláš ze Zástřizl a Milotic (†1552, na náhrobku je vytesána podobizna Mikuláše v brnění), Jan Morkovský ze Zástřizl s manželkou Annou z Modřic (na náhrobku z roku 1590 jsou jmenováni i synové Jiřík, Proček, Bernard a Václav. Náhrobek Aliny Skrbenské z Hříště, která zemřela v roce 1614, je umístěn ve zdi za oltářem. Jde o jedno z mála míst s náhrobky protestantských pánů rodu ze Zástřizl. Po třicetileté válce byly takové náhrobky církví často likvidovány. V pozdější době přibyly i dva žulové náhrobky Marie Cecilie z Lowenfeldu (†1791) a jejího syna Rudolfa (†7.10.1846). Kostel míval tři zvony: Jakuba, Marii (z roku 1743) a Annu. V roce 1916 byly odevzdány při válečné rekvizici. Nové zvony farníci pořídili v roce 1924, ale roku 1942 byly opět odevzdány na válečné účely.[9] V současné době je zde zvon Marie z roku 1940 a další v sanktusníku s reliéfy sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého z roku 1780. Varhany vyrobil Matěj Strmiska z Uherského Hradiště v roce 1874. V letech 1989–1990 byly restaurovány.[10]
  • Kaple svatého Marka
  • Fara
  • Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1928 s bustou T.G. Masaryka
  • Přírodní památka Losky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-28]. Dostupné online.  
  2. RYBOVÁ, Jana. Ježovští dobrovolní hasiči jsou tahouni místního dění. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-01-22 [cit. 2014-06-28]. Dostupné online.  (česky) 
  3. BEDÁŇ, Miroslav. Minerály zaniklých lignitových dolů v širším okolí Kyjova [online]. Babice u Uherského Hradiště: [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  5. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  6. Ježov - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  7. Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic, [cit. 2014-06-29]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné online.  
  8. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek. Praha : Academia, 1999. 782 s. ISBN 80-200-0695-8. Kapitola 364 Ježov, s. 66-67. (česky) 
  9. Chřiby záhadné a mytické 2. Uherské Hradiště : Futuro, 2003. 120 s. ISBN 80-903235-2-9. S. 34-36. (česky) 
  10. CVRKAL, Marek. Varhany kyjovského děkanátu [online]. Brno: Masarykova univerzita, Katedra hudební výchovy - Pedagogická fakulta, 2007-06-12, [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu