Hovorany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hovorany
Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele

znak obce Hovoranyvlajka obce Hovoranyznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0645 586170
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 21,00 km²
počet obyvatel: 2 151 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 193 m
PSČ: 696 12
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Hovorany
Hovorany 45
696 12  Hovorany
starosta / starostka: Ing. Josef Grmolec
Oficiální web: http://www.obec-hovorany.cz
E-mail: obec.hovorany@tiscali.cz

Hovorany
Red pog.png
Hovorany
Hovorany, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hovorany (německy Howoran) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 11 km jihozápadně od Kyjova. V roce 2014 zde žilo kolem 2 150 obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Hovoransko. Východním okrajem obce protéká Hovoranský potok, který napájí zdejší rybník.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešních Hovoran bývala ves, o které nejsou písemné zmínky a koncem 16. století byla už zcela pustá. Patřila k hodonínskému panství. V roce 1593 přišli za majitelem panství Janem IV. z Lipé Chorvaté, se kterými se dohodl na znovuosídlení vesnice, zvané také Hovorov. Jan IV. byl protestant a Hovorany byly jedinou katolickou obcí na celém panství. Roku 1594 panství koupil hrabě Julius ze Salm-Neuburgu, v roce 1762 pak František Lotrinský a v císařském majetku Hovorany zůstaly až do roku 1919. Na pomezí Hovoran a Čejče byl v roce 1805 napoleonskými vojáky uskutečněn první nález hnědého uhlí na jižní Moravě.[2] V 19. a 20. století se zde byly hnědouhelné doly.[3]

Při osvobozování obce 16. dubna 1945 padlo 102 vojáků Rudé armády. Byli pohřbeni ve dvou společných hrobech, později byly pozůstatky přemístěny do Hodonína.

V roce 2013 našli archeologové ve východní části katastru pozůstatky zaniklé vsi Mokroňovice.[4]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 15 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 1 214 (68,05 %) voličů.[5] Ve volbách zvítězila KSČM, která získala 21,72 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále ODS (21,38 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (14,73 %, 2 mandáty), Hnutí podnikatelů a sportovci (13,72 %, 2 mandáty), Naše Hovorany (12,85 %, 2 mandáty), Sdružení nezávislých kandidátů (7,98 %, 1 mandát) a Za rozvoj venkova (7,62 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Ing. Josef Grmolec (ODS), místostarostou František Kučera (ODS).

Vývoj počtu obyvatel [6]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 1 601 368
1880 1 709 386
1890 1 715 421
1900 1 961 440
1910 2 160 452
1921 2 320 480
1930 2 361 555
1950 2 295 597
1961 2 482 602
1970 2 459 621
1980 2 443 628
1991 2 268 641
2001 2 221 662
2011 2 137 677

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 2 137 obyvatel, z nichž se 808 (25,8 %) přihlásilo k české národnosti, 726 (23,1 %) k moravské, 3 ke slovenské, 1 k německé a 1 k ukrajinské. 476 (15,2 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 1 077 (34,3 %) obyvatel označilo za věřící, 752 (24 %) se jich přihlásilo k  Římskokatolické církvi, 148 (4,7 %) k Církvi československé husitské, 6 k Českobratrské církvi evangelické. 351 (11,2 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 709 (22,6 %) na otázku víry neodpovědělo.[7] Místní římskokatolická farnost s kostelem sv. Jana Křtitele je součástí hodonínského děkanátu. Farářem byl Mgr. Milan Těžký. Do farnosti patří i obce Čejč a Terezín. Sbor Československé církve husitské patří do brněnské diecéze a byl spravován farářkou Mgr. Danou Konečnou.[8]

V obci bylo 677 domů, z toho 671 rodinných.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

S okolím má obec autobusové spojení linkami KyjovČejč a BrnoHodonín. V obci je pět autobusových zastávek (důl, kostel, škola, zdravotní středisko a rozcestí). Ze sousední Čejče je železniční spojení do Hodonína po trati č. 255.

Obcí prochází silnice II/422 a v jižní části katastru vede silnice II/380. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 v průměru 2 822 vozidel denně (z toho 2 275 osobních, 492 těžkých nákladních a 55 jednostopých motorových vozidel). Po silnici II/380 mezi Hovoranami a Čejčí projelo za 24 hodin úhrnem 5 342 vozidel (z toho 4 133 osobních, 1 153 těžkých nákladních a 56 jednostopých motorových vozidel). Silnicí II/380 mezi Hovoranami a Mutěnicemi denně projelo 3 619 vozidel.[9]

V roce 2014 byla vybudována cyklostezka z Hovoran do sousedních Šardic v délce necelých 2 km.[10] Ve východní části katastru vede žlutě značená turistická trasa od pomníku Moravské Rovnosti k Jarohněvickému rybníku a Dubňanským búdám, kde se napojuje na zelenou turistickou trasu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Kopeček (1916–2000), malíř, magnetobiolog, místní rodák
  • Václav Adolf Kovanič (1911–1999), akademický sochař a medailér, od roku 1954 žil v Hovoranech, kde měl ateliér[12]
  • Oldřich Skopal (1922–2008), pedagog a matematik[13]
  • Miroslav Ševela (1921–1965), lékař, vědecký pracovník Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, místní rodák

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  2. RYBOVÁ, Jana. Historie těžby uhlí na jižní Moravě je starší než 150 let. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-24 [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.  (česky) 
  3. KUKUTSCH, Radovan. Výstavba Dolu Obránci míru v Hovoranech [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (česky) 
  4. ČERNÁ, Zuzana. Archeologové objevili u Hovoran zaniklou středověkou vesnici Mokroňovice. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-09-07 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  (česky) 
  5. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  6. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  7. Hovorany - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  8. HORÁKOVÁ, Veronika. Farářka: Husité slaví Vánoce podobně jako římskokatolíci. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  (česky) 
  9. Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic, [cit. 2014-06-29]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné online.  
  10. MUNZAROVÁ, Michaela. Nová cyklostezka za deset milionů už slouží. Mimo biokoridor. Hodonínský deník.cz [online]. 2014-06-28 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  (česky) 
  11. Památník Moravské Rovnosti. Informační zpravodaj LČR. 2010-08-26. Dostupné online [cit. 2014-06-29]. (česky) 
  12. HORÁKOVÁ, Veronika. Hledají nástupce medailéristy Kovaniče. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  (česky) 
  13. BLAHA, Marek. Oldřich Skopal [online]. Brno: Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14, 2010-08-29, [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOSAD, Alexej. Paměti Hovoran. Hovorany : Místní národní výbor, 1968. 146 s. (česky) 
  • Okolo Hovoran. Hovorany : Obecní úřad v Hovoranech, 1993. 379 s. (česky) 
  • IVIČIČOVÁ, Irena. Vzpomínání na Hovorany. Hovorany : Obec Hovorany, 2012. 209 s. ISBN 978-80-260-3679-1. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]