Hovorany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hovorany
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce HovoranyVlajka obce Hovorany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKyjov
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 179 (2023)[1]
Rozloha20,99 km²[2]
Katastrální územíHovorany
Nadmořská výška193 m n. m.
PSČ696 12
Počet domů699 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHovorany 45
696 12 Hovorany
podatelna@obec-hovorany.cz
StarostaIng. Michal Šurýn
Oficiální web: www.obec-hovorany.cz
Hovorany
Hovorany
Další údaje
Kód obce586170
Kód části obce46370
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hovorany (německy Howoran) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Kyjova. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Hovoransko. Východním okrajem obce protékal Hovoranský potok. Rybník je napájen čerpáním vody z podzemí z bývalé těžní jámy z Dolu Obránců Míru, kde byla ukončena těžba v r. 1984. Sousedními obcemi sídla jsou Svatobořice-Mistřín, Nenkovice, Šardice, Karlín, Násedlovice, Čejč, Dubňany, Mutěnice a Terezín. Je členem sdružení Mikroregion Hovoransko a Sdružení obcí Severovýchod.

Název[editovat | editovat zdroj]

V nejstarších písemných dokladech z konce 16. a začátku 17. století byla vesnice jmenována jako Hovorov. Jméno bylo odvozeno od osobního jména Hovor (totožného s obecným hovor) a znamenalo "Hovorův majetek". Obnovitel vsi, Jan z Lipé, vesnici pojmenoval na počest narození svého vnuka Čeňka Hovory z Lipé (jméno Hovora bylo u rodu z Lipé časté). Od druhé poloviny 17. století bylo jméno udáváno v množném čísle, ke změně došlo vlivem jmen jiných vsí zakončených na -any.[4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad Hovorany

Na místě dnešních Hovoran bývala ves, o které nejsou písemné zmínky a koncem 16. století byla už zcela pustá. Patřila k hodonínskému panství. V roce 1593 přišli za majitelem panství Janem IV. z Lipé Chorvaté, se kterými se dohodl na znovuosídlení vesnice, zvané také Hovorov. Jan IV. byl protestant a Hovorany byly jedinou katolickou obcí na celém panství.[6] Roku 1594 panství koupil hrabě Julius ze Salm-Neuburgu, v roce 1762 pak František Lotrinský a v císařském majetku Hovorany zůstaly až do roku 1919. Na pomezí Hovoran a Čejče byl v roce 1805 napoleonskými vojáky uskutečněn první nález hnědého uhlí na jižní Moravě.[7] V 19. a 20. století se zde byly hnědouhelné doly.[8]

Při osvobozování obce 16. dubna 1945 padlo 102 vojáků Rudé armády. Byli pohřbeni ve dvou společných hrobech, později byly jejich ostatky přemístěny do Hodonína.

Při záchranném archeologickém průzkumu byly v letech 2021 a 2022 severovýchodně od obce v trati Jezovítka nalezeny přes 7000 let staré doklady o 20–40 metrů dlouhých domech lidu kultury s lineární keramikou.[9] V roce 2013 našli archeologové ve východní části katastru pozůstatky zaniklé středověké vsi Mokroňovice.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 2 137 obyvatel, z nichž se 808 (25,8 %) přihlásilo k české národnosti, 726 (23,1 %) k moravské, 3 ke slovenské, 1 k německé a 1 k ukrajinské. 476 (15,2 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 1 077 (34,3 %) obyvatel označilo za věřící, 752 (24 %) se jich přihlásilo k  Římskokatolické církvi, 148 (4,7 %) k Církvi československé husitské, 6 k Českobratrské církvi evangelické. 351 (11,2 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 709 (22,6 %) na otázku víry neodpovědělo.[11] Místní římskokatolická farnost s kostelem sv. Jana Křtitele je součástí hodonínského děkanátu. Farářem byl Mgr. Milan Těžký. Do farnosti patří i obce Čejč a Terezín. Sbor Československé církve husitské patří do brněnské diecéze a byl spravován farářkou Mgr. Danou Konečnou.[12]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[13][14]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Hovorany 1 601 1 709 1 715 1 961 2 160 2 320 2 361 2 295 2 482 2 459 2 443 2 268 2 221 2 137 2 124
Počet domů část Hovorany 368 386 421 440 452 480 555 597 602 621 628 641 662 677 699
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 15 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2014 se účastnilo 1 230 (68,11 %) voličů.[15] Ve volbách zvítězila ODS, která získala 24,34 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KSČM (20,68 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (17,37 %, 3 mandáty), Naše Hovorany (14,94 %, 2 mandáty), Sdružení nezávislých kandidátů (11,8 %, 2 mandáty) a Sdružení společně pro rozvoj Hovoran (10,87 %, 1 mandát). Starostou byl znovu zvolen Josef Grmolec (ODS), místostarostou František Kučera (ODS).

Josef Grmolec byl zvolen starostou opět 1. listopadu 2018.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[16]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

S okolím má obec autobusové spojení linkami KyjovČejč a BrnoHodonín. V obci je pět autobusových zastávek (důl, kostel, škola, zdravotní středisko a rozcestí). Ze sousední Čejče je železniční spojení do Hodonína po trati č. 255.

Obcí prochází silnice II/422 a v jižní části katastru vede silnice II/380. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 v průměru 2 822 vozidel denně (z toho 2 275 osobních, 492 těžkých nákladních a 55 jednostopých motorových vozidel). Po silnici II/380 mezi Hovoranami a Čejčí projelo za 24 hodin úhrnem 5 342 vozidel (z toho 4 133 osobních, 1 153 těžkých nákladních a 56 jednostopých motorových vozidel). Silnicí II/380 mezi Hovoranami a Mutěnicemi denně projelo 3 619 vozidel.[17]

V roce 2014 byla vybudována cyklostezka z Hovoran do sousedních Šardic v délce necelých 2 km.[18] Ve východní části katastru vede žlutě značená turistická trasa od pomníku Moravské Rovnosti k Jarohněvickému rybníku a Dubňanským búdám, kde se napojuje na zelenou turistickou trasu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Chrám Spasitele

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Kopeček (1916–2000), malíř, magnetobiolog, místní rodák
  • Václav Adolf Kovanič (1911–1999), akademický sochař a medailér, od roku 1954 žil v Hovoranech, kde měl ateliér[22]
  • Oldřich Skopal (1922–2008), pedagog a matematik[23]
  • Miroslav Ševela (1921–1965), lékař, vědecký pracovník Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, místní rodák

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Hovorany, s. 287. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Praha: Academia, 1980. 964 s. Kapitola Hovorany, s. 858. 
  6. Dříve hornická obec teď patří vínu, tradicím a folkloru. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-06-08 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  7. RYBOVÁ, Jana. Historie těžby uhlí na jižní Moravě je starší než 150 let. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-24 [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  8. KUKUTSCH, Radovan. Výstavba Dolu Obránci míru v Hovoranech [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  9. TUREK, Petr. Archeologové okryli u Hovoran půdorysy příbytků prvních zemědělců. Hodonínský deník [online]. 2022-02-03 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  10. ČERNÁ, Zuzana. Archeologové objevili u Hovoran zaniklou středověkou vesnici Mokroňovice. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-09-07 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  11. Hovorany - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  12. HORÁKOVÁ, Veronika. Farářka: Husité slaví Vánoce podobně jako římskokatolíci. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  13. Hovorany [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. Volby.cz [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  16. Udělené symboly – Hovorany [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  17. Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2014-06-29]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26. 
  18. MUNZAROVÁ, Michaela. Nová cyklostezka za deset milionů už slouží. Mimo biokoridor. Hodonínský deník.cz [online]. 2014-06-28 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  19. Hovoranští si postavili novou kapličku u vinných sklepů. Hodonínský deník [online]. 2018-06-06 [cit. 2018-06-06]. Dostupné online. 
  20. Památník Moravské Rovnosti. Informační zpravodaj LČR. 2010-08-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  21. TUREK, Petr. Hovorany mají novou dominantu. Lis z roku 1805. Hodonínský deník [online]. 2019-01-09 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  22. HORÁKOVÁ, Veronika. Hledají nástupce medailéristy Kovaniče. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  23. BLAHA, Marek. Oldřich Skopal [online]. Brno: Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14, 2010-08-29 [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-18. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • IVIČIČOVÁ, Irena. Hovorany v Protektorátu Čechy a Morava. Hovorany: Obec Hovorany, 2015. 309 s. 
  • NOVOSAD, Alexej. Paměti Hovoran. Hovorany: Místní národní výbor, 1968. 146 s. 
  • Okolo Hovoran. Hovorany: Obecní úřad v Hovoranech, 1993. 379 s. 
  • IVIČIČOVÁ, Irena. Vzpomínání na Hovorany. Hovorany: Obec Hovorany, 2012. 209 s. ISBN 978-80-260-3679-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]