Joža Uprka

Náhrobek Joži Uprky v Kněždubu

Příbuzenstvo

bratr	Franta Uprka
syn	Jan Uprka

Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, (26. října 1861 Kněždub – 12. ledna 1940 Hroznová Lhota) byl moravský malíř a grafik, představitel romantického historismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy.

Život a tvorba

Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho druhé ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold.

Rodný dům Joži Uprky v Kněždubu

Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka.

Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí (obraz byl vystavován pod katalogovým číslem 1769 a francouzským názvem Les pélérins slovaques (de Moravie) devant l'église, tj. "Slovenští poutníci (z Moravy) před kostelem").

Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1897 ve dvojím provedení, realistickém a impresionistickém. V témže roce měl Uprka první soubornou výstavu v Topičově saloně v Praze.

Nedaleko rodného Kněždubu, v Hroznové Lhotě, koupil Uprka malý domek jako ateliér. Ten nechal roku 1904 přestavět podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na patrovou vilu s dřevěnými prvky inspirovanými lidovou architekturou. Hostil zde osobnosti ze světa kultury, jako například Aloise a Viléma Mrštíkovy, Hanuše Schwaigra, Zdenku Braunerovou, Herberta Masaryka, Leoše Janáčka či Vítězslava Nováka. Malíře v Hroznové Lhotě navštívil roku 1902 i francouzský sochař Auguste Rodin.

15. května 1899 se Uprka oženil s lidovou malířkou Anežkou Karlíkovou ze Svatobořic.

Koncem svého impresionistického období (1899–1905) se Uprka věnoval i grafice, hlavně technice leptu. V letech 1922–1937 žil v Klobušicích u Ilavy na Slovensku ve vlastním zámečku s ateliérem a na slovenském venkově hledal novou inspiraci. V roce 1928 zavítal do Dubrovníka, kde studoval kroje i život prostých lidí.

Za svého života se Joža Uprka dočkal několika souborných výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Spoluzaložil Klub přátel umění v Brně a patřil k zakladatelům a stal se vůdčí osobností Sdružení výtvarných umělců moravských (S. V. U. M.) se sídlem v Hodoníně. Byl také vedoucí postavou spolku Moravsko-slovenská společnost, později Národopisná Morava. Roku 1925 byl zvolen předsedou Sdružení slovenských umělců v Bratislavě.

Joža Uprka zemřel 12. ledna 1940 v Hroznové Lhotě. Pochován je vedle svého bratra Františka a svého někdejšího žáka Antoše Frolky na tzv. „Slováckém Slavíně“ (hřbitově u místního kostela) v rodném Kněždubu.

Posmrtná ocenění

Při příležitosti 150. výročí narození Joži Uprky uspořádala Národní galerie v Praze od 23. září 2011 do 22. ledna 2012 výstavu jeho děl. Na zdi poutní kaple svatého Antonína mu byla během dožínkové pouti 28. srpna 2011 odhalena měděná pamětní deska z díla akademického sochaře Otmara Olivy.

Nejznámější díla

• Malérečky
• Pro pérečko
• Zkouška koně
• Trávnice na horských lukách
• Kněždubská jízda králů
• Literáci
• Naše mamičky
• Na procesí
• Pouť u sv. Antonínka
• Boží tělo v Hroznové Lhotě
• Děvče z Mařatic
• Při kázání
• Polední odpočinek
• Z pastvy
• Návrat z pole
• Trh v Kyjově
• Jízda králů ve Vlčnově
• Úvodnice z Kněžduba
• Mariánská píseň
• Od kerej?
• Boží tělo ve Velké

• 

  Pouť u sv. Antonínka

• 

  Mariánská píseň

• 

  Dušičky

Stal se také autorem výzdoby nové Jurkovičovy křížové cesty na Hostýně, nástěnných maleb v obřadní síni nové radnice v Uherském Hradišti a výzdoby kostela Panny Marie Královny v Ostravě.

Odkazy

Literatura

• JEŽ, Štěpán; OBROVSKÝ, Jakub. Joža Uprka : k pátému výročí umělcovy smrti. Praha : Sfinx, 1944. 291 s.  
• KAČER, Jaroslav. Joža Uprka : výběr z malířského díla : katalog výstavy. In Brno : Moravská galerie, 1983.
• ŠANTAVÝ, František; PELIKÁN, Jaroslav. Joža Uprka : Grafické dílo z let 1899-1937 : Katalog výstavy. In Hodonín : Galerie grafického díla, 1981.
• MIKULAŠTÍK, Tomáš; PLÁNKA, Ivan. Joža a Franta Uprkové : Výstava díla bratří Joži a Franty Uprkových : katalog výstavy. In Gottwaldov : Oblastní galerie výtvarného umění, 1980.
• KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. Joža Uprka (1861-1940). České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2007. 97 s. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Joža Uprka - barvy a písně - video z archivu České televize
• medailon na stránkách obce Hroznová Lhota
• Dvě výročí připomenou legendárního Jožu Uprku Hodonínský deník, 12.1.2010
• Joža Uprka: svébytný umělec nebo folklorista? Lidové Noviny, 23.10.2011