Vyškov na Moravě (nádraží)
| Vyškov na Moravě | |
|---|---|
.jpg) Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Město | Vyškov |
| Souřadnice | 49°16′42,78″ s. š., 16°59′29,7″ v. d. |
  Vyškov na Moravě | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 368951[1] |
| Trať | Brno–Přerov |
| Nadmořská výška | 260 m n. m. |
| V provozu od | 30. srpna 1869 |
| Zabezpečovací zařízení | TEST C[1] |
| Dopravní koleje | 6[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobusový terminál před staniční budovou |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyškov na Moravě je železniční stanice v západní části okresního města Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Haná. Leží na jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC). Ve vzdálenosti asi 100 metrů od nádraží se nachází též městské autobusové nádraží.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vybudována jakožto součást Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Autorem univerzalizované podoby rozsáhlé stanice byl pravděpodobně architekt Theodor Hoffmann. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB v roce 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[2]
Elektrizace trati procházející stanicí probíhala v letech 1994-1996.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde pět jednostranných nekrytých úrovňových nástupišť, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště. Ze stanice odbočuje jedna vlečka.[1] V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást vysokorychlostního železničního koridoru Praha-Brno-Ostrava, jeho plánované dokončení se předpokládá okolo roku 2040.[zdroj?]
Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]
Při výstavbě Moravsko-slezské severní dráhy byly použity typové projekty výpravních budov ve všech stanicích. V Vyškově jde o největší variantu pocházející z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. Výpravna byla postavena v romantizujícím slohu na protáhlém pětidílném půdorysu. Střední patrová část měla krajní rizality s navazujícími přízemní trakty s kolmě zakončenými patrovými křídly. Budova byla krytá valbovou střechou ve střední části, podélný trakt a křídla měly sedlovou střechu. Budova byla zdobena gotizujícími prvky, které byly při opravách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století odstraněny.[3] V roce 2017 byla výpravní budova opravena, náklady na opravu činily cca 1,4 milionů korun.[4] Další rekonstrukce za 56 milionů korun měla proběhnout v roce 2020.[5]
Vodárna[editovat | editovat zdroj]
Ve směru na Přerov v blízkosti výpravní budovy stojí vodárna. Jedná se o jednu ze tří dochovaných vodáren na trati Moravsko-slezské severní dráhy. Typový objekt pochází z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna.
Vodárna je samostatná dvoupatrová věž se sedlovou střechou a s obytným křídlem připojeným k zadní straně věže. V patrech fasády jsou trojice úzkých obdélných oken, u druhéhé patra je střední okno vyšší. Původní členění fasády a zdobné prvky byly odstraněny při opravách.[6]
Součástí nádraží bylo zděné skladiště s kanceláří umístěné naproti výpravny a vodárny.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kolejiště -
Zděné skladiště s kanceláří (vlevo) -
Vodárna -
Vestibul (2018)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Plánek stanice Vyškov na Moravě. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2015.
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. Dostupné online. ISBN 8090270670, ISBN 9788090270671. OCLC 53860685 S. 124.
- ↑ GRYCOVÁ, Alena. Konec skanzenu ve Vyškově. Oprava vlakového nádraží začala dřív. vyskovsky.denik.cz. 2017-10-24. Dostupné online [cit. 2019-11-08].
- ↑ Hezčí budovy s úředníky. Jihomoravská nádraží opraví za půl miliardy. iDNES.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2019-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. 198 s. Dostupné online. ISBN 9788085034660, ISBN 8085034662. OCLC 835386702 S. 46 a 80.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyškov na Moravě na Wikimedia Commons - Článek o modernizaci trati ve Vyškově (2019)
- Historie Moravsko-slezské severní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
