Haná (řeka)
| Haná | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 35,8 km |
| Plocha povodí | 608 km² |
| Průměrný průtok | 2 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-12-02-001 |
| Zdrojnice | |
| Malá Haná a Velká Haná 49°17′50,89″ s. š., 16°58′30,26″ v. d. okolo 260 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Moravy 49°19′37,14″ s. š., 17°21′51,33″ v. d. 190 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihomoravský kraj - Vyškov, Ivanovice na Hané, Olomoucký kraj - Němčice nad Hanou) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Haná je řeka protékající Jihomoravským, Olomouckým a Zlínským krajem v České republice. S délkou 54 km je v oblasti střední Moravy druhým nejdelším přítokem řeky Moravy po řece Bečvě.
Pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Název řeky Hané byl v minulosti bez jakýchkoliv jazykových dokladů odvozován od přídavného jména hajná, tedy řeka protékající háji. Germanista a literární vědec Ernst Schwarz ještě ve 30. letech 20. století odvozoval označení řeky od slovanských slov "ganu" či "goniti" (hon a honiti), ovšem nevylučoval již předslovanský původ tohoto hydronyma. V roce 1961 již Schwarz odvozoval název řeky od germánského výrazu gana ve významu bohatý, hojný. Václav Polák v roce 1942 spojoval označení Hané s předindoevropským slovem gana, kterému přikládal význam řečiště či bystřina a poukazoval na keltský původ tohoto slova. Předslovanský původ výrazu Haná pak připouštěl i jazykovědec Vladimír Šmilauer. Etymologie tohoto slova tak dosud není přesvědčivě uzavřena.[1]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Zdrojnicemi této řeky jsou říčky Malá Haná a Velká Haná, které pramení na Drahanské vrchovině. Jejich soutokem v obci Dědice (část Vyškova) vzniká tok řeky Hané. Do řeky Moravy se vlévá zprava u obce Hradiska na severozápadě Kroměříže.
přítoky[editovat | editovat zdroj]
- zleva – Marchanice, Hoštický náhon, Pustiměřský potok, Brodečka, Žlebůvka, Hraniční potok, Tvorovický potok, Rybniční potok
- zprava – Roštěnický potok, Topolanský potok, Lukovský potok, Pruský potok, Medlovický potok, Rumza, Švábenický potok, Tištinka, Mořický potok, Pavlůvka, Hlavnice, Vlčidolka
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Hlásný profil:[2]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Vyškov | 32,40 | 104,68 km² | 0,44 m³/s | 40,0 m³/s |
Mlýny[editovat | editovat zdroj]
- Fricův mlýn – Dědice, Vyškov
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ROUBIC, Antonín. Nejstarší zprávy o Hané. Studie Muzea Kroměřížska. 1993, roč. 1992-1993, s. 12–15.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Vyškov [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haná na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Haná ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Haná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vyškov – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ
