Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu

Karel II. z Lichtensteinu - Castelcornu
Karel II. hrabě z Lichtenstein-Castelcornu
Narození	8. dubna 1624 Kladsko,  Hrabství kladské
Úmrtí	23. září 1695 Olomouc,  Markrabství moravské

Karel II. hrabě z Lichtenstein-Castelcornu (8. dubna 1624, Kladsko – 23. září 1695, Olomouc) byl v letech 1664–1695 olomouckým biskupem.

Stručný životopis

Po studiích na jezuitském gymnáziu v Innsbrucku a právech na tamní univerzitě se stal kanovníkem salzburským (1637), olomouckým (1641) a pasovským (1653). Roku 1654 se stal děkanem salzburské kapituly, 12. března 1664 byl zvolen biskupem olomouckým. Znovu obnovil rekatolizační úsilí, zastavené za jeho předchůdců roku 1642. Již roku 1666 bylo jeho jménem vydáno „Monitorium sive instructio pro decanis ruralibus et parochis dioecesis Olomucensis“, která zaváděla pořádek v kléru. Znovu rozdělil diecézi na děkanáty, zavedl děkanské a farní matriky, vizitoval diecézi a nařídil slavení svátku Cyrila a Metoděje v celé diecézi. Zvláštní péči věnoval správě biskupských statků, zničených třicetiletou válkou. Obnovil zámek v Kroměříži, založil tamní Květnou zahradu, znovu dal vystavět biskupský palác v Olomouci, zámek na Mírově a dal postavit nové křídlo na Hukvaldech.

Pro své chabé zdraví od roku 1682 několikrát písemně žádal o požehnání kapucína Marka z Aviana a roku 1690 jmenoval svým koadjutorem (pomocným biskupem s právem nástupnictví) Františka Antonína Losensteina, který však zemřel ještě za jeho života, roku 1692. Roku 1694 proto byl i z politických důvodů jmenován koadjutorem lotrinský vévoda Karel, jemuž v té době bylo 14 let.

V roce 1670 založil v Těšíně jezuitskou kolej, ale založil také piaristické koleje v Kroměříži, Příboře a Staré Vodě, kde obnovil poutní chrám a vybavil jej paramenty. Zvětšil finanční dotace pro kapituly v Olomouci a Kroměříži.

Roku 1680 dal souhlas s vyšetřováním Kryštofa Aloise Lautnera, obžalovaného soudcem Bobligem z Edelstadtu z čarodějnictví.

Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.

Znak biskupa Karla II.

Jako biskup používal Karel II. rodového znaku hrabat z Liechetnstein-Kastelkornu, položeného jako srdeční štítek na znak olomouckého biskupství.

Znak biskupa Karla II. z Lichtenstein-Castelcornu v Olomouci. Spodní znak patří kanovníkovi Ferdinandu svobodnému pánu Schröffelovi ze Schröffenheimbu.

Další vyobrazení jeho znaku v Olomouci jsou – kromě znaku na ulici Wurmova 13 (viz obrázek) – dvě také přímo na portálech budovy olomouckého arcibiskupství a jedno na portálu na ulici Křížkovského 3.

Literatura

• Pavlíčková Radmila: Sídla olomouckých biskupů. Mecenáš a stavebník Karel z Lichtensteinu-Castelkorna 1664–1695. Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity Palackého 2002. ISBN 80-244-0358-7
• Snopek František, Olomoucký kníže biskup Karel z Lichtenštejna a ctihodný sluha boží Marek d' Aviano, ČKD, ročník 1917, číslo 7+8, s. 749-755.

Biskup olomoucký
Předchůdce: Karel I. Josef Habsburský	1664–1695 Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu	Nástupce: Karel III. Lotrinský

Moravský zemský hejtman
Předchůdce: Ferdinand z Ditrichštejna	1666-1667 Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu	Nástupce: Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna

Biskup vratislavský
Předchůdce: Fridrich Hesensko-Darmstadtský	1682–1683 Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu	Nástupce: František Ludvík Neuburský