Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel II. z Lichtensteinu - Castelcornu
Karel II. hrabě z Lichtenstein-Castelcornu
Karel II. hrabě z Lichtenstein-Castelcornu
Narození 8. dubna 1624
Kladsko, Hrabství kladské Hrabství kladské
Úmrtí 23. září 1695
Olomouc, Markrabství moravské Markrabství moravské
Některá data se získávají z datové položky.

Karel II. hrabě z Lichtenstein-Castelcornu (8. dubna 1624, Kladsko23. září 1695, Olomouc) byl v letech 16641695 olomouckým biskupem.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na jezuitském gymnáziu v Innsbrucku a právech na tamní univerzitě se stal kanovníkem salzburským (1637), olomouckým (1641) a pasovským (1653). Roku 1654 se stal děkanem salzburské kapituly, 12. března 1664 byl zvolen biskupem olomouckým. Znovu obnovil rekatolizační úsilí, zastavené za jeho předchůdců roku 1642. Již roku 1666 bylo jeho jménem vydáno „Monitorium sive instructio pro decanis ruralibus et parochis dioecesis Olomucensis“, která zaváděla pořádek v kléru. Znovu rozdělil diecézi na děkanáty, zavedl děkanské a farní matriky, vizitoval diecézi a nařídil slavení svátku Cyrila a Metoděje v celé diecézi. Zvláštní péči věnoval správě biskupských statků, zničených třicetiletou válkou. Obnovil zámek v Kroměříži, založil tamní Květnou zahradu, znovu dal vystavět biskupský palác v Olomouci, zámek na Mírově a dal postavit nové křídlo na Hukvaldech.

Pro své chabé zdraví od roku 1682 několikrát písemně žádal o požehnání kapucína Marka z Aviana[1] a roku 1690 jmenoval svým koadjutorem (pomocným biskupem s právem nástupnictví) Františka Antonína Losensteina, který však zemřel ještě za jeho života, roku 1692. Roku 1694 proto byl i z politických důvodů jmenován koadjutorem lotrinský vévoda Karel, jemuž v té době bylo 14 let.

V roce 1670 založil v Těšíně jezuitskou kolej, ale založil také piaristické koleje v Kroměříži, Příboře a Staré Vodě, kde obnovil poutní chrám a vybavil jej paramenty. Zvětšil finanční dotace pro kapituly v Olomouci a Kroměříži.

Roku 1680 dal souhlas s vyšetřováním Kryštofa Aloise Lautnera, obžalovaného soudcem Bobligem z Edelstadtu z čarodějnictví.

Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.

Znak biskupa Karla II.[editovat | editovat zdroj]

Jako biskup používal Karel II. rodového znaku hrabat z Liechetnstein-Kastelkornu, položeného jako srdeční štítek na znak olomouckého biskupství.

Znak biskupa Karla II. z Lichtenstein-Castelcornu v Olomouci. Spodní znak patří kanovníkovi Ferdinandu svobodnému pánu Schröffelovi ze Schröffenheimbu.

Další vyobrazení jeho znaku v Olomouci jsou – kromě znaku na ulici Wurmova 13 (viz obrázek) – dvě také přímo na portálech budovy olomouckého arcibiskupství a jedno na portálu na ulici Křížkovského 3.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Snopek František, Olomoucký kníže biskup Karel z Lichtenštejna a ctihodný sluha boží Marek d' Aviano, ČKD, ročník 1917, číslo 7+8, s. 749-755.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Biskup olomoucký
Předchůdce:
Karel I. Josef Habsburský
16641695
Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nástupce:
Karel III. Lotrinský
Moravský zemský hejtman
Předchůdce:
Ferdinand z Ditrichštejna
1666-1667
Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nástupce:
Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna
Biskup vratislavský
Předchůdce:
Fridrich Hesensko-Darmstadtský
16821683
Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nástupce:
František Ludvík Neuburský