Rychtářov (Vyškov)
Souřadnice: 49°19′41″ s. š., 16°55′5″ v. d.
| Rychtářov | |
|---|---|
 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Rychtářov | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Vyškov |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′41″ s. š., 16°55′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 576 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rychtářov (18,88 km²) |
| Nadmořská výška | 401 m n. m. |
| PSČ | 68309 nebo 68201 |
| Počet domů | 192 (2011)[2] |
.png) | |
  Rychtářov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 144428 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rychtářov (německy Richtersdorf) je někdejší samostatná horská obec, dnes část města Vyškova, ležící na jižním svahu Drahanské vrchoviny při silnici z Vyškova do Sloupu. Od Vyškova je vzdálená 10 km, leží v nadmořské výšce 401 m n. m.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno vesnice zřejmě bylo odvozeno od osobního jména Rychtář a znamenalo "Rychtářův majetek". Protože však první písemný doklad z roku 1381 zní Rechtářov a v několika zápisech ze 16. století je podoba Dehtářov, není vyloučeno, že základem jména vsi bylo obecné dehtář - "výrobce dehtu".[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rychtářov je poprvé zmiňován v roce 1381 na listině věna manželky Petra ze Šternberka Anny. Je zde uveden jako jedna ze vsí pod názvem „Rechtarow“.[4]
- 1533 Rychtářov vlastnil Dobeš Rosický z Boskovic
- 1537 Dobeš Rosický z Boskovic prodal Rychtářov s pustým hradem Janovi z Pernštejna
- 1764 původní název zněl Dehtářov a osada náležela k panství vyškovskému
- 1772 zákup gruntů a zápis do gruntovních knih
- 1856 založen nový hřbitov místo původního u kostela
- 1883 zřízen poštovní úřad
- 1884 založen sbor dobrovolných hasičů
- 1892 postavena nová obecní škola
- 1902 postaven obecní hostinec
- 1911 ve vsi zřídil pilu zednický mistr František Sedláček
- 1913 byla ve vsi zavedena elektřina
- 1919 zde byla zřízena strojní parketárna a stolárna
- 1920 založena veřejná obecní knihovna
- 1922 postaven památník padlých u hřbitova
- 1941 je obec vystěhována okupanty a znovu osídlena v roce 1945
Z kroniky původní obce[editovat | editovat zdroj]
- 1855 cholera, 48 obětí
- 1894 velký požár shořelo 28 stavení
- 1914–1918 v první světové válce 35 padlých
Spolky[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Místní část Rychtářov | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | celá obec | 573 | 672 | 677 | 742 | 723 | 738 | 691 | 757 | 475 | 582 | 528 | 568 | 561 | 570 | 538 |
| Počet domů | celá obec | - | 80 | 87 | 98 | 103 | 113 | 114 | 135 | 148 | 136 | 134 | 139 | 168 | 172 | 192 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie postaven v roce 1783 na místě původního kamenného kostelíku. Stavitelem kostela byl mistr Malenovský ze Slavkova.
- Boží muka z 19. století
- Zbytky hradiska „Na valech“, asi 1,5 km SV od obce
- Zřícenina hradu Hrádek (Stagnov) se zaniklou obcí Hrádek - asi 1,5 km západně od obce
- Zřícenina hradu Kuchlov asi 2,5 km západně od obce
- Lovecký zámeček Troyerstein vystavěn v rozmezí let 1745–1758, založený olomouckým biskupem Ferdinandem Juliem Troyerem z Troyersteina. Cenný vstupní portál zdobený erbem z roku 1755.
- Rodný dům orientalisty Aloise Musila s pamětní deskou.
- Vila Musa, postavená orientalistou Aloisem Musilem roku 1909 nákladem 40 000 korun.
- Pomník věnovaný památce padlých z obou světových válek na návsi před kostelem.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Blízký vojenský prostor Vyškov-Dědice
- Nedaleko Opatovická přehrada - nádrž pitné vody pro Vyškov a okolí
- V okolí obce několik vojenských bunkrů, které zde zůstaly po druhé světové válce
- Památník, označující geometrický střed bývalé ČSSR (nepřístupno - vojenský prostor)
- V Rychtářově se narodil katolický kněz, spisovatel a cestovatel Alois Musil.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 404, 405.
- ↑ Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vladimír Nekuda: Vlastivěda Moravská Vyškovsko, odd. Mor. musea v Brně, Brno 1965, 494 s. Sys. čís. 000489567
- FRANTIŠEK, Sochor. Paměti obce Rychtářova. Vyškov: František Obzina, 1938. S. 275.
- Pavel Martinásek: Paměti obce Rychtářova – dokument o vystěhování a znovuosídlení obce, 1970
- 80 let muzejní práce na Vyškovsku – 1893-1973, Knihovna Rychtářov
- Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychtářov na Wikimedia Commons - Rychtářov na webu města Vyškova
- Neoficiální stránky vsi
|
Podomí, Krásensko, Kulířov | Vojenský újezd Březina, Studnice | Podivice |
|
| Ruprechtov | 
|
Radslavice, Zelená Hora | ||
 Rychtářov 
| ||||
| ||||
| Bukovinka | Ježkovice | Hamiltony, Lhota |
| Město Vyškov | |
|---|---|
|
k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov | |
