Ondřej Zelinka
| Ondřej Zelinka | |
 Ondřej Zelinka |
|
| Narození | 23. února 1802 Vyškov |
|---|---|
| Úmrtí | 21. listopadu 1868 Vídeň (Rakousko) |
Ondřej Zelinka (23. února 1802 – 21. listopadu 1868) byl doktor práv a politik, který roku 1861 nastoupil úřad starosty města Vídeň. V této funkci setrval 7 let do své smrti roku 1868.[1]
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se ve Vyškově otci Vrchnímu Ondřeji Zelinkovi jako třetí nejmladší syn ze sedmi dětí. Když mu bylo 8 let umřel mu otec a on finančně zajištěný odešel do Brna k příbuzným. V Brně studoval gymnázium a zde dokončil i studia filosofická. Roku 1821 odešel na vídeňskou univerzitu kde absolvoval 4 roky studia práv. Roku 1829 vstoupil do advokátní praxe už jako doktor práv. Zde se jako koncipient seznámil s tehdejším prezidentem nejvyššího soudního dvora hrabětem Ludvíkem Taaffem. Na upozornění hraběte se stává justiciářem několika panství u Vídně. Při choleře ve Vídni roku 1831 se stal zdravotním komisařem. Rok na to je jmenován advokátem a zakrátko notářem. Roku 1843 se stal ředitelem Severní dráhy. V roce 1848 vstoupil do politiky jako člen městské rady. Nato se roku 1851 stal místostarostou a poté starostou města Vídeň. Ač nebyl ze začátku moc oblíbený, získal uznání vysoké byrokracie. Roku 1864 vážně onemocněl. Zemřel 21. listopadu 1868.
Zajímavost [editovat]
- celý svůj starostovský plat 12 500 zlatých věnoval úplně dobročinným účelům
Pomník [editovat]
- Vděčná Vídeň mu v roce 1877 postavila pomník v městském parku, který vytvořil Fr. Pönninger
