Vyškov (zámek)

Vyškov
	Pohled na zámek ve směru do města
Poloha
Adresa	Vyškov-Město, Česko
Ulice	náměstí Čsl. armády
Souřadnice	49°16′35,04″ s. š., 16°59′49,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11064/7-3901 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyškovský zámek je původně gotický hrad ve Vyškově přestavěný na renesanční zámek olomouckých biskupů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Impulsem ke vzniku hradu bylo pravděpodobně zničení biskupského hradu Melice po roce 1423 husity a roku 1449 se již ve Vyškově připomíná nová tvrz.

Při obsazení města vojskem krále Jiřího byl hrad poškozen a následně po roce 1470 obnoven olomouckým biskupem Protasiem Černohorským z Boskovic. Z této doby pochází tři erbovní desky na věži zámku. Další stavební úpravy zadal biskup Stanislav I. Thurzo.

Do dnešní podoby byl zámek přebudován za biskupa Karla II. z Liechtenštejna-Kastelkornu dle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally. Přestavba probíhala ve dvou etapách, dvoupatrový trakt zámku byl upravován v letech 1665 až 1675, nový trakt vznikl v letech 1680 až 1682. V zámku tehdy byla obrazárna a divadelní sál. Slavné období ukončil požár v roce 1753.

V roce 1774 zde byla vojenská nemocnice. V roce 1928 byl zámek prodán zemi Moravskoslezské a bla zde zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce 1948 byla v zadní budově otevřena obrazárna a od roku 1954 tu jsou muzejní expozice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zámek před požárem 1915
Zámek 2007
Hlavní budova zámku pohledem z Nádražní ulice
Nádvoří zámku
Barokní lodžie v zámecké zahradě
Vstup do zámecké zahrady

Literatura[editovat | editovat zdroj]

NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s.
Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyškov na Wikimedia Commons