František Xaver Škorpík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Msgr. Dr. František Xaver Škorpík (16. října 1813, Zhoř u Jihlavy - 12. leden 1890, Brno) byl moravský vlastenec a kněz.

Narodil se jako syn učitele. Navštěvoval německou školu v Jihlavě. Po gymnáziu nastoupil v Brně na studium bohosloví, kde jej učil mimo jiné František Sušil.

Zpočátku byl kaplanem v Jaroměřicích, poté byl povolán zpět do Brna k františkánům. Z gymnazia uměl německy, latinsky a italsky, nyní se naučil angličtinu a francouzštinu. Díky znalosti jazyků se stal žádaným překladatelem brněnských obchodníků, které navštěvovali jejich zahraniční kolegové. V roce 1847 byl povolán na faru v Bohdalicích, kde také učil děti rodiny Mannerů cizí jazyky. V roce 1859 byl poslán na faru do vedlejšího Kučerova. Posléze byl jmenován děkanem okresu bučovského a nakonec okresním školním inspektorem.

  • Roku 1846 vydal knihu Mluvnictví a zjevení, pojednávající o poměru vědy a víry.
  • V roce 1854 vydal další knihu Missie tichomořské

V lednu roku 1890 se silně nachladil. Byl převezen do nemocnice u sv. Anny, kde za týden zemřel na zánět ledvin, pohřben je na kučerovském hřbitově.

Použitá literatura [editovat]

  • MAŇHALOVÁ, Dagmar. Z dějin Bohdalic - 666. let od první písemné zmínky o obci. [s.l.] : OÚ Bohdalice, 2003.