Kadence (hudba)
Kadence v hudební harmonii znamená určitou posloupnost akordů základní tóniny, kterou se zakončuje hudební myšlenka nebo celá skladba. Ve významu vystupňování může také označovat melodický, intonační nebo rytmický spád, používá se i pro označení krátkých virtuózních částí v koncertech nebo áriích.
Nejjednodušší kadencí je postup S-D-T (subdominanta-dominanta-tónika). Z tónů těchto tří základních akordů lze složit celou diatonickou stupnici. Doprovody jednoduchých písní bývají často tvořeny pouze těmito třemi akordy.
Obsah |
Koncert [editovat]
U koncertů pro sólové nástroje s orchestrem znamená kadence také sólovou vložku, která se vkládá do poslední věty. Její začátek bývá vyznačen harmonickou kadencí a vložka jí také končí. Původně byla ve skladbě pouze vyznačena a dávala tak interpretovi příležitost, aby volnou improvizací předvedl svoji virtuozitu. Od doby Mozartovy se autorovy kadence zapisují a u Beethovenových koncertů jsou součástí partitury.[1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Kadence.
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Kadence. Sv. 13, str. 731
- L. Vrkočová, Slovníček základních hudebních pojmů. Praha 2005. Str. 81