Černá věž (České Budějovice)
Černá věž je známá stavba ze 16. století v centru Českých Budějovic vedle katedrály sv. Mikuláše. Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí, která je v sezóně zpřístupněna veřejnosti a poskytuje výhled především na centrum města.
Rozhodnutí o stavbě věže, která měla sloužit jako strážná a hlásná věž, zvonice a v neposlední řadě jako symbol bohatství města, padlo v roce 1547 a ihned byly zahájeny přípravné práce. Vzhledem k nepříznivým hydrologickým poměrům v podloží musela být půda před položením základů zpevněna dubovými piloty. Vlastní stavba proběhla v letech 1549-1577. Do roku 1565 ji vedl italský stavitel Hans Spatz, poté Vincenc Vogarelli. V roce 1606 byly na věž dodatečně přidány věžní hodiny. Věž prodělala několik větších i menších rekonstrukcí a oprav, poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982-1985. V roce 1993 byl u Černé věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka.
Věž má čtvercový půdorys o délce strany 11,6 m a je vysoká 71,9 m. Stěny jsou u základů silnější (3,1 metru), se vzrůstající výškou se zužují (ve výši ochozu jsou mají už mírně pod dva metry). Její interiér je rozčleněn na 9 podlaží, přičemž v 6. a 7. podlaží a v báni věže je umístěno celkem 6 zvonů (jednu dobu jich bylo dokonce 7). Největší z nich je Bumerin (3,5 t, průměr 182 cm a výška 147 cm), který byl roku 1723 odlit ze stejnojmenného zvonu původně visícího v kostele sv. Mikuláše (asi 4,5 t, odlit 1507). Nejmladší je Budvar z roku 1995 (1,1 t). Další zvony se jmenují Marta (1,7 t), Octava, Maria a Stříbrný zvon' (z roku 1630). V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Do výšky pátého patra byla vystavěna v gotickém slohu, od šestého patra po báň pak převládá sloh renesanční.
[editovat] Pověsti
Zvon Bumerin původně patřil městu Rudolfovu, avšak při sporu místních horníků s Budějovicemi byl Rudolfovu zabaven místní kostel. Rozhořčení horníci chtěli zachránit alespoň svůj zvon, a tak ho zakopali do země. Později však už to místo nedokázali najít a zvon byl ztracen. O mnoho let později byl zvon vyhrabán zaběhlým vepřem na Sviní louce u obce Lišov. Pasáček vepřů zvon vykopal a daroval jej svému městu. Avšak pro lišovskou věž byl příliš těžký, a tak jej radní prodali Budějovicím. Ti museli vysázet dukáty po celé cestě z Budějovic až do Lišova. Lišovští si za to koupili tři malé zvony a ještě jim zbylo. Protože byl zvon tak drahý, při zvonění z něj prý létají zlaťáky. Spatřit je však může jen člověk zdaleka, neboť symbolizují bohatství města.
O umíráčku se vypravuje, že věžnému se nechtělo stoupat do vyšších pater věže pokaždé, když bylo třeba zvonit zemřelému. Proto si ke zvonové hlavě přivázal dlouhý řemen, který dosahoval až k jeho bytu na věži. Aby měl zvonění snazší, prý mu přitom pomáhá kostlivec, který na zvonu sedí. Kostlivce však mohou spatřit pouze děti, přesto není radno hledět na rozhoupaný umíráček.
[editovat] Externí odkazy
- Informace na hrady.cz, s otevírací dobou
- Základní informace a fotografie
[editovat] Literatura
- Encyklopedie Českých Budějovic
- KOVÁŘ, Daniel, KOBLASA, Pavel. Kniha o Černé věži. České Budějovice: JELMO, 1997.
