Klínovitá bašta
| Klínovitá bašta | |
|---|---|
 pravděpodobně před rokem 1901 | |
| Účel stavby | |
obranný | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století[1] |
| Zánik | 1902[1] |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Zátkovo nábřeží, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′29,64″ s. š., 14°28′17,76″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klínovitá bašta je zaniklá gotická bašta, menší věž specifického půdorysu, v Českých Budějovicích. Stála v parkánu mezi Zátkovým nábřežím a Českou ulicí.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Vybíhala z hlavní hradební zdi v místě současného gymnázia v České ulici 64. Oproti většině ostatních bašt hlavní hradební zdi, jejichž vybíhající část měla kruhový půdorys, byl půdorys Klínovité bašty směrem k Slepému rameni zahrocený v břit.[2] Historik Juraj Thoma ho dává do možné souvislosti se stavební činností dominikánů ve 2. polovině 13. století.[2] Vrchol věže uzavírala špičatá střecha krytá prejzy.[3]
Odstranění a jeho kritika[editovat | editovat zdroj]
Klínovitá bašta byla společně s částí okolních hradeb zbořena v roce 1902. Tento krok vycházel z nechvalně známého Hackova regulačního plánu města vypracovaného roku 1889 a radnicí schváleného 1895.[1][4] O záměru informoval budějovický list Budivoj:
| „ | Při stavební komisi ve středu dne 16. července 1902 protestoval c. k. konservator p. prof. Braniš proti zboření staré památky upomínající na někdejší opevnění města a nahražení jí moderní budovou. Slavná komise však přes tento protest přešla k dennímu pořádku s tím odůvodněním, že tento zbytek ze starých dob města je bezcenným. Pro tento názor zvedl ruku i zástupce obce p. Hansen. Ovšem jde tu o moderní stavbu německého ústavu a tu přec každá námitka, i za cenu výtky vandalismu, předem musí býti utlučena. | “ |
| — Budivoj, 18. července 1902[5] | ||
Proti odstranění památek byl pouze Josef Braniš, odstranění schválil i německý purkmistr Josef Taschek.[6] Když se po letech Taschekův postoj k bourání gotických památek změnil, vytkl Branišovi, že proti bourání neprotestoval důrazněji.[6] V místě hradeb a bašty byla postavena budova německého gymnázia, dnešní gymnázium Česká.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kolem roku 1890, foto Ferdinand Künzl -
Před rokem 1901, foto Johann Rundensteiner -
Bourání v roce 1902, foto asi Johann Rundensteiner -
Postupující bourání v roce 1902, foto asi Johann Rundensteiner
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c SCHINKO, Jan. Boření hradeb nazval už tehdejší tisk vandalismem. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2009-08-23 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online.
- ↑ a b THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - opevnění města [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Budějovická bestia triumphans. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 12. květen 1903, roč. XXXIX, čís. 39, s. 2.
- ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Solnice v České. Budějcká drbna [online]. 2017-04-06 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Budivoj. Ku stavbě zdejšího německého gymnasia. Budivoj. České Budějovice: 18. červenec 1902, s. 2.
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Na začátku 20. století se začaly v Budějcích bourat hradby. Byly prý bezcenné. Budějcká drbna [online]. 2016-04-07 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klínovitá bašta na Wikimedia Commons
