Prejz
Prejz je označení pro pálenou střešní krytinu skládající se ze dvou dílů – ploššího spodního háku (korýtka) a více vyklenuté vrchní prejzy (kůrky) - obojí válcovitého resp. mírně kuželovitého tvaru. Korýtka se zachycují zubem na střešní lištu, kůrky se přes ně kladou na maltu.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
Prejzová krytina navazuje na starověké římské tegulae, které však místo korýtek měly podstatně širší ploché díly se zvednutými okraji, přes něž se kladly vrchní prejzy. Ve střední Evropě se prejzy užívaly už od středověku jako zcela dominantní typ nespalitelné střešní krytiny. V průběhu 18. století byla postupně nahrazena plochými taškami, tzv. bobrovkami. Dodnes se s ní potkáváme v historických centrech měst, jako jsou Praha, Český Krumlov, Tábor či Olomouc a na sakrálních a památkových stavbách.
Galerie [editovat]
-
Prejzová krytina na výklenkové kapli v obci Osice
-
Prejzová střešní krytina na románské rotundě v Holubicích u Prahy
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Prejz.
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Prejz. Sv. 20, str. 621