Jiří Novotný (architekt)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Novotný
Narození 29. dubna 1911
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. prosince 2000 (ve věku 89 let)
Praha
Česká republikaČesko Česká republika
Povolání urbanista, architekt
Vzdělání České vysoké učení technické v Praze
Hnutí funkcionalismus
Významná díla

scénografie pro divadlo D34
Směrný územní plán hlavního města Prahy 1964 a 1976
urbanistický koncept sídliště Invalidovna
urbanistický koncept sídliště Prosek

urbanistický koncept sídliště Ďáblice
Ovlivněný Le Corbusier, Karel Teige
Příbuzenstvo
otec Otakar Novotný
tchán Otto Gutfreund
manželka Alena Gutfreundová-Novotná
syn Tomáš Novotný (architekt)

Jiří Novotný (29. dubna 1911 Praha24. prosince 2000 tamtéž) byl český architekt a urbanista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Masarykovo reálné gymnázium v Křemencově ulici, kde maturoval v roce 1930. Absolvoval prázdninové cesty po Francii (1925) a Švýcarsku (1930). V mládí byl ovlivněn rodinnou atmosférou a společností rodičových přátel (Otto Gutfreund, Emil Filla, Ladislav Machoň, Karel Dvořák, Leopolda Dostalová). Po maturitě nastoupil na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Poslední ročník studoval u prof. Antonína Mendla. V roce 1935 složil státní zkoušku. Poté vykonal vojenskou službu.

Ještě během studia v letech 1933–1935 pracoval spolu s Miroslavem Kouřilem a Josefem Rabanem jako scénograf a výtvarník v divadle D34-36 E. F. Buriana. Vytvořil zde scény k celkem dvanácti představením. Ve třicátých letech byl členem Levé fronty a přátelil se s dalšími levicovými architekty (skupina PASKarel Janů, Jiří Štursa, Jiří Voženílek).

V roce 1937 prošel stavební praxí v Praze a ve Vyšných Hágách. V letech 1939–1940 působil v Plánovací komisi pro hlavní město Prahu.

V roce 1941 se oženil s Alenou Gutfreundovou. Protože se jednalo o tzv. smíšené manželství, byl propuštěn z Plánovací komise a založil vlastní ateliér. V roce 1943 byl přijat do Spolku výtvarných umělců Mánes. Pro ilegální činnost byl vyšetřován gestapem. Účastnil se Pražského povstání.

V roce 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa. V roce 1949 přešel se svým ateliérem do podniku Stavoprojekt. V roce 1951 pak přešel do nově vzniklé Kanceláře pro územní plán Prahy, kde pracoval jako vedoucí architekt kanceláře pro územní plán Prahy (KÚP) a jako hlavní projektant Směrného územního plánu Prahy.

Byl členem vedení Svazu architektů a v letech 1953–1959 též delegátem svazu v Mezinárodní unii architektů (UIA); zúčastnil se kongresů v Lisabonu (1953 a 1959) Haagu (1955), Varšavě a ve Vídni (1956), Berlíně (1957), Paříži (1957, 1965), Moskvě (1957 a 1958), Stockholm a Göteborg (1960). Rovněž spolupracoval s otcem, Otakarem Novotným na soutěžním návrhu na dostavbu okolí Národního divadla. Dále byl členem řady komisí a porot architektonických soutěží.

V letech 1961–1970 byl náměstkem hlavního architekta města Prahy. V roce 1967 se významně podílel na přípravě a průběhu IX. kongresu UIA v Praze. V roce 1970 byl jako signatář prohlášení Dva tisíce slov vyloučen z KSČ a zbaven funkcí, nadále pracoval v ÚHA jako řadový projektant. V letech 1977–1981 pak pro ÚHA pracoval jako externí spolupracovník. Byl kandidátem profesury na stavební fakultě ČVUT a později na Škole architektury AVU. Z obou kandidatur z kádrových důvodů sešlo. V této době provedl příležitostné drobné zakázky, většinou pro přátele.

Po Sametové revoluci byl členem výboru Občanského fóra Architektů. Angažoval se v obnoveném Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1990–1995 byl předsedou spolku a pak čestným starostou.[1]

Členství ve spolcích a organizacích[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kompletní seznam děl je uveden v článku Seznam děl Jiřího Novotného

Urbanismus[editovat | editovat zdroj]

  • Směrný územní plán z roku (první verze 1951, druhá verze 1955)
  • Směrný územní plán hlavního města Prahy z roku 1964
  • Směrný územní plán hlavního města Prahy z roku 1976 (dokončen po nedobrovolném odchodu)
  • 1960 sídliště Invalidovna, urbanistický koncept, s kolektivem
  • 1962 sídliště Prosek, urbanistický koncept, s kolektivevm
  • 1963 sídliště Ďáblice, urbanistický koncept, s kolektivem

Nerealizované projekty[editovat | editovat zdroj]

Scénografie[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Miroslavem Kouřilem a Josefem Rabanem vypracoval pro divadlo D 34 (až D 36), které vedl Emil František Burian, dvanáct scénografií:

Pro uvedená představení vypracovali též typografické plakáty.

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Nové bydlení v Praze, Praha : Orbis, 1964
  • Prahou posedlý, Praha : Karolinum, 2002, ISBN 80-246-0407-8 k vydání připravili Michal Novotný a Tomáš Novotný

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Novotný: Vlastní životopis, rukopis, 1987, aktualizováno autorem 1996, archiv rodiny
  • ŠETLÍK, Jiří. Architekt, podle jehož konceptu se bude Praha rozvíjet ještě řadu let.. Lidové noviny. 2. 5. 2001. ISSN 1213-1385.  
  • PROCHÁZKA, Vítězslav. Jiří Novotný 80 let. Architekt. duben 1980.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
činnost spolku přerušena
19901995
Jiří Novotný (architekt)
Nástupce:
Jiří Seifert