Luděk Marold

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luděk Marold
Luděk Marold (kreslil Josef Mukařovský, 1892)
Luděk Marold (kreslil Josef Mukařovský, 1892)
Narození 7. srpna 1865
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. prosince 1898 (ve věku 33 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř
Některá data se získávají z datové položky.

Luděk Alois Marold (7. srpna 1865 Praha-Malá Strana1. prosince 1898 Královské Vinohrady) byl českým malířemilustrátorem, který vytvořil panorama Bitva u Lipan.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako nemanželské dítě dostal příjmení po matce Aloisii (jako otec je v matrice uveden nadporučík Anton Kwetkovitz) a po ní dostal také druhé křestní jméno - Luděk Alois; křtěn byl u Sv. Mikuláše na Malé Straně. Luděk Marold záhy osiřel, protože otec mu umřel v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka o šest let později. Již v 16 letech byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde však vydržel pouhý rok. Jeho dalším studijním městem byl Mnichov. Setkal se zde s mnohými Čechy (Alfons Mucha a další) a zaznamenával první úspěchy s kresbami zachycujícími výstižně skutečnost. Kromě publikování v českých (Světozor) i německých časopisech se v 21 letech pokusil o ilustraci románu Pan markýz od Serváce Hellera.

V roce 1887 se Marold vrátil do Prahy, kde pracoval v ateliéru Maxe Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes, kterému předsedal Mikoláš Aleš. O rok později zaujal svým pozorovacím talentem, který využil v několika obrazech (olejomalba Z vaječného trhu) a v roce 1889 odjel do Paříže. Zde brzy přišel díky své nestálosti o státní stipendium a spřátelil se s Vojtěchem Hynaisem. Rychle se uchytil díky svým ilustracím cizojazyčné a české literatury (Erbenův Vodník). Na mezinárodní výstavě v Mnichově byl v roce 1892 za ilustrace oceněn i zlatou medailí. Ani v Paříži však nezapomínal Marold na obrazy, v nichž tentokrát zobrazoval momentky z francouzského prostředí. Přiblížil se dekorativnímu stylu secese, aniž by se stával pouze popisným. Začal dostávat i nabídky na tvorbu plakátů.

Od 30. listopadu 1895 byl řádným členem České akademie věd a umění, v roce 1898 dostal medaili za své akvarely, které zakoupila pruská vláda. V té době se již opět nacházel v Praze, kde vytvořil plakát Náš dům v asanaci pro zpěvohru. Výstavu architektury a inženýrství pak v roce 1898 ozdobilo jeho panorama Bitva u Lipan, které je vůbec největší obraz v Česku. Ve stejném roce ale umřel, aniž by se dočkal v Čechách souborné výstavy svých prací. Ta se uskutečnila až v roce 1899.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LUDĚK, Marold. Průvodce panoramou „Bitva u Lipan“. Praha : Topič, 1898. Stručný popis bitvy u Lipan, okolnosti vzniku Maroldova panoramatu (včetně hromadného portrétu všech zúčastněných výtvarníků) a 8 stran zobrazujících jednotlivé výseky z díla se 40 popisky.. Dostupné online.  
  • Maroldovo panorama Bitva u Lipan : Propagační spisek pro informaci dárců. Praha : Výbor pro postavení Maroldova panoramatu, 1932. Drobná publikace seznamuje s historií vzniku obrazu a stavby budovy, v níž je panoráma umístěno. Text doplňuje fotografie železné kostry budovy a reprodukce obrazu. Součástí publikace je i krátký příspěvek Alfonse Muchy, v němž malíř vzpomíná na Luďka Marolda z doby svých studentských let.. Dostupné online.  
  • MUCHA, Jiří. Alfons Mucha. Praha: Mladá fronta, 1982, str. 51, 68, 88–9, 116–7, 126, 199, 267, 283
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha : Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 196.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu