Uhelný trh
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled na náměstí ze severní strany | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Staré Město | ||
| Poloha | 50°5′2,04″ s. š., 14°25′13,08″ v. d. | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 475696 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Uhelný trh je náměstí trojúhelníkového tvaru v Praze na Starém Městě, severozápadně od Můstku, severně od Jungmannova náměstí a východně od Betlémského náměstí.
Historický místopis[editovat | editovat zdroj]
Název pochází z poloviny 14. století, kdy se sem přesunul z nedalekého Kozího plácku prodej dřevěného uhlí. Náměstí se proto také někdy označovalo jako „Nový trh uhelný". Uhlí se sem zčásti přiváželo z venkova, část se pálila ve zdejší uhlířské huti. Kupovalo se jednak do domácností, jednak je potřebovali řemeslníci (kováři, zvonaři, zámečníci aj.). Teprve v první polovině 19. století prodej dřevěného uhlí klesal, protože bylo postupně nahrazováno uhlím kamenným. V sousedství huti na náměstí stávala (až do 19. století, kdy byla zbourána) kovárna.[1]
Na Uhelném trhu se následně prodávaly hlavně řezané květiny a také pohřební věnce. Podobně jako na Ovocném trhu, i zde se rozložily četné pouliční vývařovny. Až do 1. světové války se prodávala za jednotnou cenu dvou krejcarů -„za dva na dlaň“ - např. sběračka horkých brambor, nudlí, hrnek polévky anebo velká kobliha.[2]
Jediným zachovaným z celé řady starobylých domů s podloubím, které lemovaly západní stranu náměstí je dům U tří stupňů (č. p. 424) původně kavárna. Ostatní byly zbourány. Na jejich místě byl postaven činžovní dům U Šturmů (na rohu Skořepky) a v roce 1883 budova školy. Kavárnu, zvanou U sester kafíčkových, navštěvovaly na přelomu 19. a 20. stol. hlavně zelinářky a trhovkyně. Nabízela kávu za 8 krejcarů čili 16 haléřů v době, kdy např. známka na pohlednici stála 5 haléřů. Šlo o bílou kávu a dle ceny půllitrový „kafáč“. Vedle kavárny byl krám s obnošeným šatstvem, na náměstí s trhem neměl nouzi o zákazníky.[3]
Na místě kovárny byla koncem 30. let 19. století postavena čtvercová kašna. Ta byla zbořena v roce 1894. Na její místo byla v roce 1951 přenesena klasicistní Wimmerova kašna,[4] která již předtím vystřídala v Praze několik stanovišť. Její hlavní sousoší (interpretované nejčastěji jako alegorie Vinařství a Zemědělství) bylo v roce 1974 vážně poškozeno vandaly. Ze slepených částí byla vytvořena kopie, která byla na kašnu znovu nainstalována v roce 1979 (originál je umístěn v lapidáriu). V roce 1989 byla z důvodu výstavby kolektoru odstraněna a na své místo se vrátila v roce 1998.[5] 19. března 2011 skupina opilých mladíků (mj. také syn bývalého primátora Pavla Béma) sousoší opět poškodila.[6]
Od roku 1888 zde jsou na náměstí veřejné toalety, které patřily k síti toalet provozovaných v letech 1890–1937 Marií Procházkovou.[7] V roce 1925 byla dřevěná bouda přenesená do Michle nahrazena dnešními podzemními toaletami.[8]
Osvětlení na náměstí je replikou původních lamp z roku 1867.[9]
Budova základní školy na Uhelném trhu je zkušebním prostorem Pěveckého sdružení pražských učitelek.
15. března 1939 školní budovu obsadili členové Národní obce fašistické (NOF), svolávali sem své příznivce a mínili paralelně s německými okupanty obsazovat významné veřejné státní budovy v centru Prahy. V pozadí stál Radola Gajda. Proti akci na Uhelném trhu se postavily německé úřady a po rozkazu gen. Johannese Blaskowitze, vrchního velitele německých vojsk v Čechách, byla akce po třech dnech rozpuštěna.[10]
Uhelný trh je také spojen s filmovými místy. V restauraci U Dvou koček se natáčely záběry s Josefem Abrhámem do filmové komedie Vrchní, prchni.[11] Před budovou základní školy se natáčel 15. díl (Kvadratura ženy) seriálu 30 případů majora Zemana.[12]
Budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]
- Dům U Cibulků
- Palác Platýz
- Dům U Dvou koček
- Dům U Tří stupňů
- Základní škola Brána jazyků s rozšířenou výukou matematiky
- Dům U Tří zlatých lvů – s pamětní deskou na pobyt W. A. Mozarta roku 1787
- Wimmerova kašna
- Veřejné toalety – s původní venkovní úpravou z roku 1925
Uhelný trh v dílech malířů, fotografů a spisovatelů[editovat | editovat zdroj]
- Jan Bedřich Plaček (1890-1980), nedatovaný malířův obraz Uhelný trh. Dnes ve sbírkách Galerie hlavního města Prahy (GHMP).[13]
- Tavík František Šimon (1877-1942), malířův obraz Uhelný trh (Perlová ulice) (1908).[14]
- Antonín Slavíček (1870-1910), malířův obraz Uhelný trh (1908). Dnes ve Sbírkách Pražského hradu.[15]
.jpg)
- Zdenka Braunerová (1858-1934), malířčin obraz Uhelný trh (asi 1897).[16]
- Jan Bedřich Minařík (1862-1937), malířův obraz Uhelný trh (1916).[17]
.jpg)
- Jaroslav Kysela (1913-2003), fotograf snímku Jitro na Uhelném trhu v Praze (z cyklu Pražské ráno) (1942). Dnes ve sbírkách Moravské galerie v Brně[18]
- Karolína Světlá (1830-1899), spisovatelka popisovala staropražské centrum ve svých povídkách.[19]
Fotogalerie (minulost)[editovat | editovat zdroj]
-
Uhelný trh, 1865 -
Uhelný trh, dům U Tří stupňů (nedatováno) -
Uhelný trh, z časopisu Světozor, roč. 6, č. 34, 1. 6. 1906 -
Uhelný trh, tržiště na náměstí (asi počátek 20. stol.)
.jpg)
.jpg)
Fotogalerie (současnost)[editovat | editovat zdroj]
-
Jih Uhelného trhu -
Uhelný trh, veřejné záchodky, ženy -
Uhelný trh pohledem od Michalské ulice -
Dům U Tří per (U Vlčího hrdla), č. p. 9 -
Podloubí domu U Trnků (U Dvou koček, Malý Platýz), č. p. 10 -
Dům U Trnků (U Dvou koček, Malý Platýz), č. p. 10 -
Severozápadní část náměstí po "asanaci" v 19. stol. s částečně zachovaným podloubím, dům U Tří stupňů (U Tří schůdků), č. p. 3 -
Školní budova, původně 2 vstupy do 2 budov (vstup do dívčí a vstup do chlapecké školy)
_Uheln%C3%A1_trh_9.jpg)
_(Star%C3%A9_M%C4%9Bsto)_Uheln%C3%BD_trh_10.jpg)
_(Star%C3%A9_M%C4%9Bsto)_Uheln%C3%BD_trh_10_(3).jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archeologický výzkum na Uhelném trhu na Starém městě pražském na archeopraha.cz, PDF, 21 stran[nedostupný zdroj]
- ↑ Praha na starých pohlednicích. Okolí Rytířské ulice, cit. 12. 8. 2019
- ↑ Tamtéž, cit. 12. 8. 2019
- ↑ Pražské kašna a fontány - Wimmerova kašna. www.prazskekasny.net [online]. [cit. 2011-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-13.
- ↑ Pomníky a sochy v Praze
- ↑ Bémův syn spadl z pražské kašny, hrozí mu amputace ruky, Lidovky.cz, 20. 3. 2011
- ↑ Veřejné záchodky: místo konverzace i odpočinku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Historie je v metropoli všude. I na záchodech pod náměstím - Metro.cz. www.metro.cz [online]. 2016-12-06 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Uhelný trh, historie a fotogalerie nočního náměstí, cit. 12. 8. 2019. praga-magica.blog.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-12.
- ↑ Martin Král: Národní soud s generálem Radolou Gajdou 1947. Případová studie. Bakalářská práce. FF UK Praha 2010, s. 32.
- ↑ Filmová místa, Po stopách falešného vrchního: Vrchní prchni
- ↑ Filmová místa: Třicet případů majora Zemana
- ↑ Obraz: Jan Bedřich Plaček - Uhelný trh, GHMP)
- ↑ Obraz: Tavík František Šimon - Uhelný trh (Perlová ulice). www.marold.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-12.
- ↑ Obraz: Antonín Slavíček - Uhelný trh
- ↑ Obraz: Zdenka Braunerová - Uhelný trh. www.marold.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-12.
- ↑ Obraz: Jan Bedřich Minařík - Uhelný trh
- ↑ Fotografie: Jaroslav Kysela - Jitro na Uhelném trhu v Praze (z cyklu Pražské ráno)
- ↑ Bronislava Houdková: Vlasteneckyvýchovná tendence v tzv. pražských prózách Karoliny Světlé. Bakalářská práce, FF UP, Pardubice 2011, 67 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Uhelný trh, s. 1065–1066.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Uhelný trh na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhelný trh na Wikimedia Commons
