Genius loci

Genius loci je latinské slovní spojení znamenající duch místa.

V římské mytologii byl Genius loci duch či bůžek, ochraňující určité místo, často býval zobrazován jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti, než jakési místní ochraňující síly. (Např: Genius loci, duch tohoto místa, převzal nad událostmi svou moc.)

Literatura

• Norberg-Schulz, Christian: Genius loci, Praha 1994
• Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha, Eminent 1994, str. 44