Genius loci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Genius loci je latinské slovní spojení znamenající duch místa.
V římské mytologii byl Genius loci duch či bůžek, ochraňující určité místo, často býval zobrazován jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti, než jakési místní ochraňující síly.
Genius loci je také nepravidelná (ale častá) rubrika časopisu Reflex, která pojednává právě o zajímavých či významných místech po celém světě i v Česku.
[editovat] Literatura
- Norberg-Schulz, Christian: Genius loci, Praha 1994
- Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha, Eminent 1994, str. 44
