Rychlé šípy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rychlé šípy je název fiktivního klubu pěti hochů z knih a komiksů spisovatele Jaroslava Foglara.

Členy klubu byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Rychlé šípy jsou v Česku všeobecně známé. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny, jeho opakem jsou členové soupeřícího Bratrstva kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.

Obsah

Pozadí vzniku [editovat]

Záměrem Jaroslava Foglara bylo vytvořit vzdělávací, poučný, ale přitom vtipný a poutavý obrázkový seriál, který by zvedl náklad časopisu Mladý hlasatel, a zároveň by mu usnadnil vzdělávání čtenářských klubů. Jejich počet totiž narůstal a podrobná korespondenční agenda byla neúnosná. Seriál začal vycházet na konci roku 1938 a rychle si získala velkou popularitu. Původně se přitom s větším počtem dílů nepočítalo. Seriál se navíc původně jmenoval Černí jezdci...[1]

Jaroslav Foglar po celý život odmítal prozradit, zda Rychlé šípy ve skutečnosti existovaly, či nikoli. Uměle také podobné otázky přiživoval, aby zájem o své dílo udržel stále živý. Několikrát se o původu Rychlých šípů dopustil mystifikací hraničících se lží. Přesto však postupně vědomě či nevědomě prozradil několik indicií o původu svého legendárního klubu. Nechtěně například prozradil, že Rychlé šípy žily v Praze. Jak vše přehledně zdokumentoval Miloš Dvorský ve své knize Mýtus zvaný Stínadla, těžiště Foglarovy inspirace bylo v jeho vlastním dětství. Částečně se inspiroval také příhodami ve svém oddíle, dílem běžnými novinovými články. Stěžejní však byla Foglarova jedinečná fabulace.[2]

Komiks [editovat]

Rychlé šípy původně vycházely jako komiks od roku 1938 do roku 1989 s vynucenými přestávkami v období nacismu a komunismu.[zdroj?] Zatímco autorem textu byl vždy Jaroslav Foglar, kreslířem první série byl Jan Fischer, druhou sérii (období kolem Pražského jara) kreslil Marko Čermák. Některé díly v roce 1941 nakreslili Bohumír Čermák[1] a Václav Junek[3].

První série vycházela v časopisech Mladý Hlasatel a Vpřed. Souborné knižní vydání seriálu vyšlo roku 1998 v nakladatelství Olympia.

Knihy [editovat]

Rychlé šípy jsou hlavními postavami knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947), a Tajemství Velkého Vonta (1986 české vydání v Německu, v ČR až 1990). Záhada hlavolamu byla zfilmována v roce 1993 (režie: Petr Kotek) a stala se také námětem TV seriálu z roku 1969 (režie Hynek Bočan). Známými rekvizitami z ní jsou záhadný hlavolam Ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo, tajemný Em, temné uličky Stínadel a bezeslovná píseň Vontů. Knihy Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří i Tajemství Velkého Vonta vyšly později i jako obrázkový komiks.

Rekapitulace prvních vydání Rychlých šípů [editovat]

Ježek v kleci (momentálně mimo klec).

Samostatný obrázkový seriál (komiks) Rychlé šípy má celkem 317 stran, které vycházely takto:

Foglarovi pokračovatelé [editovat]

Rychlé šípy jsou tak populární téma, že se po Foglarově smrti našli další autoři, kteří v příbězích slavného klubu pokračovali. Za všechny jmenujme alespoň knihu Jaroslava Velinského Poslední tajemství Jana T. (2003), která bezprostředně navazuje na Tajemství Velkého Vonta a snaží se objasnit zbylé záhady ze Stínadel.

Vedle toho, že někteří autoři se lépe či hůře snažili navázat na trilogii Foglarových příběhů ze Stínadel, zcela samostatnou kapitolou jsou autoři navazující na kreslené příběhy Rychlých šípů. Mezi nimi jsou velcí příznivci, kteří se svými komiksy snaží vzdát hold autorovi původní pětice. Na opačném konci spektra jsou autoři vytvářející oplzlé, vulgární a obscénní díla, která původní poselství seriálu samozřejmě dehonestují.[4]

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ a b Jak byly položeny základy pro vznik klubu RŠ. Komparativní analýza na webu Vontové.org
  2. ↑ Miloš Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. NZB, Praha 2011.
  3. ↑ Rychlé šípy - kompletní vydání kreslených seriálů
  4. ↑ Miloš Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. NZB, Praha 2011, s. 175–186.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlé_šípy&oldid=10264720“