Prachner

Václav Prachner, Alegorie Vltavy (kašna Terezka) na Mariánském náměstí

Prachner je příjmení rozvinuté rodiny architektů, sochařů a řezbářů, která pocházela z Horní Falce a působila v Praze od roku 1730 do poloviny 19. století.

První generace

• Richard Jiří Prachner (1705 Gimpertshausen, Horní Falc - 1782 Praha) byl sochař, který se v Praze usadil roku 1730 a o rok později dostal městské právo. Vytvořil mimo jiné sochy na portálu Kostel svatého Františka (křižovníků), v mnoha dalších kostelech na Starém městě a v kostele svatého Prokopa v Sázavě.

Druhá generace

• Antonín Prachner (+ 1787 Praha) byl architekt a stavitel, syn Richarda Jiřího Prachnera, který navrhoval například roku 1773 fasády univerzitních domů v Celetné ulici 16 a 20
• Valentin Prachner (15. února 1731 Praha - 1810? tamt.) byl sochař, syn Richarda Jiřího Prachnera
• Petr Prachner (20. října 1744¹ nebo 1747², Praha – 5. března 1807, Praha) byl český pozdně barokní sochař a řezbář, příslušník druhé generace pražské sochařské rodiny Prachnerů – jeho otcem byl Richard Prachner, který do Čech přišel z Bavorska, synem pak Václav Prachner.
• Jan Josef Prachner (1748 - 1792) byl architekt, který roku 1777 upravoval pavlánský klášter a Kostel svatého Salvátora v Salvátorské ulici.

Václav Prachner: Náhrobek biskupa Thuna v Košířích

Třetí generace

• Václav Prachner (17. září 1784 Praha - 3. dubna 1832 tamt.) byl sochař období klasicismu, syn Petra Prachnera. Studoval na pražské Kreslířské Akademii u Josefa Berglera, s nímž i později spolupracoval.

Dílo

Pracoval mj. pro železárny hraběte Rudolfa Vrbny v Komárově-Hořovicích. Podle kresby svého učitele Josefa Berglera vytvořil dvě varianty pomníku bitvy U Chlumce se sochou bohyně vítězství (1829-1830, odlitý 1835), dále navrhl roku 1826 náhrobek A. Schmidingerové v Plandrech u Jihlavy, 1825 sochu na pomníku generála Colloredo-Mansfelda ve Varvažově a svá nejznámější díla, alegorii Vltavy na kašně na Mariánském náměstí (Kašna Terezka) v Praze a litinový pomník pasovského biskupa Leopolda Thuna na Malostranském hřbitově v Košířích, pro něhož vytvořil také některé sochy v usedlosti Cibulka.

• Vincenc Prachner byl sochař, snad syn Petra Prachnera.

Sbírky

V ateliéru třígenerační dynastie Prachnerů se dochovala početná sbírka sochařských modelů a hliněných či sádrových forem, které z větší části převzaly do svých sbírek Národní galerie v Praze a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Prachner. Sv. 20, str. 535
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Prachner. Sv. 9, str. 67
• Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 1-3. Praha: Academia 1996-2000 (rejstříky)
• Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958.
• Oldřich J. Blažíček, Umění baroku v Čechách, Praha 1971.
• Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1968, 2. vyd. 1974.
• Oldřich J. Blažíček, Sochařství pozdního baroka, rokoka a klasicismu v Čechách, in: idem (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Od počátků renesance do závěru baroka, Praha 1989, s. 711-751s.
• Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců. II, L-Ž, Ostrava 1993.
• Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění. [Díl 2], N-Ž, Praha 1995.

Externí odkazy

• Prachnerové na Kdo byl kdo (Libri)