Václav Fabián

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: mj. biogr. údaje chronologicky, údaje o velkostatku příp. oddělit; článek má být o V. Fabiánovi, detaily o dalších příbuzných sem nepatří
Václav Fabián
Václav Fabián (80. léta 19. st.)
Václav Fabián (80. léta 19. st.)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1897
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1908
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Str. konzervativ. velkostatku)
Narození26. srpna 1835
Živonín[1]
Úmrtí28. dubna 1915
Velký Újezd
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťMarie Matouš, ovdovělá Dörflová[1]
Dětinejméně 1 syn[1]
Náboženstvířímskokatolické[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Fabián (26. srpna 1835 Živonín[2][3] – 28. dubna 1915 Velký Újezd[4][3]) byl rakouský důstojník a politik české národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, člen Českého klubu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval vyšší gymnázium v Praze. Od roku 1854 sloužil jako kadet v rakouské armádě. Roku 1859 se účastnil v hodnosti důstojníka dělostřelectva bojů v Itálii a roku 1866 bitvy u Custozzy. Roku 1867 odešel z armády, oženil se s Marií Matoušovou – Derflovou (nar. 1826) a působil jako velkostatkář ve Velkém Újezdě.[2]

Velkostatek ve Velkém Újezdě měl v r. 1895 výměru 116,26 ha, z toho bylo 93,96 ha polí, 1,63 ha zahrad, 18,9 ha lesů a 0,25 ha pastvin.

U velkostatku byl nejen hospodářský dvůr, ale od roku 1853 i zámek s parkem.

V roce 1887 je uveden jako člen okresního zastupitelstva v Mělníku.[5]

V doplňovacích volbách v lednu 1889[6], i brzy poté konaných řádných zemských volbách 1889, byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku. Mandát obhájil v zemských volbách 1895[7] a zemských volbách 1901.[8]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Mandát obhájil ve volbách roku 1891.[9] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Wenzel Fabian, statkář, bytem Velký Újezd.[10]

Profiloval se jako stoupenec českého státního práva a na Říšské radě se připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[11]

Václav Fabián měl mladšího bratra Jana ( nar. 1841 Živonín). Jejich otec Jan Nepomuk Julius Vincent Fabián (nar. 1814 Živonín) si koupil v Liběchově statek a v pachtu mlýn. Tam odešel ze Živonína se synem Janem (nar. 1841). Když se syn Jan dozvěděl, že v Brozanech nabízí kníže Lobkowicz k prodeji mlýn, tak ho 26.8.1874 koupil. V Brozanech se r.1881 oženil s Annou Řeháčkovou (nar. 1862). Narodilo se jim šest dcer a dva synové – Jan (nar. 1885 Brozany) a Václav (nar. 1896 Brozany).

Manželství Václava (nar. 1835 Živonín) s Marií bylo bezdětné. Dospívající dcery bratra Jana (nar. 1841 Živonín) využívaly pohostinnosti na zámku ve Velkém Újezdě u tety Marie Fabiánové a se synovcem Janem (nar. 1885 Brozany) se počítalo, jako s dědicem panství.[12][13]

Povinností poslance bylo pobývat ve Vídni.

O správu velkostatku se starali nájemci. Fabiánové užívali zámek a park. Dcery bratra Jana se postupně vdávaly. Když teta Marie r.1907 zemřela, děvčata z Brozan se o zámek a park starala naplno.[13]

Václav Fabián zemřel v dubnu 1915 ve Velkém Újezdě, okres Mělník.[4] Tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v Nebuželích.[3].

Na zámku žil synovec Jan a jeho nejmladší sestra Milada Alžběta.

Od r.1906 v této oblasti zvané Kokořínsko [6]působil František Janeček (nar. 23.1.1878 Klášter nad Dědinou), který v nedaleké obci Hradsko vlastnil statek s honitbou. Ten během I. svět. války ale prodal a zakoupil statek v obci Nebužely, kam se chodilo z Velkého Újezda do kostela a byl i společný hřbitov. František Janeček byl aktivní i jako místopředseda Okrašlovacího spolku pro zvelebení údolí Kokořínska, který organizoval různá setkání.[12][13]

Pamětník událostí 28. října 1918 ve Velkém Újezdě uvádí: "O půlnoci 28. října 1918 přijelo před vrata statku č.32 vojenské auto. Seděli v něm dva důstojníci – nadporučík Janeček, budoucí továrník a nadporučík Němec. Vídeňák, který jezdíval za války do tohoto statku pro aprovizaci. Přijeli oznámit převrat v Praze... Za čtvrt hodiny byla celá ves vzhůru. Důstojníci byli plni nadšení, vyprávěli o událostech v Praze... Odjeli za dvě hodiny. Tu noc se již v Újezdě nespalo...".[12] (str. 194)

Setkávání Františka Janečka s Miladou Fabiánovou bylo završeno dne 26.2.1921 rozvodem Františka Janečka se svou první manželkou Johanou Karolínou. Téhož roku 1. června se v Rakovníku konala svatba s Miladou Alžbětou Fabiánovou nar. 24.8.1894 v Brozanech.[14]

Proč v Rakovníku? V nedalekých Mutějovicích žil Josef Janeček ( nar. 1875 Klášter nad Dědinou) – starší bratr Františka Janečka. Spolu s přítelem Františkem Stejskalem tam na počátku války založili Společnost Mutějovické kamenouhelné doly Union a až do r. 1923 těžili uhlí. Manželka Milada Janečková se z Mutějovic odhlašuje do Prahy na Šafránku až 15.2.1924 a manžel prý bydlí v Mnichově Hradišti II/68.

Přestěhování do Chodské ulice v Praze hlásí Milada až k 14.5.1929. Další změnu bydlení do Týnce nad Sázavou hlásí Milada až 3.8.1933.[14]

Média[editovat | editovat zdroj]

  • Rukopis Václava Fabiána
    Rukopis Václava Fabiána
  • zámek Velký Újezd ve vlastnictví Fabiánů
    zámek Velký Újezd ve vlastnictví Fabiánů
  • manželka Marie
    manželka Marie
  • zámek v dobovém vyobrazení
    zámek v dobovém vyobrazení
  • sestra Milada
    sestra Milada
  • hospodářský dvůr
    hospodářský dvůr

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2020-10-03]. Heslo Fabián, Václav. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 62. 
  3. ↑ a b c Úmrtí. Národní politika. Duben 1915, roč. 33, čís. 119, s. 6. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Sterbefall. Prager Abendblatt. Duben 1915, čís. 100, s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ Okresní zastupitelstvo mělnické. Národní listy. Duben 1887, roč. 27, čís. 278, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ a b http://www.psp.cz/eknih/1883skc/6/stenprot/021schuz/s021001.htm
  7. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  8. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=107&size=45
  11. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  12. ↑ a b c RUŽIČKA Ctirad, Velký Újezd a mšenský region,Vydala obec Chorušice, 2003
  13. ↑ a b c BÖHM, Ludvík. Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. [s.l.]: [s.n.], 1892. 
  14. ↑ a b POVOLNÝ, Daniel; SOUČEK, Vladimír; ZAVADIL, Radomír. František Janeček -Motocyklový král. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2011. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Fabián&oldid=22292979“