Josef Malínský

Dílo Josefa Malínského v areálu usedlosti Cibulka v Praze 5

Josef Malínský (též Malinsky či Maličký) (14. března 1752 v Braňanech – 9. července 1827 v Praze) byl český sochař a řezbář období empírového klasicismu.

Josef Malínský se narodil v obci Braňany u Mostu. Vyučil se v Litoměřicích u sochaře Antonína Wytkupa (do roku 1780). Ve svých počátcích se věnoval řezbě ze slonoviny a dřeva, což se projevilo i v jeho pozdější sochařské tvorbě.

Jeho první sochařské výtvory byly ovlivněny uměleckou tradicí sochařství 18. století. Při své klasicistní tvorbě nebyl na rozdíl od jiných pražských sochařů té doby ovlivněn vídeňským akademismem, ale svá díla tvořil na základě realistického pozorování a smyslu pro slohovou čistotu.

Svůj obdiv k antickému ideálu krásy zhmotnil především v náhrobcích a domovních znameních. Jako příklady mohou sloužit socha podomka z bývalého Thunova paláce v Praze nebo domovní znamení domu č.p. 166 U zlaté studně v dnešní ulici U zlaté studně na Malé Straně, pro který kolem roku 1820 zhotovil litinovou desku s reliéfem Samaritánky a kamenný reliéf sedláků pro dům č.p. 397 U tří sedláků v Provaznické ulici na Starém Městě Pražském. Z jeho sepulchrálních plastik lze zmínit náhrobek probošta Erazima Diviše Kriegra v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi z roku 1793 nebo náhrobek Antonie Nádherné v Chotovinách na Táborsku. Je také autorem několika náhrobků na Malostranském hřbitově (zde mj. svého vlastního) či na Olšanském hřbitově v Praze nebo na městském hřbitově v Českém Krumlově.

Odkazy

Literatura

• Prahl, Roman, Josef Malínský. Archaismy v sochařství kolem roku 1800. In: V mužském mozku. Sborník k 70. narozeninám Petra Wittlicha, Dolní Břežany, Scriptorium 2002, ISBN 80-86197-35-2
• Prahl, Roman, Umění náhrobku v českých zemích let 1780-1830, Praha, Academia 2004, ISBN 80-200-1188-9