Čeněk Zíbrt

Prof. PhDr. Čeněk Zíbrt, vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt, (12. října 1864 Kostelec nad Vltavou – 14. února 1932 Praha) byl český kulturní historik, folklorista a etnograf. Někdy rovněž vystupující pod pseudonymem E. Horský.

Život

Vincenc (Čeněk) Zíbrt byl český kulturní historik a bibliograf. Studoval na gymnáziu v Písku a později na univerzitě v Praze, kde byl roku 1888 povýšen za doktora filozofie. Ve studiu pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a Petrohradě. Podnikl několik vzdělávacích cest do Norimberka, do Paříže, Ženevy a Basileje. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české Filozofické fakultě se specializací na Rakousko-Uhersko a zároveň byl přijat za písaře knihovny Muzea království českého. Roku 1901 byl mu udělen titul mimořádného profesora a začal přednášet o kulturní historii. Psal o „Kulturní historii“ do Ottova slovníku naučného. Zároveň působil v Muzeu království českého, roku 1904 po odchodu knihovníka Adolfa Patery do výslužby byl jmenován na jeho místo.

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Zíbrt náleží k nejplodnějším a nejzasloužilejším spisovatelům českým. Literárně činným je od roku 1884, napřed v časopisech, pak řadou samostatných děl a studií z oboru kulturní historie a folkloru. Věnoval se totiž vedle prací o všeobecné historii hlavně studiu lidu československého a chtěje porozumět jeho minulé historii, přirozeným postupem vydal se na studie o nynější lidové tradici v životě lidovém, kdežto Zikmund Winter obírá se hlavně dějinami měst českých a August Sedláček dějinami šlechty. Tím dán jest rozvrh Zíbrtových prací. Jsou to jednak theoretické úvahy o studiu kulturní historie a rozpravy v oboru hlavně dějin středověkých, jednak jsou to obrazy z kulturních dějin českých, jednak srovnávací studie o českém lidu v celém jeho vývoji až po dnešní dobu. Úřad biblioteční dal Zíbrtovi kromě toho podnět k několika pracím na poli vědy biblioteční a knihovědy i přispěl ku provádění životního monumentálního díla jeho Bibliografie české historie, jejíž vydávání svěřila mu Česká akademie (I. třída). Roku 1900 vyšel I. díl, r. 1902 II., a pak usneseno, aby každý rok byl vydán svazek o 15 arších, a tři svazky aby tvořily vždy další díl. Díl III., vydaný roku 1906, dospěl k válce třicetileté, ve IV. dílu 1. svazek (vyd. 1907) k defenestraci roku 1618. Publikace tato jest jedno z největších děl podobného druhu ve světových literaturách.

Trvalou zásluhu má Zíbrt o soustavné vědecké pěstění národopisného studia u nás, jehož stal se takořka zakladatelem a vůdcem jakožto redaktor kulturněhistorického a národopisného sborníku Český Lid, založeného a vydávaného společně s Luborem Niederlem roku 1892 a od ročníku V. 1895 samostatně řízeného. Sedmnáct posavadních ročníků Českého Lidu tvoří dnes nepřebernou pokladnici vědomostí všeho druhu o minulosti i přítomnosti lidu českého, slovem i obrazem, a lví podíl mezi spolupracovníky má sám redaktor, ukládaje v každém ročníku směrodatné studie a otiskuje materialie a podávaje přehled o ruchu vědeckém doma i v cizině. Od roku 1899 Zíbrt řídil jako spoluredaktor nejstarší vědecký časopis český Časopis Musea království Českého a od r. 1905 svěřena mu byla úplně redakce tohoto důležitého orgánu muzejního. Veliké zásluhy má Zíbrt i o bibliotéku Musea království Českého. Nejen že ji věnoval svou bohatou knihovnu soukromou, nýbrž získal jí četnými osobními styky, zejména se slavisty přicházejícími do Prahy, množství důležitých publikací slovanských.

Za svou činnost vědeckou byl Zíbrt poctěn členstvím a hodnostmi učených korporací domácích i v cizině, od České akademie a Královské české společnosti nauk, od antropologické kommise při akademii věd v Krakově, od Císařské společnosti etnografů v Moskvě, od společnosti Towarzystwo ludoznawcze ve Lvově, od c. k. ústřední kommisse pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek ve Vídni, od Société belge de folklore v Brusselu, roku 1893 byl zvolen zahraničním členem poradného sboru při světovém kongressu folkloristickém v Columbově výstavě v Chicagu a přibrán pak mezi čestné místopředsedy (pro Evropu) sdružení vědeckého »The International Folk-Lore Association« v Chicagu. České odborné a musejní krajinské spolky udělily mu čestné členství atd.

Publikace

• ZÍBRT, Čeněk. Praha se loučí s Podskalím. Praha : Ústřední matice školská, 1910. Dostupné online.  
• ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha : Šimáček, 1910. Dostupné online.  
• ZÍBRT, Čeněk. Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha : Praha: Vyšehrad, 2006.  

Reference

Obšírně se píše o činnosti Zíbrtově v jeho životopisech: Humoristické listy 1891, č. 29. (z péra Jana Nerudy); T. Hrubý, Studentské Album, 1895, str. 98; Flajšhans, Písemnictví české, 1901, str. 739; Ivan Franko, „Folklorni praci dra Č. Zíbrta“ (čas. Žite i slovo II, Lvov 1894, str. 312—320); Český Lid VI, 1897, str. 294—320; Illustrovaný Svět IV., 1904; Národní Album Vilímkovo, str. 89; Přem. Ot. Plaček, „Bibliografický přehled kulturně-historických a lidovědných prací dra Č. Zíbrta“ (Táborský Kraj, 1905). (Převzato s úpravami z Ottova slovníku naučného, sv. 27, str. 601—603.)

Literatura

• KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  

Externí odkazy

• Čeněk Zíbrt na stránkách obce Kostelec nad Vltavou

Odkazy na knihy Čeňka Zíbrta, které byly digitalizovány v rámci služby eBooks on Demand v Národní technické knihovně v Praze:

• Pivo v písních lidových a znárodnělých, 1909
• Řády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých, 1910
• Sladovnické obyčeje, zábavy, slavnosti a poměry v nákladnických domech a pivovárech českých, 1910