Čeněk Zíbrt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čeněk Zíbrt
Čeněk Zíbrt
Čeněk Zíbrt
Narození 12. října 1864
Kostelec nad Vltavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. února 1932 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání antropolog, historik, pedagog a bibliograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. PhDr. Čeněk Zíbrt, vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt, (12. října 1864 Kostelec nad Vltavou[1]14. února 1932 Praha) byl český kulturní historik, folklorista a etnograf, profesor Karlovy univerzity. Někdy vystupoval pod pseudonymem E. Horský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vincenc (Čeněk) Zíbrt byl český kulturní historik a bibliograf. Studoval na gymnáziu v Písku a později na univerzitě v Praze, kde byl roku 1888 promován na doktora filozofie. Ve studiu pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a Petrohradě. Podnikl několik studijních cest do Norimberka, do Paříže, Ženevy a Basileje. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české Filozofické fakultě se specializací na Rakousko-Uhersko a zároveň byl přijat za písaře knihovny Muzea království českého. Roku 1901 byl mu udělen titul mimořádného profesora a začal přednášet o kulturní historii. Psal o „Kulturní historii“ do Ottova slovníku naučného. Zároveň působil v Muzeu království českého a roku 1904 po odchodu knihovníka Adolfa Patery do výslužby byl jmenován na jeho místo.

Historik[editovat | editovat zdroj]

Zíbrt patřil mezi nejplodnější české spisovatele. Literárně činný byl od roku 1884, napřed v časopisech, pak řadou samostatných děl a studií z oboru kulturní historie a folkloru. Věnoval se totiž vedle prací o všeobecné historii hlavně studiu lidu československého a chtěje porozumět jeho minulé historii, přirozeným postupem vydal se na studie o nynější lidové tradici v životě lidovém, kdežto Zikmund Winter obírá se hlavně dějinami měst českých a August Sedláček dějinami šlechty. Tím dán jest rozvrh Zíbrtových prací. Jsou to jednak teoretické úvahy o studiu kulturní historie a rozpravy v oboru hlavně dějin středověkých, jednak jsou to obrazy z kulturních dějin českých, jednak srovnávací studie o českém lidu v celém jeho vývoji až po dnešní dobu. Úřad knihovníka dal Zíbrtovi kromě toho podnět k několika pracím na poli knihovědy a pomohl při provádění jeho životního monumentálního díla "Bibliografie české historie", jejíž vydávání svěřila mu Česká akademie (I. třída). Roku 1900 vyšel I. díl, r. 1902 II., a pak usneseno, aby každý rok byl vydán svazek o 15 arších, a tři svazky aby tvořily vždy další díl. Díl III., vydaný roku 1906, dospěl k válce třicetileté, ve IV. dílu 1. svazek (vyd. 1907) k defenestraci roku 1618. Publikace tato jest jedno z největších děl podobného druhu ve světových literaturách.

Etnograf[editovat | editovat zdroj]

Trvalou zásluhu má Zíbrt o soustavné vědecké pěstění národopisného studia u nás, jehož stal se téměř zakladatelem a vůdcem jakožto redaktor kulturněhistorického a národopisného sborníku Český lid, který založil a vydával společně s Luborem Niederlem roku 1892 a od ročníku V. 1895 samostatně řídil. Sedmnáct dosavadních ročníků Českého Lidu tvoří dnes nepřebernou pokladnici vědomostí všeho druhu o minulosti i přítomnosti lidu českého, slovem i obrazem, a lví podíl mezi spolupracovníky má sám redaktor, ukládaje v každém ročníku směrodatné studie, otiskuje materiály a podávaje přehled o ruchu vědeckém doma i v cizině. Od roku 1899 Zíbrt řídil jako spoluredaktor nejstarší vědecký časopis český Časopis Musea království Českého a od r. 1905 svěřena mu byla úplně redakce tohoto důležitého orgánu muzejního. Veliké zásluhy má Zíbrt i o bibliotéku Musea království Českého. Nejen že ji věnoval svou bohatou knihovnu soukromou, nýbrž získal jí četnými osobními styky, zejména se slavisty přicházejícími do Prahy, množství důležitých publikací slovanských.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za svou činnost vědeckou byl Zíbrt poctěn členstvím a hodnostmi učených korporací domácích i v cizině, od České akademie a Královské české společnosti nauk, od antropologické komise při akademii věd v Krakově, od Císařské společnosti etnografů v Moskvě, od společnosti Towarzystwo ludoznawcze ve Lvově, od c. k. ústřední kommisse pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek ve Vídni, od Société belge de folklore v Bruselu. Roku 1893 byl zvolen zahraničním členem poradního sboru při světovém kongresu folkloristickém v Kolumbově výstavě v Chicagu a zvolen čestným místopředsedou (pro Evropu) vědeckého sdružení The International Folk-Lore Association v Chicagu. České odborné a muzejní krajinské spolky udělily mu čestné členství atd.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • ZÍBRT, Čeněk. Bibliografie české historie. 5 dílů. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900-1912.
  • ZÍBRT, Čeněk. Bobr v zemích československých. Praha: Československá akademie zemědělská, 1929.
  • ZÍBRT, Čeněk. Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety / nynějším hospodyňkám na vybranou podává Čeněk Zíbrt. Praha: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1917. Dostupné online
  • ZÍBRT, Čeněk. Dějiny hry šachové v Čechách od dob nejstarších až po náš věk: studie kulturně-historická. Praha: Č. Zíbrt, 1888.
  • ZÍBRT, Čeněk. Dějiny kroje v zemích českých až po války husitské. 3 sv., Praha: F. Šimáček, 1891-1892.
  • ZÍBRT, Čeněk. Jak se kdy v Čechách tancovalo: dějiny tance v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku z věků nejstarších až do nové doby se zvláštním zřetelem k dějinám tance vůbec. Praha: F. Šimáček, 1895.
  • ZÍBRT, Čeněk. Kulturní historie: její vznik, rozvoj a posavadní literaturu cizí i českou stručně popisuje Čeněk Zíbrt. Praha: Jos. R. Vilímek, 1892.
  • ZÍBRT, Čeněk. Listy z kulturních dějin městských pivovarů v zemích Českých. Praha: Otakar Zachar, 1911.
  • ZÍBRT, Čeněk. Markolt a Nevím v literatuře staročeské. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, společnost a umění, 1909.
  • ZÍBRT, Čeněk. O českých blouznivcích náboženských odvedených k vojsku r. 1783. Praha: Královská Česká společnost nauk, 1904.
  • ZÍBRT, Čeněk. Ohlas obřadních písní velikonočních (Haggadah: Chad gadja, Echad mi Iodea) v lidovém podání. Praha: Akademický spolek "Kapper", 1928.
  • ZÍBRT, Čeněk. Pivo v písních lidových a znárodnělých. Praha: Otakar Zachar, 1909.
  • ZÍBRT, Čeněk. Praha se loučí s Podskalím. Praha : Ústřední matice školská, 1910. Dostupné online.  
  • ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha : Šimáček, 1910. Dostupné online.  
  • ZÍBRT, Čeněk. Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku (Indiculus superstitionum et paganiarum): jeho význam pro všeobecnou kulturní historii i pro studium kulturních přežitků v nynějším lidovém podání: se zvláštním zřetelem k české lidovědě. Praha: Česká akademie věd císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1894.
  • ZÍBRT, Čeněk. Staročeské umění kuchařské: S původními obrázky. Praha: Stará garda mistrů kuchařů, 1927.
  • ZÍBRT, Čeněk. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Jos. R. Vilímek, 1889.
  • ZÍBRT, Čeněk. Staročeský perník: 170 návodů z rukopisův a knih kuchařských staročeských. Praha: Emil Šolc, 1916.
  • ZÍBRT, Čeněk. Staročeský rukohled a novočeský rukozpyt. Praha: Otto, 1910.
  • ZÍBRT, Čeněk. Toč se a vrč, kolovrátku...: obrázky z přástek bývalých. Praha : F. Šimáček, 1909.
  • ZÍBRT, Čeněk. Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha : Praha: Vyšehrad, 2006.  
  • ZÍBRT, Čeněk. Z doby úpadku: kulturně historické obrazy ze XVII. a XVIII. věku. Praha: F. Šimáček, 1905.
  • ZÍBRT, Čeněk. Zlatý jelen na pražském mostě. Praha: J. Otto, 1914.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

(Převzato s úpravami z Ottova slovníku naučného, sv. 27, str. 601—603.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Zíbrt, Čeněk. Sv. 27, str. 601nn.
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  

Životopisy: Jan Neruda, Humoristické listy 1891, č. 29.; T. Hrubý, Studentské Album, 1895, str. 98; Flajšhans, Písemnictví české, 1901, str. 739; Ivan Franko, „Folklorni praci dra Č. Zíbrta“ (čas. Žite i slovo II, Lvov 1894, str. 312—320); Český Lid VI, 1897, str. 294—320; Illustrovaný Svět IV., 1904; Národní Album Vilímkovo, str. 89; Přem. Ot. Plaček, „Bibliografický přehled kulturně-historických a lidovědných prací dra Č. Zíbrta“ (Táborský Kraj, 1905).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy na knihy Čeňka Zíbrta, digitalizované v rámci služby eBooks on Demand v Národní technické knihovně v Praze: