Pravčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pravčice
Kostel svatého Floriána z roku 1925

Kostel svatého Floriána z roku 1925

znak obce Pravčicevlajka obce Pravčiceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0721 588890
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Kroměříž (CZ0721)
obec s rozšířenou působností: Kroměříž
pověřená obec: Hulín
historická země: Morava
katastrální výměra: 6,99 km²
počet obyvatel: 703 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 193 m
PSČ: 768 24
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Pravčice 46
76824 Hulín
starosta / starostka: Jaroslav Šašek
Oficiální web: http://www.pravcice.cz/
E-mail: obecpravcice@quick.cz

Pravčice
Red pog.png
Pravčice
Pravčice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Pravčice se nachází v okrese Kroměříž, kraj Zlínský, ve východní části úrodné Hané. K měsíci květnu 2011 měla na 735 obyvatel. Území obce je takřka rovinné o ploše 700 ha s nadmořskou výškou od 196 m nad mořem při potoku Žabínek na jižním okraji katastru obce po 212 m n. m. v části Padělky při okraji severovýchodním.

Obec leží cca 2 km od sousedního Hulína, 9 km od okresního města Kroměříže a 30 km od krajského města Zlína. Propojení Pravčic s okolními obcemi a městy zajišťuje především silnice III. třídy, která ji protíná a která navazuje na silnici II. třídy Hulín – Holešov. V závěru roku 2010 byla obec napojena novou rychlostní komunikací R 55 na dálnici D 1.

Pravčice jsou součástí Mikroregionu Holešovsko.

Název obce vysvětluje odborná literatura jako ves lidí Právkových nebo Pravcových, jelikož název vznikl od osobního jména Právek. Podle všeho jde o jedinou obec tohoto názvu. Známá pískovcová brána – skalní most v Děčínské vrchovině zvaný Pravčická brána – je od Pravčic vzdálena takřka 300 km a s obcí nemá kromě názvu nic společného.

Obcí protéká řeka Rusava a potoky Rymický, Roštěnka a Kostelecký, které se do Rusavy na katastru obce vlévají. Jediným rybníkem je Broďák zvaný Hliník, na který navazuje Hájek - zbytek lužního lesa. Při severním okraji území se rozprostírá malý lesík nazývaný Remíz. Do nejbližších větších lesů v Hostýnských vrších na východ od obce či v Chřibech na jihozápad je to kolem 20 km.


Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Znak a prapor, symboly, kterými se Pravčice prezentují navenek, poukazují svým základem na historickou příslušnost obce k arcibiskupství olomouckému. Vlastní podobu znaku i praporu schválilo po předchozí anketě mezi obyvateli Pravčic zastupitelstvo obce v roce 2003. Symboly byly obci slavnostně uděleny předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2004, svěcení symbolů proběhlo v kostele sv. Floriana 28. srpna 2005 Mons. Josefem Hrdličkou. Návrh znaku a praporu obce vypracoval heraldik Mgr. Jan Tejkal. Vycházel z historického pečetního otisku na listině z 26. listopadu 1688.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Pravčice mají ve svém znaku v červeném štítě se stříbrným kuželem kosmo položený zlatý vinařský nůž; arcibiskupství olomoucké má svůj znak tvořený červeným štítem s šesti stříbrnými kužely, vinařský nůž je jedním ze základních symbolů křesťanství a v přeneseném slova smyslu vyjadřuje silná pokolení.

Prapor[editovat | editovat zdroj]

Vlajka je tvořena červeným listem s bílým žerďovým klínem vycházejícím z druhé a třetí čtvrtiny žerďového okraje a s vrcholem na vlajícím okraji, uprostřed listu je žlutý vinařský nůž ostřím k žerďovému okraji; poměr šířky k délce listu je 2:3.


Důležité mezníky v historii obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1261 - první písemná zmínka o obci - dne 25. května 1261 daroval král Přemysl Otakar II. olomouckému biskupovi Brunovi z hraběcí rodiny Holštýnsko-Schauenburské za věrné služby Újezd Hulský a dědiny Praweziz, Nemeziz a Altendorf (Pravčice, Němčice a Stará Ves)
  • 1571 - nejstarší dochovaná gruntovní kniha
  • 1579 - celá osada vyhořela
  • 1665 - druhý velký požár v obci, při němž shořelo 19 selských stavení, v obci byla v té době veliká bída
  • 1721 - obec opět vyhořela
  • 1789 - zřízena škola, do té doby docházely děti do školy v sousedním Hulíně
  • 1897 - za obcí byl založen hřbitov a následující rok byl slavnostně posvěcen
  • období po 1. světové válce - obec se rozrostla o ulici Hulínskou a Němčickou, zahájena byla elektrifikace, vybudováno bylo osvětlení, postavena Sokolovna a zřízena telefonní linka na hulínskou centrálu, následovala stavba kostela
  • 1923 a 1925 - parcelace
  • 1926 - v polovině června postihla obec velká povodeň, kdy se Rusava vylila ze svých břehů hned čtyřikrát
  • 1927 - zregulování řeky Rusavy
  • 1940 - stavba fary v sousedství kostela, výstavba prvních domů v Nové ulici
  • 1948 - na jaře byl před kostelem sv. Floriana postaven naproti sochy sv. Jana památník padlým v obou světových válkách (je na něm socha svatého Václava)
  • 1950 - založeno Jednotné zemědělské družstvo (JZD) Pravčice
  • 1969 - místní národní výbor začal se stavbou hasičské zbrojnice, v červenci téhož roku postihla obec další velká povodeň
  • 1972 – 1975 - MNV postavilo prodejnu potravin, kterou prodalo Jednotě, za utržené peníze byly v roce 1977 vydlážděny chodníky
  • 1975 - JZD bylo přiřazeno pod JZD Kostelec u Holešova, po cca 15 letech se opět osamostatnilo
  • 1984 - konec samostatnosti obce, její připojení k městu Hulínu
  • 1989 - po „Sametové revoluci“ vzniklo i v obci Občanské fórum (OF)
  • 1. července 1990 - osamostnění Pravčic, do funkce předsedy byl zvolen Ing. Ladislav Zapletal, do funkce tajemníka Jaroslav Šašek
  • 1991 - velká rekonstrukce tzv. „staré školy“ pro potřeby nového sídla obecního úřadu, rozšíření osvětlení o úsek ke hřbitovu
  • 1992 - obnovení základní školy v obci, první učitelkou se stala Marie Školoudová
  • 1993 - na čelní fasádu obecního úřadu nainstaloval pravčický občan Josef Zlámal sluneční hodiny
  • 1996 - plynofikace obce
  • 1997 - letní povodně, fotbalové hřiště bylo zaplaveno i s šatnami
  • 2001 - obci zasáhla v létě silná vichřice s kroupami, která nadělala velkou spoustu škod
  • 2004 - schválen první územní plán obce
  • 2005 - obec začala užívat své symboly – znak a prapor
  • 2007 - při záchranném archeologickém výzkumu před stavbou dálnice D1 a rychlostních komunikací R 55 a R 49 došlo k odkrytí spousty historicky cenných nálezů, nesmírně zajímavým nálezem se stal titulus (hrotitého tvaru) - předsunutého příkopu římského pochodového tábora z období kolem roku 100 našeho letopočtu, který je jednoznačným důkazem římské provenience na tomto území
  • 2008 - zahájení stavby dálnice D1 a rychlostní komunikace R55 u Pravčic
  • 2008 - 2013 - v obci proběhly komplexní pozemkové úpravy
  • 2010 - koncem roku začal provoz na D1 a R55
  • 1998 - 2010 - vydlážděna stezka kolem rybníka, doplněna kanalizace o část na Záhumenicích, provedena velká oprava školy, hasičské zbrojnice, obecní hospody a větší část Sokolovny, upraveno dětské hřiště u školy a vybudováno nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem u Sokolovny, zřízeno parkoviště u školy, do obecní knihovny byl zaveden pro veřejnost internet
  • 2010 - na jaře postihly obec podvakrát záplavy, na Závrbkách byl spuštěn do provozu Solární park Pravčice (instalovaný výkon 3,3 MW)
  • 2011 - začaly vycházet Pravčické noviny

Představitelé obce[editovat | editovat zdroj]

Roky 1590 - 1919[editovat | editovat zdroj]

  • od roku 1590 - fojt Tomáš, řezník
  • od roku 1596 - rychtář Jan Ovesný
  • od roku 1618 - rychtář Pavel Rokyta
  • od roku 1622 - rychtář Bartoň Hrubý ze Záhlenic
  • od roku 1643 - rychtář Jan Hrubý
  • od roku 1663 - fojt Bartošek
  • od roku 1664 - fojt Matěj Hlobil
  • od roku 1708 - fojt Jura Kukla
  • od roku 1747 - fojt Ondřej Kukla
  • od roku 1768 - rychtář Tomáš Žůrek
  • od roku 1771 - rychtář Jan Zapletal
  • od roku 1779 - rychtář Jan Darebník
  • od roku 1782 - rychtář Martin Rozkošný
  • od roku 1817 - rychtář Josef Wlach
  • od roku 1820 - rychtář Josef Darebník
  • od roku 1838 - rychtář František Rozkošný
  • od roku 1843 - rychtář František Rozkošný
  • od roku 1846 - rychtář Jan Navrátil
  • od roku 1849 - rychtář Václav Rozkošný
  • od roku 1850 - starosta Václav Rozkošný (č. 15)
  • od roku 1871 - starosta Josef Dědičík (č. 27)
  • 1880 – 1883 - starosta František Hlobil (č. 17)
  • 1883 - 1886 - starosta František Dědičík (č. 24)
  • v roce 1886 - starosta František Kukla (č. 39)
  • 1886 – 1889 - starosta Josef Žůrek (č. 53)
  • 1889 – 1892 - starosta Josef Darebník (č. 23)
  • 1892 – 1896 - starosta Josef Vybíralík (č. 26)
  • 1896 – 1899 - starosta Jan Škubala (č. 30)
  • 1899 – 1908 - František Frantík (č. 51)
  • 1908 – 1912 - starosta Donát Darebník (č. 21)
  • 1912 – 1919 - starosta Josef Hrabal (č. 53)

Roky 1919 - 1945[editovat | editovat zdroj]

  • 1919 – 1923 - starosta František Parobek (č. 100)
  • 1923 – 1928 - starosta Ignác Pavelka (č. 39)
  • 1928 – 1931 - starosta Josef Darebník (č. 21)
  • 1931 - 1942 - starosta František Kopecký (č. 2)
  • 1942 - 1945 - starosta František Hlobil (č. 17)

Roky 1945 - 1984[editovat | editovat zdroj]

  • v roce 1945 - předseda MNV Karel Slovenčík (po dobu pouhých šestnácti dnů)
  • 1945 – 1946 - předseda MNV Alois Vystavěl
  • 1946 – 1948 - předseda MNV František Zapletal
  • 1948 – 1950 - předseda MNV Josef Ševčík
  • 1950 – 1952 - předseda MNV František Zlámal
  • 1952 – 1963 - předseda MNV Josef Ševčík
  • 1963 – 1964 - předseda MNV Eduard Opravil
  • 1964 – 1971 - předseda MNV Jindřich Novák
  • 1971 - 1976 - předseda MNV František Zaoral
  • 1976 – 1981 - předseda MNV Vítězslav Procházka
  • 1981 – 1984 - předseda MNV Antonín Mrhálek

Roky 1984 - 1990[editovat | editovat zdroj]

V letech 1984 – 1990 byla obec místní částí sousedního města Hulína.

Rok 1990 doposud[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 - 1998 - předseda, později starosta Ing. Ladislav Zapletal
  • od roku 1998 - starosta Jaroslav Šašek

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci a občané Pravčic:

  • František Bedřich Korčián (nar 25. 8. 1875 v Pravčicích, zemřel 16. 4. 1926) - hudebník, skladatel
  • Vojtěch Darebník (nar. 4. 1. 1898 v Pravčicích, zemřel 10. 4. 1986) - etnograf, numismatik
  • František Zapletal (nar. 18. 3. 1896 v Pravčicích, zemřel 22. 7. 1957) - kronikář, publicista a všestranně činná osobnost
  • František Tetera (nar. 3. 11. 1905 v Pravčicích, zemřel 4. 2. 1974) – voják z povolání, odbojář a politický vězeň, plukovník in memoriam
  • Oldřich Uličný (nar. 29. 9. 1936 v Pravčicích) - lingvista, přesněji bohemista a slavista
  • Miloslav Uličný (nar. 18. 7. 1942 v Pravčicích) - básník, překladatel, docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
  • Václav Tetera (nar. 25. 2. 1947) - pomolog
  • Václav Rozkošný (nar. 4. 3. 1941 v Pravčicích) - vědecký pracovník a publicista
  • František Štourač (nar. 21. 2. 1941 v Pravčicích) - autor první knihy o historii obce Pravčice, spolupracovník kronikáře obce Pravčice


Pravčický mlýn[editovat | editovat zdroj]

Důležité mezníky[editovat | editovat zdroj]

  • 1320 - v obci se připomínal svobodný mlýn
  • první polovina 18. století - mlýn v držení Mikuláše Czukra
  • 1750 - 1787 - mlýn pod vedením Františka Czukra (syna Mikuláše Czukra)
  • 1787 - mlýn připadl na syna Františka Czukra Jana, Czukrové drželi mlýn do konce 19. století
  • konec 19. století - prodej mlýna arcibiskupovi Theodoru Kohnovi, mlýn byl spojen se statkem arcibiskupským
  • 2003 - odstraněna velká část mlýna, zbytek mlýnského náhonu zasypán

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Před mlýnem rostla košatá lípa, v jejíž koruně byla svého času vestavěna besídka pro posezení panstva.
  • V roce 1921 objevil arcibiskupský knihovník a archivář Antonín Breitenbacher v průchodě tzv. princova domu v Kroměříži kámen s vytesaným reliéfem vnitřního zařízení mlýna Jana Czukra; kámen je uchováván v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, stal se podnětem k založení Arcidiecézního muzea v Kroměříži.


Kostel a fara[editovat | editovat zdroj]

V letech 1790 - 1926 stála na západním konci návsi kaple sv. Anny a do roku 1912 uprostřed návsi stará zvonice se sochou sv. Floriána, kostel v obci nebyl žádný. A tak v roce 1899 bylo založeno kostelní družstvo pro stavbu kostela.

Stavba kostela[editovat | editovat zdroj]

  • 1924 - položen základní kámen kostela (15. 8. 1924), stavělo se dle plánů Ing. Met. Matušky, architekta v Bystřici p. Host.
  • 1925 - vysvěcení kostela (30. 8. 1925), nad vchodem byla umístěna socha sv. Floriána ze staré zvonice

Další důležité mezníky[editovat | editovat zdroj]

  • 1926 - povoleno konání bohoslužeb, které vedl hulínský kněz, prvním knězem byl Antonín Svatopluk Koutný (do r. 1937)
  • 1928 - zakoupení dvou zvonů
  • 1932 - instalace varhan, do té doby bylo používáno harmonium
  • 1935 - v září povoleno v kostele konání sňatků, křtů a vedení matriky
  • 1938 - na podzim započala stavba fary
  • 1940 - odfaření od Hulína, 7. 11. 1940 byla dokončena stavba fary (od roku 1995 zde bydlí rodina jáhna br. M. Šota)
  • 1942 - zabavení obou zvonů německými okupanty pro válečné účely
  • 1943 - v lednu zřízena arcibiskupem Dr. Leopoldem Prečanem samostatná duchovní správa
  • od roku 1996 - páteční bohoslužbu slova vede pravčický jáhen
  • 1999 - zrestaurován obraz svaté Rodiny (původně se nacházel v kapli sv. Anny)
  • 1942 - od 1. 11. 1942 až do své smrti 5. 4. 1981 zde byl prvním duchovním správcem P. Vincenc Vávra
  • 1948 - na jaře byl před kostelem postaven památník padlým v obou světových válkách autora S. Hlobila z Kojetína
  • od roku 1963 - farnost je spravována hulínským knězem
  • 1973 - zkolaudován a posvěcen nový kostelní zvon (zvon ulila rodina Dytrychova v Brodku u Přerova)
  • 1974 - nainstalováno elektrické zvonění
  • 1990 - na věži osazeny hodiny
  • 1998 - na věži nainstalována zvonkohra
  • 1989 - 1990 - oprava kostela

Základní škola[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1789 v obci fungovala tzv. zimní škola, která byla provozována, když se cesta do farní školy v Hulíně stala neschůdnou. V roce 1789 byla v obci zřízena filiální škola o jedné malé učebně, která byla současně i bytem učitele Jana Poledňáka; zapsáno bylo 58 dětí. Samostatná škola byla zřízena v roce 1806 v obecní pastoušce u kapličky na Žabárni.

Tzv. "stará škola"[editovat | editovat zdroj]

V roce 1866 byla postavena na návsi nová patrová budova školy. Součástí školy byl rovněž byt pana řídícího. Výuka v budově na návsi byla ukončena v roce 1928. V současné době budova bývalé školy nazývaná "stará škola" slouží jako sídlo Obecního úřadu v Pravčicích.

Nová škola[editovat | editovat zdroj]

Nová škola byla postavena v roce 1928 dle plánů stavitele Ing. Met. Matušky, architekta v Bystřici p. Host.

  • 1945 - škola byla zabrána říšskou brannou mocí, vyučování bylo zastaveno a v budově byla ubytována maďarská jednotka; škola byla zpustošena
  • 17. 5. 1945 - obnoveno pravidelné vyučování, začalo se i s výukou ve škole mateřské
  • 1948 - děti se mohly ve škole rovněž stravovat
  • 1976 - od září škola zrušena a děti i učitelky dojížděly do školy hulínské
  • 1992 - dne 1. 9. 1992 byla v obci základní škola znovu otevřena, a to jako jednotřídní, ředitelka Marie Školoudová (do r. 2003)
  • 2003 - sloučení se školou mateřskou, ředitelka Eva Čechová, roz. Žurmanová
  • od šk. roku 2010/2011 vydávají žáci spolu s učitelkami jednou ročně své vlastní číslo školního časopisu "Pravčičák"


Mateřská škola (MŠ)[editovat | editovat zdroj]

Zřízení MŠ[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola byla v obci zřízena 16. 5. 1940. První učitelkou se stala Františka Masaříková a opatrovnicí Terezie Darebníková. Zapsáno bylo 40 dětí, školné bylo dobrovolné.

Další důležité mezníky[editovat | editovat zdroj]

  • 1943 - přes léto zřízen žňový útulek
  • 1944 - 22. 12. 1944 začaly vánoční prázdniny, které trvaly pro nedostatek paliva a postupující fronty do 24. 5. 1945
  • 1956 - 1. 12. 1946 se oddělila správa mateřské školy od obecné, správkyní byla jmenována Květoslava Hlobilová
  • 1950 - v květnu byla oplocena školní zahrada a školní hřiště
  • 1951 - od května byla MŠ změněna na školu s celodenní péčí, děti dostávaly stravu 3x denně, na oběd chodili i žáci obecné školy
  • 1956 - v listopadu bylo pro malý počet zájemců zrušeno stravování
  • 1963 - v červnu byla ustanovena ředitelkou MŠ Věra Vojtková, na místo učitelky nastoupila Alena Štěpaníková, obnoveno stravování
  • 70. léta - rekonstrukce školy, před školou byla rozebrána zděná zídka a provedena okrasná výsadba
  • 1976 - 1. 9. 1976 se do budovy školy přestěhovala obecní knihovna, ZDŠ v Pravčicích byla zrušena
  • 80. léta - do MŠ dojížděly i děti z Hulína, MŠ měla 3 třídy
  • 1990 - MŠ pouze jednotřídní; oprava fasády, výměna všech oken, výměna krytiny střechy
  • Od školního roku 1993/94 byla mateřská škola opět jednotřídní


Obecní knihovna[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1994 se knihovna nacházela v budově tzv. "staré školy" na návsi. Jelikož byly prostory knihovny naprosto nevyhovující pro zchátralý stav celé budovy, byla knihovna přestěhována do nové školy. Od roku 1994 patří knihovna pod obec Pravčice. V roce 2007 obec knihovnu přestěhovala zpět do tzv. "staré školy" - v té době již budovy obecního úřadu. V říjnu roku 2010 provedla Knihovna Kroměřížska v Pravčicích soupis knižního fondu, který převedla do digitální podoby.

Vybavení knihovny[editovat | editovat zdroj]

V knihovně jsou pro veřejnost k dispozici nejen knihy a časopisy, ale bezplatně i dva počítače napojené na internet. Spočástí knižního fondu je kniha pravčického rodáka Ing. Františka Štourače "PRAVČICE proti toku času", kniha Frant. Peřinky "Vlastivěda moravská", kniha Václava Tetery "Ovoce Bílých Karpat" a sborník vítězných prací literární soutěže dětských autorů Zlínského kraje „Jakou barvu má svět?“. V květnu roku 2011 obdržela knihovna pamětní list, vytvořený Ing. Miroslavem Šotem ku příležitosti výročí 750 let první zmínky o obci Pravčice.

Knihovníci[editovat | editovat zdroj]

  • František Popolanský, řídící učitel, první knihovník
  • Alois Pecha, učitel
  • Jan Dostál, učitel
  • Ladislav Krejčiřík, ředitel školy
  • Miroslav Rozkošný (od roku 1970), kronikář, předseda a pokladník Osvětové besedy
  • Marie Škubalová, velmi sečtělá paní s širokým rozhledem
  • Stanislava Páterová, učitelka mateřské školy
  • Jana Rušáková, učitelka mateřské školy
  • Alena Štěpaníková (od roku 1982), učitelka mateřské školy


Pamětní medaile obce[editovat | editovat zdroj]

Při příležitosti 750 let Pravčic nechala obec zhotovit v roce 2011 pamětní medaili ze stříbra o ryzosti 999. Vydáno bylo celkem 300 kusů. Medaile je značena AS, autor Antonín Slugeň – averz spodní střed.

Averz medaile[editovat | editovat zdroj]

Kruhová, uprostřed s hlavním motivem kostela sv. Floriana mezi okolní zelení. Heraldicky vpravo je položen kříž jako historický a vzácný monument obce. V horní ploše jsou uvedeny oslavné letopočty 1261 a 2011. Obvodem v okruží horní části je uveden nápis obce PRAVČICE, v dolní části výročí obce 750 LET, oboje v uzavřené stuze. Levá část kruhového pásu hovoří o říčce Rusavě, na které stál mlýn obce – proto mlecí kámen, žernov. Byla zde stará historická lípa, která se v medaili připomíná listem a květem, a pila, jejíž činnost se udává kolem roku 1888. Jako hlavní plodinou a jejího zpracování je obilí – proto jsou zde vyobrazeny klasy. Novější doba hovoří v pravé části o činnosti jezdeckého oddílu obrázkem koně s brizůrkou – hvězdičkou, jako dobré a známé aktivity obce. Opět se zde nachází stará lípa a květ, tentokrát na vyvážení plochy a oslavu obce, a dále dnešní pěstované plodiny a zemědělská činnost – klas kukuřice a jetel v květu. Obě horní části okružního pásu jsou zakončeny ornamentací ze základního kamene mlýna, datovaného 1789, tzv. zralé klasy.

Reverz medaile[editovat | editovat zdroj]

Hlavní středová část je tvořena ERBEM OBCE z uváděné listiny 1688 s doplněním arabes. Kolem erbu je v horní půli nápis DIEDINA PRAWCZYCZE z původního znění listiny, dolní část uvádí ZALOŽ.1261 OBCZE v tomtéž typu písma.


Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]


Sbor dobrovolných hasičů Pravčice[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. 8. 1888 v obci vypukl požár. Již 23. 8. 1888 došlo k založení Sboru dobrovolníků, spolku dobrovolných hasičů. Starostou sboru se stal Josef Žůrek. Obec zakoupila hasičskou stříkačku a hasící zařízení. Spolek byl velmi aktivní a pomáhal hasit požáry nejen v Pravčicích, ale i v okolních obcích.

Hasičská zbrojnice[editovat | editovat zdroj]

  • 1889 - upravena část chléva v obecním hostinci na požární zbrojnici
  • 1926 - zbrojnice přestěhována do arcibiskupského velkostatku
  • 1972 - Sboru byla obcí slavnostně předána do užívání nová hasičská zbrojnice
  • 1979 - v sousedství hasičské zbrojnice byl upraven malý parčík
  • 2008 - rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice

Společenská činnost[editovat | editovat zdroj]

  • 1903 - sbírka mezi bratřími na Národní divadlo v Praze, která vynesla částku 10 K
  • Meziválečné a válečné období - Spolek se věnoval bohaté kulturní činnosti, sehrál několik divadelních představení,spolupodílel se na osvětě v kulturní činnosti obce
  • i v současné době se členové sboru zúčastňují a podílejí na mnohých kulturních akcích v obci, každoročně pořádají vodění medvěda s tradiční ostatkovou zábavou
  • 1968 - u příležitosti 80. výročí od založení Sboru byla nazkoušena „Hanácká svajba“ v čele s bratrem Stanislavem Uličným st.
  • 1970 - Sbor uspořádal Hanácké právo

Sportovní činnost[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů má bohatou sportovní minulost. Má za sebou spoustu úspěchů. Mezi ty největší patří účast mladých hasičů na Mistrovství České republiky v požárním sportu a hry Plamen v roce 2001 v Třebíči. Obsadili zde celkovou sedmou příčku, za požární útok získali stříbrnou medaili. V roce 2005 se Klára Šenkyříková stala Mistryní ČR v požárním sportu v kategorii jednotlivců. O rok později svůj úspěch zopakovala. SDH Pravčice se zúčastňuje Podhostýnské hasičské ligy, Zlínské ligy požárního sportu, Velké ceny OSH Přerov, Velké ceny OSH Uherského Hradiště a Extraligy ČR v požárním útoku. Pro tréninky i závody hasičům slouží především tzv. „hasičská louka“ vedle řeky Rusavy.


Tělovýchovná jednota Sokol Pravčice[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 působila v obci pobočka Tělocvičné jednoty Sokol v Hulíně. Dne 23. 4. 1921 byl ustanoven spolek Tělocvičné jednoty Sokol v Pravčicích. Jejím prvním starostou se stal pravčický rodák JUDr. Václav Žůrek, advokát v Kroměříži. Sokolové nejdříve cvičili na dvoře a zahradě u Hradilů a Pitnerů a na dvoře „staré školy“. V zimě v zadní místnosti hostince. Ve válečných letech 1939 - 1945 byla Jednota spolu s celou obcí Sokolskou v českých zemích zrušena. Dne 10. 5. 1945 Jednota opět svou činnost zahájila.

Sokolovna a Sokolská zahrada[editovat | editovat zdroj]

  • 1924 - 4. 8. 1024 byla předána do užívání nová sokolovna postavená z darů shromážděných od příznivců Sokola
  • 1932 - přístavba sokolovny ve směru k letnímu cvičišti (k dnešní Sokolské zahradě)
  • 2006 - 5. 9. 2006 - areál sokolovny převeden za 1 Kč na obec Pravčice, která sokolovnu zrekonstruovala. Budově zůstal název "Sokolovna", zahradě "Sokolská zahrada". TJ Sokol Pravčice má i nadále k těmto svým bývalým nemovitostem zajištěno předkupní právo. Areál Sokolovny využívá ke své činnosti i nadále
  • 2008 - kolaudace provedené rekonstrukce Sokolovny, obnovení provozu sérií tří večerních plesů – sportovním, masopustním a mysliveckým, která byla zakončena odpoledním plesem maškarním pro děti
  • 2009 - 11. 2. 2009 byla slavnostně předána do užívání nově nainstalovaná umělá horolezecká stěna v Sokolovně
  • 2009 - 7. 8. 2009 bylo mezi Sokolskou zahradou, školou a kostelem s farou otevřeno víceúčelové hřiště s umělým povrchem
  • 2011 - provedena úprava Sokolské zahrady

Celý areál Sokolovny je využíván pro nejrůznější sportovní akce, ale i pro pořádání akcí obecních, školních a soukromých.

Činnost TJ Sokol Pravčice[editovat | editovat zdroj]

Organizace Jednoty v Pravčicích se vždy sestávala ze spousty oddílů a kroužků, jako např. fotbalové mužstvo, oddíl odbíjené, oddíl stolního tenisu, ledního hokeje, šachový oddíl, sport pro všechny, floorball, mažoretky, jezdecký oddíl. Mnohé z nich tato organizace zastřešuje doposud. Kromě toho pořádala nácviky i vystoupení sokolských sletů a později spartakiádního cvičení a mnohých divadelních vystoupení, a pořádá i doposud plesy pro dospělé i oblíbené maškarní plesy pro děti, hanácká vystoupení, tradiční Běh Pravčicemi (dřív Běh vítězství) a umožňuje organizované cvičení široké veřejnosti.

Fotbalový oddíl a fotbalové hřiště[editovat | editovat zdroj]

  • 1944 - vznik Fotbalového oddílu TJ Sokol Pravčice 11. 11. 1944, v té době ještě pod názvem SK Pravčice. Prvním předsedou byl zvolen Alois Vystavěl
  • 1953 - oddíl pro nedostatek hráčů musel své působení přerušit
  • 1954 - 1956 - na krátkou dobu obnovena činnost oddílu, v roce 1956 byla odehrána jen jarní část soutěže
  • 1958 - opětovně oddíl obnoven, po jedné sezóně byla činnost opět ukončena, a to až do roku 1967
  • 1968 - mužstvo nastupovalo k zápasům ve IV. třídě jih, založeno bylo rovněž mužstvo žáků
  • 1984 - oddíl oslavil čtyřicet let od založení, k přátelskému utkání v rámci oslav nastoupilo pravčické mužstvo proti oddílu Baník Ostrava – staří páni; zápas skončil výsledkem 1 : 3 a jedinou branku Pravčic vstřelil Antonín Mrňka
  • 1994 - oddíl oslavil padesát let od založení oddílu. V tomto roce se splnil sen všech hráčů a fanoušků a mužstvo postoupilo do okresního přeboru; po jedné sezoně však mužstvo opět sestoupilo do III. třídy
  • 1998 – 1999 - na pravčickém hřišti při zápase proti Admiře Hulín 22. 8. 1999 postihl domácího hráče Zdeňka Mlčáka kolaps; Zdeněk byl odvezen do nemocnice, kde po třech hodinách zemřel
  • 2000 - od tohoto roku se vždy v létě hraje na pravčickém hřišti turnaj pod názvem Memoriál Zdeňka Mlčáka
  • 2008 - v létě zahájena svépomocí rekonstrukce trávníku na hřišti, za brankami byly postaveny nové ochranné sítě a bylo upraveno okolí hřiště
  • 2011 - na hřišti bylo nainstalováno ozvučení a světelná tabule

V letech 1997 a 2010 postihla obec povodeň a na hřišti se pokaždé vytvořilo velké jezero. Byly vyplaveny i šatny a vznikla škoda na majetku i na trávníku. Fotbalisté si však pokaždé s těmito pohromami dokázali poradit. Na svou činnost se snaží oddíl získávat prostředky pořádáním různých akcí, tanečních zábav, plesů, sběrem kovového odpadu a podobně.

Šachový oddíl[editovat | editovat zdroj]

  • 1985 - v říjnu založen šachový oddíl pod hlavičkou TJ Sokol Pravčice, měl 7 členů (Miloš Ondruška, Jaroslav Šašek, Jindřich Valášek, Vítězslav Procházka, Karel Procházka, Milan Pospíšil a František Pavelka).

Po několika týdnech se oddíl rozrostl o další dva členy. Podařilo se jim v krátkém čase sehnat potřebný materiál a vyřídit nutné formality. Šachový oddíl pokračuje ve své činnosti od svého založení v roce až do dnešních dnů a za ta léta si vychoval již další generaci hráčů. K pravidelným tréninkům se schází každý týden. V současné době hraje regionální soutěž okresu Kroměříž, někteří z hráčů hostují i v jiných oddílech.


Jezdecký sport[editovat | editovat zdroj]

V červnu roku 1961 byl založen první jezdecký oddíl při TJ Sokol Pravčice ve spolupráci s místním JZD. Zakládajícími členy byli František Smělík st., předseda JZD, Otakar Dědičík, Vojtěch Chytil st., Václav Dvořák, Ladislav Blabla a František Mrhálek. Prvními koňmi, tvořícími jednak základ pravčického chovu a jednak působícími jako sportovní koně, byly klisny Bramína a Lorna. Dne 1. 2. 1969 ukončil JK činnost při TJ Sokol Pravčice. V následujících letech oddíl měnil názvy, kdy přešel pod Juvenu (1967, JK Juvena Pravčice). V roce 1972 JK změnil název z Juveny na JK SSM Pravčice, aby se vrátil pod Jednotné zemědělské družstvo Kostelec u Holešova, pod které v té době Pravčice jako farma patřily (1989). V roce 1992 byl chov koní zemědělským družstvem z ekonomických důvodů zrušen. Někteří chovatelé koní (František Rozkošný, Zdeněk Rozkošný, Antonín Pospíšilík a Václav Dvořák) se nechtěli se zrušením chovu koní v Pravčicích smířit a odkoupili část koní, založili nové kluby a tím chov koní v Pravčicích zachránili. Novým místem pro chov a sportovní přípravu se staly hospodářské budovy a pozemky bývalého arcibiskupského mlýna. V roce 2003 byla zahájena rekonstrukce jezdeckého areálu dotovaná státem, v jehož správě areál je, demolice větší části budovy mlýna, která byla ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Nová zídka oddělila dvůr od soukromých pozemků, byly nově pokryty střechy, udělány nové fasády a elektrické rozvody.

Hanácký pohár a další sportovní činnost[editovat | editovat zdroj]

  • První ročník Hanáckého poháru, prestižní parkurové soutěže, byl uspořádán v roce 1963. Tradice Hanáckého poháru je každoročním pořádáním udržována dodnes.
  • V roce 1964 byl JK poprvé pověřen pořádáním mistrovství mužů a žen v Přerově ČSTV. Od tohoto roku byli pravčičtí jezdci a koně pravidelnými účastníky všech mistrovství – ať už jednotlivců či družstev - a také mezinárodních závodů, především v Polsku a Maďarsku.

Současné jezdecké kluby[editovat | editovat zdroj]

  • JK Sport Pravčice (Josef Dvořák a kol.)
  • Stáj Pospíšilík Pravčice (Antonín Pospíšilík a kol.)
  • JK Morava Pravčice (Vojtěch Chytil a kol.)
  • JK Pravčice o. s. (Václav Dvořák a kol.)

Členskou základnu všech jmenovaných subjektů tvořilo v roce 2011 cca 50 členů, kteří pracovali s přibližně 35 koňmi. Základnu tvořili jak jezdci a ošetřovatelé nelicencovaní i licencovaní – tedy s oprávněním startovat na oficiálních soutěžích v jezdeckých disciplínách, majitelé cvičitelského průkazu, rozhodcovské a trenérské licence, ale patřili mezi ně také příznivci a přátelé koní, jejichž každoroční podpory a pomoci při pořádání závodů si všichni velmi váží. Všechny kluby spadají pod nově vytvořenou Zlínskou oblast České jezdecké federace (dále jen ZO ČJF).

Činnost jezdeckých klubů[editovat | editovat zdroj]

Stěžejní náplní činností je účast na parkurových soutěžích a příprava začínajících jezdců pro jezdecký sport. Další z priorit jednotlivých klubů je za podpory obce Pravčice, Zlínského kraje a města Hulína každoroční pořádání

  • Hanáckého poháru (JK Sport Pravčice),
  • Jarních závodů O pohár obce Pravčice a křest hříbátek (Stáj Pospíšilík),
  • obnova Pravčického derby (JK Pravčice o. s.) a
  • Memoriálu Otakara Dědičíka (JK Morava).

Koně využívané pro sport jsou jezdcům poskytováni soukromými majiteli – Tamarou a Milanem Skýpalovými, Antonínem Pospíšilíkem a Václavem Dvořákem, Bohumil Cupák s Vojtěchem Chytilem a Hanou Pěnčíkovou reprezentují se svými vlastními koňmi. Vzhledem k tomu, že práce s koňmi není jen o závodění, mají jezdecké kluby také na starosti údržbu areálu, alespoň co se osobních a finančních možností týče, pravidelně se umožňuje svezení na svých koních na nejrůznějších akcích a někteří členové poskytují své schopnosti a cenné zkušenosti také vedení Zlínské oblasti ČJF v různých komisích a organizačních výborech. Všichni členové sdružení v pravčických jezdeckých oddílech se anaží být důstojnými pokračovateli mnohaleté tradice chovu a jezdeckého sportu v Pravčicích, což se jím i daří.


Myslivecké sdružení Pravčice[editovat | editovat zdroj]

O myslivost, tj. o pečování o zvěř v katastru a o lov této zvěře, byl zajisté v katastru obce Pravčice zájem i v době minulé, avšak nic písemného není o skutečnostech, jak se myslivecké sdružení vyvíjelo, dochováno. Zřejmě šlo o spolek vedený pod názvem Lidová myslivecká společnost Dne 13. 7. 1950 se konala ustavující schůze Myslivecké společnosti v Pravčicích. Prvním předsedou se stal František Karas.

Činnost sdružení[editovat | editovat zdroj]

  • 1951 - společnost se začasla zabývat úpravou nově vysázeného remízu, procházením vojtěšky a jetelotrávy k chránění vajíček bažantů a koroptví, konáním honu na koroptve a odchytem koroptví
  • 1956 - řešen posed v remízku
  • 1961 - projednáno sloučení společnosti do okrsku Roštění
  • 1962 - do provozu byla dána líheň
  • 1962 - 1978 - 12. 12. 1962 se konala ustavující a slučovací schůze Českého mysliveckého sdružení Pravčice a Němčice; toto sloučení existovalo až do konce roku 1978
  • po roce 1978 - nucené slučování mysliveckých sdružení a honiteb do větších celků. Cesta z Pravčic směr Němčice byla hranicí, kdy levá část byla přidělena MS Hulín a pravá část MS se sídlem v Roštění (Roštění, Rymice, Količín, Němčice a Pravčice). V Pravčicích byla vybudována odchovna bažantů z bývalé drůbežárny JZD.
  • 1992 - v listopadu poslední hon MS Roštění na pravčickém katastru. 12. 12. 1992 sloučené MS Roštění zaniklo a Pravčice dostaly svůj katastr zpět. Tvoří se nové Myslivecké sdružení Pravčice složené z katastrů obcí Pravčice, Količín a Němčice. Předsedou byl zvolen Zdeněk Klesnil st. z Němčic
  • 2003 - od tohoto roku pořádá myslivecké sdružení v Pravčicích myslivecký ples
  • 2005 - v honitbě se začala konat pravidelná sokolnická setkání a lov loveckými dravci
  • 2007 - myslivci se podíleli na pořádání význačné kynologické akce - 52. ročníku Memoriálu Františka Housky; tato mezinárodní všestranná soutěž hrubosrstých ohařů je pořádána jednou za dva roky klubem chovatelů českého fouska

Péče o zvěř a údržba honitby[editovat | editovat zdroj]

Činností myslivců není jen lov zvěře. Hlavní práce všech členů je celoroční péčí o zvěř – přikrmování v době nouze a příprava krmení na toto období. Velká část práce je zaměřena na údržbu a výsadbu remízků a ostatní zeleně, údržbu vodotečí, které probíhají honitbou, výrobě a údržbě krmelců, posedů a jiných mysliveckých zařízení; ročně tak myslivci odpracují více jak tisíc hodin. V honitbě se vyskytuje zvěř drobná – zajíc polní, bažant obecný, dále zvěř srnčí, a přechodně se vyskytuje zvěř černá, které bylo od roku 1993 uloveno 12 kusů. Kromě zvěře užitkové je lovena zvěř dravá: liška obecná, kuny, psík mývalovitý, jezevec lesní, straka obecná. Na zvěř v současné době nepříznivě působí nově otevřená dálnice, ale i to je daň civilizačních faktorů. Myslivecké sdružení stále svou činností přispívá s péčí dobrého hospodáře k zachování kmenových stavů zvěře a zvelebení kvality chovu. A to ne bez starostí a práce. K úspěchu přispívá nadšení všech členů. Myslivci pořádají již několik let besedy s dětmi v pravčickém remízku. Tato akce bývá hojně navštěvovaná nejen dětmi, ale i jejich rodiči. V pravčické honitbě také probíhají zkoušky loveckých psů.


Český svaz chovatelů, Základní organizace Pravčice[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1949 byli členové z Pravčic organizováni v Hulíně, v tomto roce se však organizace v Hulíně rozpadla, a tak o rok později, v roce 1950, vznikla Základní organizace Českého svazu chovatelů Pravčice. Předsedou se stal Eduard Opravil.

Činnost svazu chovatelů[editovat | editovat zdroj]

  • 1970 – 1980 - organizace pořádala a zúčastňovala se řady výstav jak místních, tak okresních, kde hlavně u plemene holubů Moravský pštros dosahovala řadu výborných výsledků. Nebyla na celé Moravě taková kvalita ani kvantita těchto holubů, jako v Pravčicích. Chovali ji František Rozkošný (Moravský pštros červený), Stanislav Mlčák (Moravský pštros modrý), Otakar Dědičík (Moravský pštros žlutý), Václav Batoušek (Moravský pštros černý) a Antonín Kejík (Moravský pštros černý šupinatý). Z národních i speciálních výstav i z výstav místních a okresních vozili čestné i vítězné ceny a dá se říci, že neměli téměř žádnou konkurenci
  • 1990 – 2010 - další rozkvět organizace
  • 2011 - organizace měla 22 členů, z toho 12 z Pravčic, 1 z Třebětic, 5 z Hulína a 4 z Chrášťan. Ve vedení organizace byl předseda Vojtěch Bartošek.

Místní výstava[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech pořádají chovatelé již tradiční místní výstavu, která svým rozsahem a kvalitou vystavených zvířat řadí tuto organizaci mezi nejlepší v celém okrese. Odbor králíků zastoupený plemenem Vídeňský králík, chovaný především Pavlem a Tomášem Pospíšilovými a Vojtěchem a Ivanou Bartoškovými, je označen tou nejvyšší známkou kvality v celé republice. Také holubi, především Zdeňka Rozkošného Moravský pštros červený, dosahují kvality daleko za hranice našeho okresu. Obec Pravčice dotovala koupi klecí, které splňují nové podmínky jak estetické, tak i rozměrové dle norem EU, a poskytuje k výstavám, ale i stolních ocenění a schůzím, krásný areál v místní Sokolské zahradě.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • kniha "PRAVČICE proti toku času", autor František Štourač
  • "Pravčické noviny" z května 2011, vydala obec Pravčice jako mimořádné vydání v roce 750. výročí od první zmínky o obci
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu