Wilhelm Miklas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wilhelm Miklas
Wilhelm Miklas

Ve funkci:
10. prosince 1928 – 12. března 1938
Předchůdce Michael Hainisch
Nástupce Karl Renner (od r. 1945)

Ve funkci:
1907 – 1918

Ve funkci:
1923 – 1928

Narození 15. října 1872

Kremže
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 20. března 1956 (83 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Politický subjekt Christlichsoziale Partei
Vzdělání Vídeňská univerzita

Wilhelm Miklas (15. října 1872 Kremže20. března 1956 Vídeň) byl rakouský křesťansko-sociální politik, v letech 19281938 třetí prezident Rakouska.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Wilhelm Miklas se narodil jako syn poštovního úředníka. Studoval historii a geografii na univerzitě ve Vídni, odkud poté odešel ke křesťanské sociální straně.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska.Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Dolní Rakousy 59. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[1]

Jeho politická kariéra ovšem vyvrcholila až za první rakouské republiky. Od roku 1923 do roku 1928 byl předsedou Národní rady Rakouska. Dne 10. prosince 1928 byl zvolen rakouským prezidentem a tuto pozici zastával po deset let. Za tuto dobu se pod ním vystřídali předsedové vlád Ignaz Seipel, Ernst Streeruwitz, Johann Schober, Karl Vaugoin, Otto Ender, Karl Buresch, Engelbert Dollfuss, Kurt Schuschnigg a Arthur Seyß-Inquart. Ve funkci tak zažil éru demokratické parlamentní vlády, následné období austrofašismu a v závěru i převzetí moci nacisty.

Miklas byl mezi rakouskými nacisty velmi nepopulární, protože odmítl udělit milost vrahům kancléře Engelberta Dollfusse po neúspěšném puči v roce 1934. Dne 11. března 1938 odmítl Miklas návrh Hermanna Göringa, aby byl Arthur Seyß-Inquart jmenován kancléřem. Oproti tomu nacisté nelenili, a protože byli dobře organizováni, podařilo se jim během hodiny obsadit velké části Vídně, včetně ministerstva vnitřních záležitostí, které kontrolovalo policii. Nakonec Miklas kapituloval a jmenoval Seyß-Inquarta kancléřem.

Po anšlusu byl zbaven funkce, uvržen do domácího vězení a opustil politickou sféru. Zemřel 20. března 1956.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Miklas na anglické Wikipedii.

  1. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.