Roger Daltrey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roger Daltrey
Daltrey v roce 2008
Daltrey v roce 2008
Základní informace
Rodné jméno Roger Harry Daltrey
Narození 1. března 1944 (70 let)
Původ Anglie Hammersmith, Londýn, Anglie
Žánry rock, art rock, hard rock, power pop
Povolání hudebník, zpěvák, skladatel, herec, filmový producent
Aktivní roky 1959–současnost
Vydavatel Track, MCA, Polydor, Atlantic, WEA, Rhino, Sanctuary
Příbuzná
témata
The Who
Pete Townshend
Rick Wakeman
Ocenění komandér Řádu britského impéria
Website TheWho.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roger Daltrey CBE - nositel řádu Britského Impéria, (1. března 1944, Hammersmith, Londýn, Anglie) je zpěvák, textař, zakladatel britské skupiny The Who. Působil též jako úspěšný sólový umělec, odehrál několik rolí ve filmu, v divadle a televizi, pracoval též jako filmový producent.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v londýnské čtvrti Hammersmith, ale vyrostl v Actonu, dělnickém předměstí, odkud pocházeli i další členové skupiny The Who Pete Townshend a John Entwistle. Byl jedním ze tří dětí, které se narodily rodičům Ireně a Harrymu Daltreyovým a vyrůstal se dvěma sestrami Gillian a Carol. Harry Daltrey pracoval v továrně na klozety. Ireně Daltreyové lékaři řekli, že nikdy nebude moct mít děti, protože v roce 1937 přišla o ledvinu. Nicméně, jednoho dne během náletu za 2. světové války v londýnské nemocnici Hammersmith Hospital porodila syna. Když mu byly tři roky, spolkl rezavý hřebík, který musel být chirurgicky odstraněn a zůstala mu tak viditelná jizva. V pěti letech mu zbytky rzi způsobily žaludeční vřed, se kterým musel být také hospitalizován.

Navštěvoval Victoria Primary School a pak chlapeckou Acton County Grammar School, kterou navštěvoval společně s Petem Townshendem a Johnem Entwistlem. Protože byl talentovaný, mysleli si rodiče, že bude pokračovat na univerzitě, ale z něj se stal „školní rebel“ a jeho jediným zájmem byl rock and roll.

První kytaru si vyrobil sám a založil skifflovou kapelu nazvanou The Detours. Když mu otec koupil v roce 1959 kytaru zn. Epiphone, stal se ve skupině vedoucím kytaristou a brzy poté byl ze školy vyloučen za kouření. Pete Townshend ve své autobiografii napsal: "Do doby, než byl vyloučen ze školy, byl Roger dobrý žák. Jakmile však uslyšel Elvise, proměnil se v chuligána s elektrickou kytarou a strojeným úšklebkem. Byl toto rock'n'roll? Mladému muži s inteligencí, jakou měl Roger bylo jasné, že v konformitě není budoucnost."[1]

Stal se ocelářským dělníkem a po práci hrával s kapelou na svatbách, v hostincích a v pánských klubech. Přizval do skupiny spolužáka Johna Entwistlea, aby s nimi hrál na baskytaru a na jeho radu také pozval Petea Townshenda, aby hrál na kytaru. V té době bylo složení kapely Roger Daltrey kytara, Pete Townshend rytmická kytara, John Entwistle baskytara, Doug Sandom bicí a Colin Dawson sólový zpěv. Když Colin Dawson opustil skupinu, Daltrey přešel na zpěv a Townshend na sólovou kytaru. V roce 1964 opustil skupinu bubeník Doug Sandom a nahradil jej Keith Moon.

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

The Who[editovat | editovat zdroj]

Daltrey (vlevo) a Townshend na pódiu (1976)

Po prvním hitu The Who a zisku nahrávací smlouvy začal psát Townshend vlastní skladby a Daltrey začal v kapele ztrácet svou dominantní roli. Na konci roku 1965 byl Daltrey z kapely vyhozen, protože zmlátil bubeníka Keithe Moona kvůli tomu, že Townshendovi a Entwistleovi dodával drogy. To ho vedlo k přehodnocení svého způsobu jednání s lidmi. Po týdnu ho kapela přijala zpět, ale bylo mu řečeno, že je to pouze na zkušební dobu. Slíbil, že něco podobného už nikdy neudělá. Daltrey vzpomíná: "Myslel jsem si, že kdybych kapelu ztratil, byl bych mrtvý. Kdybych s The Who nezůstal, pracoval bych v plechárně po zbytek svého života."

Druhý singl The Who, "Anyway Anyhow Anywhere", byl jedinou skladbou, kterou napsali Daltrey a Townshend společně. Daltrey v té době napsal pro kapelu ještě dvě další skladby. Z Townshenda se stal jeden z nejlepších rockových skladatelů a Daltreyho zpěv se stal prostředkem k vyjádření Townshendových vizí. Koncerty The Who byly velmi energické a Daltreyho točení mikrofonem se stalo jejich charakteristickým rysem. Také Daltreyho koktání v "My Generation", které mělo vyjadřovat hněv, frustaci a aroganci mladé generace, vystihlo revoluční názory šedesátých let a stalo se typické pro The Who podobně jako později řev na konci "Won't Get Foolled Again".

Od konce šedesátých let se Daltrey s každým dalším albem (Tommy, Who's Next, Quadrophenia) více a více stával tváří a hlasem kapely. Ve stejnojmenné filmové adaptaci rockové opery Tommy, kterou režíroval Ken Russell, hrál Daltrey titulní roli. Byl za ni nominován na Zlatý glóbus za nejlepší herecký debut. 10. dubna 1975 se objevil na obálce časopisu Rolling Stone. S Russellem podruhé spolupracoval na filmu Lisztomania, kde hrál maďarského skladatele Franze Liszta. Na soundtracku k tomuto filmu spolupracoval s Rickem Wakemanem, otextoval tři písně.

Po smrti Keithe Moona v roce 1978 se The Who rozhodli pokračovat, ale Daltrey si myslel, že nový bubeník Kenney Jones byla pro kapelu špatná volba. V roce 1980 Daltrey dokončil film McVicar o britském bankovním lupiči Johnu McVicarovi. Daltrey film produkoval, hrál v něm titulní roli a spolu s dalšími členy kapely nahrál soundtrack. Tento úspěch se spolu s dalšími stresy podílel na zhoršení vztahu s Townshendem. The Who skončili s aktivním vystupováním v roce 1982, kdy Townshend cítil, že už není schopný skládat pro kapelu. Kapela pokračovala ve spolupráci jen sporadicky, například vystoupením na Live Aid nebo nahráváním Daltreho sólového alba Under a Raging Moon a Townshendova taktéž sólového alba Iron Man.

Daltrey se poté zaměřil na herectví. V té době se objevil v několika filmech jako The Beggar's Opera (1983), Komedie plná omylů (1983), The Hunting of the Snark (1987), The Little Match Girl (1987), Buddy's Song (1990) a Mack the Knife (1990).

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Roger Daltrey na koncertě The Who (2012)
Podrobnější informace naleznete v článku Diskografie Rogera Daltreyho.

Sólová diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • Daltrey (1973)
  • Ride a Rock Horse (1975)
  • One of the Boys (1977)
  • McVicar (1980)
  • Parting Should Be Painless (1984)
  • Under a Raging Moon (1985)
  • Can't Wait to See the Movie (1987)
  • Rocks in the Head (1992)

Kolaborace[editovat | editovat zdroj]

Filmová a divadelní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Daltrey v House of Blues v Bostonu (2009)

Poté, co The Who v roce 1982 skončili s aktivním vystupováním, se Daltrey zaměřil na filmovou a divadelní kariéru. Hrál ve více než 30 filmech, včetně hlavních rolí ve filmech Tommy (1975), kde hrál titulní roli hluchého, němého a slepého chlapce; Lisztomania (1975), kde hrál maďarského skladatele Franze Liszta; a McVicar (1980), kde hrál ozbrojeného lupiče Johna McVicara. Během osmdesátých a devadesátých let se objevil v různých muzikálech a dramatech, včetně The Beggar's Opera, Komedie plné omylů, The Little Match Girl, Mack the Knife a Buddy's Song.

V roce 1992 namluvil roli Barnabyho v dětském kresleném filmu The Real Story of Happy Birthday to You. V roce 2003 nazpíval postavu řidiče autobusu draka Argona v The Wheels on the Bus: Mango and Papaya's Animal Adventure. Objevil se i ve dvou dalších videích tohoto seriálu.

Kromě herectví byl Daltrey také producentem několika filmů, jako je Buddy's Song (1990), McVicar (1980) a Quadrophenia (1979).[2]

Televizní role[editovat | editovat zdroj]

Hrál i několik rolí v televizi, včetně policejního drama v seriálu BBC Television Shakespeare - The Bill, ve sci-fi seriálu Sliders jako plk. Angus Rickman, v seriálu televize VH1 Strange Frequency 2, v seriálu Witchblade jako otec Del Toro a byl periodickou hostující hvězdou v seriálu Highlander: The Series jako nesmrtelný Hugh Fitzcairn, jako jeden z nejbližších přátel hlavního hrdiny Duncana MacLeoda.

Objevil se jako kreslená postavička v epizodě seriálu Simpsonovi - "Příběh dvou Springfieldů" ("A Tale of Two Springfields"), kde se společně s ním objevil John Entwistle (Pete Townshend byl v epizodě nahrazen jeho bratrem Paulem). The Who pomohli Homerovi rozbít zeď, kterou rozdělil centrum města.

Jevištní role[editovat | editovat zdroj]

Daltrey se objevil na jevišti například v roce 1987 v divadelní hře od Mikea Batta The Hunting of the Snark a také v roce 1998 v Battově Philharmani s Royal Philharmonic Orchestra. Objevil se též v roce 1995 v The Wizard of Oz in Concert: Dreams Come True jako Tin Man. V roce 1995 také hrál v trojdílné rozhlasové dramatizaci knih o vzpouře na Bounty od Charlese Nordhoffa a Jamese Normana Halla a v roce 1996 se objevil v produkci BBC Radio 2 Jesus Christ Superstar jako Jidáš. V roce 1998 hrál ve Vánoční koledě v produkci Radio City Music Hall. V roce 2003 hrál Alfreda P. Doolittlea v My Fair Lady v Hollywood Bowl.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Roger Daltrey (2008)
Role ve filmu a v televizi
Rok Název Role
1975 Tommy Tommy Walker
Lisztomania Franz Liszt
1978 Dědictví Clive
1980 McVicar John McVicar
1983 The Beggar's Opera Macheath
Komedie plná omylů Dromiové
Bitter Cherry
1985 Murder: Ultimate Grounds for Divorce
1987 The Hunting of the Snark The Barrister
The Little Match Girl Jeb Macklin
Crossbow Francois Arconciel/François Arconciel
Gentry Colin
1988 How to Be Cool sám sebe
1990 Mack the Knife pouliční zpěvák
Zapomenutí vězni Howard
1989 Cold Justice Keith Gibson
1991 Buddy's Song Terry Clark
1991 Midnight Caller Danny Bingham
Přísně tajné prázdniny Blade
1992 The Freddie Mercury Tribute Concert koncertní vystoupení
The Real Story of Happy Birthday to You Barnaby (hlas)
1993 Příběhy ze záhrobí Dalton Scott
Highlander Hugh Fitzcairn
1994 Bleskový Jack John T. Coles
A Celebration: The Music of Pete Townshend and The Who koncertní vystoupení
1995 The Wizard of Oz in Concert: Dreams Come True Tin Man
1996 Vampirella Vlad
Lois & Clark: The New Adventures of Superman Taz
1997 Cesta do neznáma Col. Angus Rickman
Pirate Tales William Dampier
1998 Like It Is Kelvin
1999 Kouzelná země skřítků král Boric
Rude Awakening Nobby Clegg
The Bill Larry Moore
2000 Dark Prince: The True Story of Dracula král Janos
Best Rodney Marsh
The Young Messiah – Messiah XXI sám sebe
2001 Prokletí host/ďábel
Osudu neutečeš Nehemiah Peoples
Witchblade otec Del Toro/madame Sesostris
2002 .com for Murder Ben
Zlatá sedmdesátá Mr. Wilkinson
2003 The Wheels on the Bus drak Argon
2005 Trafalgar Battle Surgeon Loblolly Boy
2006 Irská krev Jimmy Nolan
Kriminálka Las Vegas Mickey Dunn
2007 Pop Pirates producent
The Last Detective Mick Keating
2012 Once Upon a Time housenka
2013 Pawn Stars sám sebe
Once Upon a Time in Wonderland modrá housenka

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Roger Daltrey přispěl do sbírky povídek vydané v roce 1966 I Remember: Reflections on Fishing in Childhood.[3] V roce 2009 napsal předmluvu k Anyway, Anyhow, Anywhere: The Complete Chronicle of The Who 1958–1978 od Andrewa Neilla a Matta Kenta.[4] V roce 2011 napsal článek, ve kterém vzdal hold Kenu Russellovi a který byl uveřejněn v britském deníku Daily Express.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Daltrey byl dvakrát ženatý. V roce 1964 si vzal Jacqueline "Jackie" Rickman, s níž má syna Simona, který se narodil taktéž v roce 1964. Rozvedli se v roce 1968. V roce 1967 se Daltreymu narodil syn Mathias, jehož matkou byla švédská modelka Elisabeth Aronsson.[6] V roce 1969 potkal američanku Heather Taylor, jeho sučasnou manželku, kterou si vzal v roce 1971. Mají spolu tři děti - Rosie Lea (* 1972), Willow Amber (* 1975) a Jamie (* 1981).[7] Daltrey má také pět dalších dětí ze vztahů z šedesátých let.[8] Má pět vnuček (Lily, Lola, Ramona, Scarlet a Winter) a dva vnuky (Liam a Jonjo).

Daltrey vlastní farmu v Holmshurst Manor, vesnickém sídle nedaleko vesnice Burwash v Sussexu, které bylo postaveno v roce 1610. Také vlastní dům svých rodičů v Londýně. Na začátku nového milénia koupil dům v Los Angeles.

Je velkým fanouškem fotbalového klubu Arsenal FC, dokonce měl tu čest před výkopem posledního zápasu odehraného na Highbury zazpívat píseň na rozloučenou.

Daltrey tvrdí, že nikdy nezkusil tvrdé drogy a na rozdíl od ostatních členů kapely neměl žádné návykové problémy.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roger Daltrey na anglické Wikipedii.

  1. http://www.petetownshendwhohe.blogspot.com
  2. Roger Daltrey v Internet Movie Database (anglicky)
  3. (1996) I Remember: Reflections on Fishing in Childhood. Summersdale Publishers. ISBN 978-1-873475-43-0. 
  4. Neill, Andrew(2009). Anyway, Anyhow, Anywhere: The Complete Chronicle of The Who 1958–1978. 
  5. Roger Daltrey Considered Re-Teaming With Russell Before His Death [online]. 29 November 2011, [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Roger Daltrey – Biography
  7. Pure And Easy – The Who [online]. Brandy_and.tripod.com, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ben Todd."ROGER DALTREY talking about his generation..and Macca's missus", Sunday Mirror, 6 November 2005. Ověřeno k 12 May 2010. 
  9. Roger Daltrey Says He Never Touched Hard Drugs [online]. 18 July 2011, [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]