Jarmil Burghauser
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarmil Burghauser (21. října 1921 Písek – 20. února 1997 Praha), vlastním jménem Jarmil Mokrý, byl český hudební skladatel a vědec.
V letech 1946–1953 působil jako sbormistr Národního divadla, poté se věnoval vlastní tvorbě a vědecké činnosti.
Obsah |
Dílo [editovat]
Zabýval se především tvorbou Antonína Dvořáka, jehož dílo zpracoval do tematického katalogu.
S M. Šolcem vydal Ediční zásady a směrnice k notační problematice klasiků 20. století.
Stal se autorem hudby k filmům Premiera (1947), Z mého života (1955; zároveň dělal dramaturgii), Legenda o lásce a Labakan z roku 1956, Kde řeky mají slunce (1961), Místo v houfu (1964), Polka jede do světa (1965) Jarní vody (1968).
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 26, 36, 47, 57, 213
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 84.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. s. 160.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha : Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. s. 335-337.
