Alžběta Báthoryová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alžběta Báthoryová
Erb se třemi dračími zuby

Alžběta (Elisabeth) Nádašdyová (rozená Báthoryová) (v maďarštině Báthory Erzsébet) (asi 7. srpna 1560, Nyirbátor21. srpna 1614, Čachtice), přezdívaná Čachtická paní, byla uherská hraběnka. Je pokládána za nejznámější masovou vražedkyni ve slovenských a maďarských dějinách.

Život[editovat | editovat zdroj]

Báthoryové vlastnili rozsáhlé majetky zejména v Sedmihradsku. Jejich prapředek Vid v ečedském močále zabil podle legendy draka, proto měli v erbu tři dračí zuby. Ve 14. století se jejich rod rozdělil na dvě větve: ečedskou a somlyoskou.

Jejími rodiči byli Jiří Báthory (maďarsky Báthory György) z ečedské linie rodu Báthory a Anna Báthoryová, dcera Štěpána VIII. Báthoryho, ze šomlyovské linie (manželství s Jiřím bylo její třetí). Bratrem Anny, a tudíž Alžbětiným strýcem, byl Štěpán Báthory, polský král a velkokníže litevský.

Většinu Báthoryů z obou větví (ečedské i somlyovské) charakterizovaly výstřední povahové vlastnosti. Vícero z nich mělo sklony k samolibosti, pýše, tyranství, smyslnosti i k sexuální zvrácenosti. Většina také trpěla epilepsií a dnou. Doprovodným znakem degenerace rodu byly právě uvedené povahové vlastnosti, rod zanedlouho poté zcela vymřel. Somlyovská linie vymřela v roce 1635 a ečedská po meči v roce 1605, kdy zemřel Štěpán Báthory, Alžbětin bratr.

Manžel František Nádasdy (6. října 1555, Šárvár4. ledna 1604 tamtéž) byl tak jako Alžběta také z magnátského rodu. Byl hlavním županem v župách Vaš, Fogaraš a Šoproň, byl magistrem královských koníren, panovníkovým rádcem a od roku 1578 hlavním kapitánem uherských vojsk. Vynikal velkou tělesnou silou a měl prudkou povahu. Počínal si odvážně v několika bitvách proti Turkům, mezi nimi byl znám jako „černý bej“. Dne 3. ledna, den před svojí smrtí, napsal příteli Jiřímu Thurzovi dopis, ve kterém mu svěřil do ochrany a přízně svoji rodinu.

Nádasdy a Báthoryová uzavřeli manželství ve Vranově nad Topľou 8. května 1575. Narodilo se jim pět dětí: Anna, Kateřina (Katarína), Uršula, Andrej a Pavel. Uršula a Andrej zemřeli už jako děti. V roce 1604 se Anna provdala za Mikuláše (VI.) Zrínského. Dne 13. června 1604 byli zasnoubeni v Kerestúru, při svatební hostině byl přítomen i palatin Juraj Turzo, který byl s Mikulášem (VI.) Zrínským v rodinném poměru, protože Thurzova matka Katarína Zrínská byla sestrou Jiřího (VI.) Zrínského, který byl Mikulášovým otcem.

Báthoryová a její čtyři pomocníci byli obviněni z mučení a zabití velkého množství mladých žen (20 až 2000 obětí, zdroje se v počtu obětí rozcházejí). V roce 1610 byla dána do samovazby, kde zůstala až do své smrti o čtyři roky později. Pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů oné doby.

Alžbětin příbuzenský vztah k polskému králi Štěpánu Báthorymu ji zachránil před popravou, neunikli jí však její (údajní) pomocníci.

K jejímu životu se váží různé legendy včetně jejích údajných koupelí (či pití) krve služek, které napomohly ke vzniku početných upírských mýtů (či konkrétněji sexuálně-sadisticko-upírských legend a bájí).

Soud[editovat | editovat zdroj]

První informativní vyšetřování začalo v březnu 1610. Zanedlouho poté, co ji palatin Juraj Turzo 29. prosince 1610 přistihl při činu v Čachticích, byl započat dne 2. ledna 1611 soudní proces v Bytčanském hradu s pomocníky Alžběty Báthoryové. Kvůli palatinovi Jiřímu Turzovi před soudem chyběl hlavní viník: Alžběta Báthoryová. Soudcovský sbor tohoto zajímavého trestního případu odsoudil pomocníky k trestu smrti. V rozsudku bylo o Alžbětě Báthoryové připomínáno jen tolik, že ji nechali ve věznici na Čachtickém hradu, kde zůstala až do své smrti v roce 1614. Pochována je v Čachticích [1] a nikdy se před soud nedostala.

Jejími pomocníky byli Ján Ujvári (Ficko), Helena Jó a Katarína Benecká. Dne 7. ledna 1611 v Bytči byl vynesen rozsudek. V tentýž den byla Helena Jó zaživa upálena, Ján Ujvári byl pro mladý věk sťat a tělo bylo spáleno. Katarínu Beneckou soud pro nedostatek důkazů osvobodil. Léčitelka Majorová z Myjavy, která pomáhala Báthoryové při různých chorobách, byla obviněna z čarodějnictví a zaživa upálena 24. ledna 1611. Důkazy a přiznání byly získány s použitím mučení.

U soudu svědčilo velké množství osob. Například evangelický kazatel Ponický, který Báthoryovou přímo u soudu obvinil z kanibalismu. Žádný důkaz však nepředložil. Mnozí historici však považují proces za vykonstruovaný a s politickým pozadím. Uherští šlechtici se totiž chtěli zmocnit pozemků Alžběty Báthoryové, a tak ji obvinili z ohavných činů.

Mučení[editovat | editovat zdroj]

Děvčata prý týrala hořícími svícemi, rozpáleným železem, píchala jehlicemi, polévala studenou vodou na mrazu, řezala noži apod. Ne vždy je zabila. Svědkové vypověděli, že viděli děvčata tak popálená, že nemohla nastoupit do kočáru. Mučením oslavovala i Vánoce (palatin Thurzo ji přistihl při mučení těsně po Vánocích) i svatbu své dcery - v této době zemřely dvě německé služky. Mrtvoly byly pochovávány různě - na hřbitově, na poli, v obilních jamách. Jednou byly zahrabány tak nedbale, že rozkládající se těla vyhrabali psi a roznášeli je po dvoře.

Filmy o Alžbětě Báthoryové[editovat | editovat zdroj]

Příběh Alžběty Báthoryové se pokoušelo zfilmovat několik významných československých i zahraničních režisérů. V 70. letech 20. století vzniklo hned několik filmů. S výjimkou erotického povídkového filmu Contes Immoraux, animované Krvavé paní a komedie Radošinského naivného divadla šlo vždy o horory o upírech a vlkodlacích.

K tématu se filmaři znova vrátili v posledních letech, když se o zfilmování pokoušelo nezávisle na sobě hned několik producentů. Kanadský horor Eternal z roku 2004, jehož děj začíná v obci Višňové u Nového Mesta nad Váhom, jako jediný ze všech zahraničních filmů použil slovenské reálie. Francouzka Julie Delpy natočila r. 2009 historický film Hraběnka podle vlastního scénáře. Český režisér Zdeněk Troška vlastní práva na Nižnánského román Čachtická paní. V roce 2006 dokončil maďarský režisér Jenö Hodi svůj upírský horor Metamorphosis v hlavní roli s Christopherem Lambertem. Hrad Alžběty Báthoryové v něm umístili do transylvánských Karpat. Juraj Jakubisko dokončil v červnu roku 2006 historické drama podle vlastního scénáře Bathory. Premiéra byla v roce 2008.

  • 1970 Necropolis (Franco Brocani) - horor
  • 1970 Countess Dracula (Grófka Dracula) (Peter Sasdy) (s Ingrid Pittovou) - horor
  • 1971 Les levres rouges (Červené pery) (Harry Kummel) - horor
  • 1973 Ceremonia sangrienta (Krvavá ceremónia) (Jorge Grau) - horor
  • 1974 Contes immoraux (Nemorálne príbehy) (Walerian Borowczyk) (s Palomou Picasso) - erotický
  • 1975 Alžbeta Hrozná alebo Krw story (Stanislav Štepka) - TV - divadelní hra
  • 1980 Krvavá pani (Viktor Kubal) - animovaný film (IMDB)
  • 1980 El retorno del hombre-lobo (Návrat vlkodlaka) (Jacinto Molina) - horor
  • 1988 The Mysterious Death of Nina Chereau (Dennis Berry) - horor
  • 1990 Jungfrau am Abgrund (Carl Andersen) - horor
  • 1999 Bloodbath (Dan Speaker, Kim Turney) - horor
  • 2000 Bathory (Brian Topping)
  • 2004 Tomb of the Werewolf (Hrob vlkodlaka) (Fred Olen Ray) - horor
  • 2004 Eternal (Wilhelm Liebenberg, Federico Sanchez) - horor
  • 2005 Night Fangs (Ricardo Islas) - horor
  • 2006 Demon's Claw (Lloyd A. Simandl) - horor
  • 2006 Stay Alive (William Brent Bell) - horor
  • 2006 Metamorphosis (Jenö Hodi) (s Christopherem Lambertem) - horor
  • 2007 Blood Scarab (Donald F. Glut) - horor
  • 2008 Bathory (Juraj Jakubisko) - historické drama (IMDB)
  • 2009 The Countess (Hraběnka) (Julie Delpy) - historické drama

Knihy o Alžbětě Báthoryové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alžbeta Bátoriová na slovenské Wikipedii.

  1. CEMETERY - Virtualne cintoriny

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 30.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu