František Nádasdy
| František Nádasdy | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ferenc Nádasdy |
| Narození | 6. říjen 1555 Sárvár, Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 4. leden 1604 Sárvár, Habsburská monarchie |
| Povolání | vojevůdce a politik |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Nábož. vyznání | Protestantství |
| Choť | Alžběta Báthoryová |
| Děti | Pavel Nádasdy z Nádasdu a Fogarasföldu[1] Kateřina Nádasdyová z Nádasdu a Fogarasföldu[1] |
| Rodiče | Tomáš Nádasdy z Nádasdu a Fogarasföldu[1] a Uršula Kanižská[1] |
| Rod | Nádasdyové |
| Příbuzní | František II. Nádasdy[1] (vnuk) |
| Funkce | lord-lieutenant of Vas County (1562–1604) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František I. Nádasdy (čti: Nádašdy; německy Franz Nádasdy von Fogarasföld; maďarsky Nádasdy Ferenc; 6. října 1555, Sárvár – 4. ledna 1604, Sárvár) byl uherský šlechtic, bojovník proti Osmanským Turkům, manžel Alžběty Báthoryové.
Život[editovat | editovat zdroj]
Šlo o syna významného uherského velmože Tomáše I. Nádasdyho, jenž byl hlavním županem v stolicích Šopron, Vaš a Fogaraš, magistrem královských koníren a královským vojenským rádcem. Aktivně se podílel po celou dobu patnáctileté války. Za svou statečnost ve válce proti Turkům se stal v roce 1578 hlavním velitelem uherských vojsk. V bojích prokazoval velkou statečnost a odvahu. Vůči Turkům se choval velmi krutě. Po boji přikazoval hromadné popravy zajatců. Jeho oddíl byl nechvalně znám tím, že do útoku vyrážel s uťatými hlavami Turků. V osmanském vojsku vyvolával velký respekt a byl znám jako tzv. černý rytíř. V hodnosti hlavního velitele Zadunajských vojsk se v roce 1602 zúčastnil bitvy o Budín a Pešť proti Osmanské říši. Jeho vojska dobyla Pešť a úspěšně odrazila předvoj Osmanů při jejich útoku na Budín. Byl věrným stoupencem Habsburků, neboť byl od svých 12 let vychován na královském dvoře společně s dětmi císaře Maximiliána II. Habsburského.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Zanechal po sobě Pojednání o vojenské taktice na základě svých zkušeností z protitureckých válek obsahující kritiku vedení císařských vojsk v poli. Na svém vodním hradě Sárvár podporoval rozvoj umění, udržoval a rozvíjel knihtisk. Hrad byl centrem, kde se zdržovali mnozí protestantští uherští humanisté a učitelé, např. Štefan Magyari – kněz a spisovatel, Ján Silvester – autor maďarsko-latinské gramatiky.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1575 byl manželem Alžběty Báthoryové, známé jako Čachtická paní. Měli spolu 5 dětí, ze kterých dvě zemřely v raném věku. Maďarské prameny uvádějí 6 potomků: Ondřeje, Annu, Katarínu, Pavla, Uršulu, Mikuláše. Sňatkem s Alžbětou Báthoryovou se stal jedním z nejbohatších mužů v monarchii. Nádasdyovci byli stoupenci reformace křesťanské církve.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Nádašdy na slovenské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pavel Dvořák a Karol Kállay: Krvavá grófka Alžbeta Bátoryová. Fakty a výmysly. ISBN 80-85501-07-4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Nádasdy na Wikimedia Commons - Genealogický strom Františka Nádasdyho de Nádasd et Fogarasfold
- Erb rodu Nádasdy Archivováno 20. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Podrobný životopis – (německy)
